Jaký je pravý důvod, kvůli kterému by KLDR započala válku? Odpověď Vás možná překvapí

Pchjongjang - Pokud v USA existuje mezi amerických prezidentem Donaldem Trumpem a americkými zpravodajskými službami společné téma, pak je to nebezpečnost severokorejského režimu. Trump opakovaně označil KLDR za hrozbu Americe a ředitel národní zpravodajské služby Daniel Coats, jeho slova potvrzuje. Magazín The National Interest předkládá údajný pravý důvod, proč se USA musejí tolik obávat KLDR.

Při pohledu na síly USA a KLDR si každý okamžitě uvědomí veliký nepoměr mezi oběma zeměmi. USA měly minulý rok HDP téměř 19 bilionů dolarů, což je zhruba 650krát větší než HDP Korejské lidově demokratické republiky. Ta je ekonomicky srovnatelná s ekonomikou města Portland v Maine; Anchorage na Aljašce či El Paso v Texasu. Americká populace je zhruba třináctkrát větší než populace KLDR.

USA též výrazně dominují ve vojenství. Amerika ustanovuje technologický standard pro celý svět, zatímco velká část materiálu Severní Koreje je stará a zchátralá. Hrůzu vzbuzující jaderný KLDR vyprodukoval zatím jen dvacet jaderných zbraní nejisté funkčnosti, zatímco USA spolu s Ruskem zůstávají zeměmi s nejpočetnějším jaderným arzenálem i přes smlouvy o jaderném odzbrojováním.

Přesto američtí představitelé vykreslují KLDR jako svého druhu nový Sovětský svaz, co se týče nebezpečnosti. Ministr obrany Jim Mattis řekl, že KLDR je „nejnaléhavější a nebezpečnější hrozbou" světového míru a bezpečnosti. V podobném duchu se vyjádřil i generál Joseph Dunford. A americká veřejnost se zdá být jejich slovy přesvědčena. Podle nedávného průzkumu CNN bylo 37 procent Američanů přesvědčeno, že KLDR představuje „okamžité" vojenské ohrožení Spojených států a 67 procent z nich by poslalo americké vojáky na obranu Jižní Koreje.

Ironií je, píše The The National Interest, že právě tento strach a ochota uskutečnit předběžná opatření je tím motivem, který nutí KLDR rozvíjet své vojenské schopnosti a tím tedy být „největším nebezpečím pro USA.“ Pokud KLDR představuje pro USA hrozbu, je to proto, že Amerika nejprve představovala hrozbu pro KLDR, tvrdí magazín.

Problematické vztahy

Pokud se člověk podívá do historie, nebudeme mu dlouho trvat, aby nalezl spoustu případů, kdy USA byly pro KLDR existenciální hrozbou. USA se přidaly v roce 1950 na obranu Jižní Koreje, když byla napadena Severem a kdyby Čína nezasáhla, osvobodily by celý poloostrov.  Generál Douglas MacArthur pak obhajoval použití jaderných zbraní a na základě této hrozby Eisenhowerova administrativa dosahuje příměří mezi oběma zeměmi.

USA se zároveň staví na stranu Jižní Koreje, s kterou uzavírají společnou obrannou dohodu. Během následujících let americká vláda u svých spojenců udržuje k nelibosti KLDR posádku, pravidelně zde pořádá společná vojenská cvičení, umisťuje jaderné zbraně a posílá své námořní a letecké síly do oblastí, které si nárokuje KLDR. Američané dávají jasně najevo, že jsou připraveni pro všechny možnosti včetně vojenské akce.

Během období studené války mohla KLDR spoléhat na Sovětský svaz a Čínu, že se v případě jakékoliv útočné akce USA proti nim postaví. S koncem Sovětského impéria ale oba její spojenci byli čím dál tím méně ochotní riskovat hněv jediné současné supervelmoci. Čína sice doposud podporuje KLDR ekonomicky, těžko by ale kvůli „spřátelenému“ komunistickému režimu šla do války s tak vojensky vyspělým protivníkem.

Osamocená KLDR s velkými obavami sledovala sérií intervencí, které USA podnikly v rámci boje za demokracii. Tzv. diktátoři Iráku a Libye byli svrženi a mnohem totalitnější „rodinný" režim Kim Čongů vcelku přirozeně se začal obávat, že bude další na řadě, vzhledem k dlouhodobému nepřátelství, které vůči němu USA projevují. „Hrozba“ KLDR tak není na rozdíl od USA výsledkem paranoie jakožto poměrně logickým, strategickým opatřením majícím zabránit USA uskutečnit vojenské akce proti tomuto opovrhovanému státu.

Kdo je větším nebezpečím pro svět? 

Ačkoliv USA staví KLDR do pozice největšího nebezpečí pro svět, režim o něj doposud projevil jen velmi malý zájem. Nenávist, kterou cítí k Jižní Koreje a Japonsku možná překračuje meze obvyklého konkurenčního nepřátelství sousedů s historií velmi napjatých vztahů, jinak ale KLDR neoznačila nikoho jiného za nepřítele. The National Interest naznačují, totéž USA říci nemohou a že právě oni se svými intervencemi představují tu pravou hrozbu pro svět.

KLDR přes veškerou svoji nepřátelskou rétoriku nechce jít do války s USA, pokud ale bude jako krysa zahnána do kouta, možná skutečně udeří. Nejlepší možnost, jak USA ochrání své ohrožená města, na které míří severokorejské rakety, je přestat být chůvou Soulu a nechat Jižní Koreu, aby využila vlastních zdrojů ke své ochraně. Pokud budou totiž provokovat KLDR svou přítomností, mohl by to být právě Soul, kdo by nakonec nejvíce odskákal potenciální konflikt mezi oběma zeměmi.  

Související

Alexandr Lukašenko

Kim Čong-un a Alexandr Lukašenko podepsali v Pchjongjangu smlouvu o přátelství

Severokorejský vůdce Kim Čong-un a běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepsali ve čtvrtek v Pchjongjangu smlouvu o „přátelství a spolupráci“. Stalo se tak během historicky první návštěvy běloruského státníka v Severní Koreji, která byla provázena okázalými ceremoniemi, dělostřeleckými salvami a přehlídkou pochodujících vojáků na náměstí Kim Ir-sena před jásajícími davy.
Jan Lipavský

Lipavský promluvil o třetí světové válce. Macinka vidí situaci jinak

Exministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) neváhal současné světové konflikty označit za další světovou válku. Írán, Rusko a KLDR tvoří osu zla, řekl Lipavký v Partii na stanici CNN Prima News. Podle nynějšího šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) se v Íránu odehrává konflikt lokálního charakteru. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

včera

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

včera

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

včera

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

včera

včera

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

včera

28. března 2026 21:17

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

28. března 2026 20:10

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

28. března 2026 18:59

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

28. března 2026 17:48

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

28. března 2026 16:39

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

28. března 2026 15:21

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

28. března 2026 13:59

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy