Rusko je obklíčeno? Čína rozmístila rakety u hranic, přichází první reakce

Čínský list The Global Times upozornil na nečekaný krok Číny, která se rozhodla umístit na rusko-čínské hranice mezikontinentální balistické rakety Dongfeng-41 (DF-41).

Podle informace čínských a posléze i ruských médií byla jedna ze tří brigád těchto raket rozmístěna v severovýchodní provincii Chej-lung-ťiang, která hraničí s Ruskem. Ačkoliv by podobný krok ze strany USA či Evropy Rusko považovalo za hrozbu, v tomto případě se ničeho neobává.

Psali jsme: Co bude Putin dělat v Evropě? Maďarský ministr jednal v Moskvě, zaznělo varování pro EU V Rusku stíhají pět Rusů za činnost v ukrajinském Pravém sektoru Kdo může za napjaté vztahy mezi Ruskem a USA? Větší vinu má Washington, tvrdí významný časopis  

"Ceníme si našich vztahů a jakékoli akce pro rozvoj čínských ozbrojených sil a vojenské výstavby v Číně nepokládáme za hrozbu pro naši zemi," uvedl podle ruských médií na tiskové konferenci tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Současně se objevily informace o čínské vojenské přítomnosti na hranicích s Ruskem, ty ale čínská strana důrazně popírá. "V současnosti jsou vztahy strategického partnerství mezi Čínou a Ruskem na vysoké úrovni a vzájemná důvěra mezi oběma stranami se neustále prohlubuje," uvedlo pro agenturu RIA Novosti čínské ministerstvo zahraničí.

"Prohlubuje se i spolupráce obou zemí v různých sférách, ale co se týče vojenské přítomnosti, jsou to pouhé výmysly a dohady šířené na internetu," dodali čínští zástupci resortu zahraničí s tím, že se Rusko nemá čeho obávat.

Číně to prošlo, Evropě ne

Opačně se Rusko staví k ochraně svých východních hranic, na kterých spojenecká vojska navyšují vojenskou přítomnost v obavách před možnou intervencí ruské armády.  Do Polska a pobaltských států se v rámci americké operace Atlantic Resolve postupně přesune více než 4000 amerických vojáků, to se ale režimu Vladimira Putina nelíbí.

Deklarovaným cílem operace je přitom zajištění míru a stability ve východoevropských členských státech NATO. Polsko, Lotyšsko, Litva a Estonsko se od vypuknutí ukrajinské krize v roce 2014 cítí ohroženy Ruskem. Podle něj jsou ale tyto obavy liché.

Rusko se proto v odpovědi rozhodlo umístit protiraketové systémy S-400 v Moskvě. Podle odborníků ale jde o symbolický a ne o strategický krok, kdy má rozmístění protiraketového systému prokázat, že země zůstane světovou silou schopnou vojensky soutěžit s hlavními evropskými a americkými mocnostmi.