Jaký je pravý důvod, kvůli kterému by KLDR započala válku? Odpověď Vás možná překvapí

Pchjongjang - Pokud v USA existuje mezi amerických prezidentem Donaldem Trumpem a americkými zpravodajskými službami společné téma, pak je to nebezpečnost severokorejského režimu. Trump opakovaně označil KLDR za hrozbu Americe a ředitel národní zpravodajské služby Daniel Coats, jeho slova potvrzuje. Magazín The National Interest předkládá údajný pravý důvod, proč se USA musejí tolik obávat KLDR.

Při pohledu na síly USA a KLDR si každý okamžitě uvědomí veliký nepoměr mezi oběma zeměmi. USA měly minulý rok HDP téměř 19 bilionů dolarů, což je zhruba 650krát větší než HDP Korejské lidově demokratické republiky. Ta je ekonomicky srovnatelná s ekonomikou města Portland v Maine; Anchorage na Aljašce či El Paso v Texasu. Americká populace je zhruba třináctkrát větší než populace KLDR.

USA též výrazně dominují ve vojenství. Amerika ustanovuje technologický standard pro celý svět, zatímco velká část materiálu Severní Koreje je stará a zchátralá. Hrůzu vzbuzující jaderný KLDR vyprodukoval zatím jen dvacet jaderných zbraní nejisté funkčnosti, zatímco USA spolu s Ruskem zůstávají zeměmi s nejpočetnějším jaderným arzenálem i přes smlouvy o jaderném odzbrojováním.

Přesto američtí představitelé vykreslují KLDR jako svého druhu nový Sovětský svaz, co se týče nebezpečnosti. Ministr obrany Jim Mattis řekl, že KLDR je „nejnaléhavější a nebezpečnější hrozbou" světového míru a bezpečnosti. V podobném duchu se vyjádřil i generál Joseph Dunford. A americká veřejnost se zdá být jejich slovy přesvědčena. Podle nedávného průzkumu CNN bylo 37 procent Američanů přesvědčeno, že KLDR představuje „okamžité" vojenské ohrožení Spojených států a 67 procent z nich by poslalo americké vojáky na obranu Jižní Koreje.

Ironií je, píše The The National Interest, že právě tento strach a ochota uskutečnit předběžná opatření je tím motivem, který nutí KLDR rozvíjet své vojenské schopnosti a tím tedy být „největším nebezpečím pro USA.“ Pokud KLDR představuje pro USA hrozbu, je to proto, že Amerika nejprve představovala hrozbu pro KLDR, tvrdí magazín.

Problematické vztahy

Pokud se člověk podívá do historie, nebudeme mu dlouho trvat, aby nalezl spoustu případů, kdy USA byly pro KLDR existenciální hrozbou. USA se přidaly v roce 1950 na obranu Jižní Koreje, když byla napadena Severem a kdyby Čína nezasáhla, osvobodily by celý poloostrov.  Generál Douglas MacArthur pak obhajoval použití jaderných zbraní a na základě této hrozby Eisenhowerova administrativa dosahuje příměří mezi oběma zeměmi.

USA se zároveň staví na stranu Jižní Koreje, s kterou uzavírají společnou obrannou dohodu. Během následujících let americká vláda u svých spojenců udržuje k nelibosti KLDR posádku, pravidelně zde pořádá společná vojenská cvičení, umisťuje jaderné zbraně a posílá své námořní a letecké síly do oblastí, které si nárokuje KLDR. Američané dávají jasně najevo, že jsou připraveni pro všechny možnosti včetně vojenské akce.

Během období studené války mohla KLDR spoléhat na Sovětský svaz a Čínu, že se v případě jakékoliv útočné akce USA proti nim postaví. S koncem Sovětského impéria ale oba její spojenci byli čím dál tím méně ochotní riskovat hněv jediné současné supervelmoci. Čína sice doposud podporuje KLDR ekonomicky, těžko by ale kvůli „spřátelenému“ komunistickému režimu šla do války s tak vojensky vyspělým protivníkem.

Osamocená KLDR s velkými obavami sledovala sérií intervencí, které USA podnikly v rámci boje za demokracii. Tzv. diktátoři Iráku a Libye byli svrženi a mnohem totalitnější „rodinný" režim Kim Čongů vcelku přirozeně se začal obávat, že bude další na řadě, vzhledem k dlouhodobému nepřátelství, které vůči němu USA projevují. „Hrozba“ KLDR tak není na rozdíl od USA výsledkem paranoie jakožto poměrně logickým, strategickým opatřením majícím zabránit USA uskutečnit vojenské akce proti tomuto opovrhovanému státu.

Kdo je větším nebezpečím pro svět? 

Ačkoliv USA staví KLDR do pozice největšího nebezpečí pro svět, režim o něj doposud projevil jen velmi malý zájem. Nenávist, kterou cítí k Jižní Koreje a Japonsku možná překračuje meze obvyklého konkurenčního nepřátelství sousedů s historií velmi napjatých vztahů, jinak ale KLDR neoznačila nikoho jiného za nepřítele. The National Interest naznačují, totéž USA říci nemohou a že právě oni se svými intervencemi představují tu pravou hrozbu pro svět.

KLDR přes veškerou svoji nepřátelskou rétoriku nechce jít do války s USA, pokud ale bude jako krysa zahnána do kouta, možná skutečně udeří. Nejlepší možnost, jak USA ochrání své ohrožená města, na které míří severokorejské rakety, je přestat být chůvou Soulu a nechat Jižní Koreu, aby využila vlastních zdrojů ke své ochraně. Pokud budou totiž provokovat KLDR svou přítomností, mohl by to být právě Soul, kdo by nakonec nejvíce odskákal potenciální konflikt mezi oběma zeměmi.  

Související

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje svou vojenskou podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky generálmajora Vadyna Skibického čítá nový kontingent severokorejských sil v Rusku 8 500 vojáků, mezi nimiž je také speciální jednotka 400 operátorů dronů. Ti disponují zkušenostmi z předchozích nasazení a jejich bezpilotní letouny mají sloužit k průzkumu i přímým útokům na cíle uvnitř ukrajinského území.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Události 11. září 2001 navždy změnily svět

150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům

Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září 2001 čelí tisíce přeživších a záchranářů závažným dlouhodobým zdravotním následkům, píše NBC News. Bývalý policista a současný právník organizace 9/11 Health Watch Matthew McCauley vzpomíná na toxický prach, který v dolním Manhattanu dosahoval výšky přes půl metru. Vzduch v okolí zřícených věží byl plný sutin, popela a dýmu z požárů, které na místě hořely více než měsíc. McCauley sám dnes trpí chronickým kašlem a problémy s dutinami, přičemž v průběhu let ztratil kvůli nemocem spojeným s 11. zářím stovky známých a blízkých přátel.

před 1 hodinou

Mont Blanc

Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen

Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.

před 3 hodinami

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 7 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 8 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy