Aktivita Kremlu v Asii: Proč všechny tyto rozhovory? pokládá si otázku odborník

Ekonomika i KLDR

Náměstci ministru zahraničí obou zemí jednali 18. března v Tokiu, o dva dny později na ně navázalo společné setkání ministrů zahraničí a obrany ve formátu 2+2, přičemž ruský ministr pro ekonomický rozvoj Maxim Oreškin v pozici zvláštního vyslance Vladimira Putina navštíví Japonsko koncem měsíce, poukazuje expert. Dodává, že japonský premiér Šinzo Abe plánuje v dubnu cestu do Ruska.   

"Proč všechny tyto rozhovory?" pokládá si otázku odborník. Vysvětluje, že jde většinou o dodatečná setkání na základě množství dohod uzavřených vrcholnými japonskými a ruskými představiteli během schůzek v prosinci loňského roku.

Náměstci ministrů zahraničí primárně diskutovali o společných ekonomických projektech na Kurilských ostrovech, jelikož Japonsko v únoru zřídilo Radu pro společnou ekonomickou aktivitu na Jižních Kurilách, kterou vede japonský ministr zahraničí Fumio Kišida, uvádí Strelcov. Doplňuje, že Japonsko se rozhodlo kooperovat s Ruskem také v oblastech jako rybolov, turismus, ochrana přírody a zdravotnictví.

Japonsko klade důraz na návrh společného chovu mušlí a mořských ježků na Jižních Kurilách, stejně jako zahájení turistických plaveb japonských občanů z ostrova Hokkaidó na Kurily, kde by za tímto účelem mělo vyrůst množství hotelů a přidružené infrastruktury, pokračuje odborník. Připomíná, že Japonsko také plánuje charterové lety mezi městem Nemuro a ostrovy Kunašir a Iturup, což by mělo zjednodušit vízový režim, přičemž japonští představitelé také navrhují, aby jeho lékaři mohli vyšetřovat obyvatele Kurilských ostrovů na dálku, prostřednictvím internetu.        

"Velká část pozornosti se zaměřila na jednání ve formátu 2+2, kde jednali ministři zahraničí a obrany obou zemí," píše historik. Připomíná, že rozhodnutí uspořádat schůzku padlo minulý měsíc v Bonnu, kde se sešli šéfové japonské a ruské diplomacie. Daný formát byl aplikován již v listopadu 2013, ale následně ho na tři roky přerušila ukrajinská krize, dodává Strelcov. Soudí, že programu poslední schůzky dominovaly mezinárodní politika a bezpečnost, především pak jeden z nejtíživějších problémů severovýchodní Asie, tedy severokorejský jaderný program a situace na Korejském poloostrově.    

Poslední severokorejské odpaly raket a testy jaderných zbraní představují pro Japonsko vážnou bezpečnostní hrozbu a Tokio ostatně hlásí, že jedna z těchto střel dopadla do moře v japonské hospodářské zóně, pouhých 200 kilometrů od pevniny, konstatuje odborník. Podotýká, že Rusko je rovněž velmi nespokojeno s flagrantním porušováním rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzujícím jaderné zkoušky ze strany KLDR.

Třenice existují

Podle historika je rovněž pravděpodobné, že ministři jednali též o rozmístění amerického protiraketového systému THAAD v Japonsku a Jižní Koreji. "Bezpečnostní aspekt této otázky způsobuje velké třenice v ruském dialogu s Japonskem," deklaruje expert. Připomíná, že Rusko kategoricky odmítá politiku Washingtonu předpokládající instalaci protiraketové obrany na území jeho východoasijských spojenců.

Podle ruského pohledu může takový krok destabilizovat vojenskou a strategickou situaci v regionu, jelikož nad systémy v Jižní Koreji a Japonsku nebude mít dohled mezinárodní společenství, ale výhradně Pentagon, vysvětluje Strelcov. Tlumočí obavy, že v případě potřeby mohou USA přeměnit systém THAAD z ryze defenzivního na ofenzivní a ostřelovat nejen Severní Koreu, ale také sousední země. Díky tomu hledí Moskva na tyto rakety jako na potenciální hrozbu, uvádí historik. Podotýká, že Tokio zároveň považuje rusko-čínskou vojenskou spolupráci za ohrožení svých zájmů, přičemž tato kooperace se po rozmístění amerických střel v Jižní Koreji nevyhnutelně vystupňuje.   

"Tokio také irituje, že Rusko posílilo svou vojenskou přítomnost a infrastrukturu na Jižních Kurilách," pokračuje odborník. Vysvětluje, že Moskva však nechtěla tuto otázku na program schůzky 2+2 zařadit s argumentem, že sféra vojenských opatření na vlastním území je vnitřní záležitostí státu.

Navzdory těmto rozdílům ve vojenských otázkách Rusko a Japonsko za současné mezinárodní situace více spojuje, než rozděluje a čím více otázek budou oba státy projednávat, tím poroste jejich vzájemná důvěra, deklaruje Strelcov. To podle něj vytváří podmínky nutné pro vyřešení největšího problému mezi Moskvou a Tokiem - uzavření formální mírové smlouvy, které se nedaří od konce druhé světové války.

"Rusko a Japonsko také budou výrazně těžit z hospodářské spolupráce, tudíž se jejich vztahy během letošního roku nepochybně dále posílí," uzavírá prognózu expert.