Putin by Rusko rád vrátil do 19. století. Kromě Ukrajiny ho zajímá i Afghánistán

Někdejší diplomat a člen tzv. Atlantské rady John E. Herbst říká, že ruský prezident Vladimir Putin se snaží a bude snažit o jakousi revizi světových vztahů, které tu vznikly po studené válce. Moskva by ráda obnovila svůj vliv v tehdejším postsovětském prostoru, oslabila NATO a Evropskou unii. Ruský vládce má prý zájem i na tom, aby se transatlantické vztahy zhoršily stejně tak jako americká prestiž a moc. 

1. Ukrajina

Rusko v březnu 2014 stálo za anexí poloostrova Krym od Ukrajiny. Zároveň tím oživilo separatistické choutky některých rusky mluvících občanů na východě Ukrajiny. Boje na východě trvají i přes podepsání Minských dohod mezi Ruskem a Ukrajinou. Donald Trump má jediný cíl - měl by se snažit o to, aby boje na východě Ukrajiny utichly. Putin má cíl opačný, destabilizovaná Ukrajina mu vyhovuje. 

2. Sýrie

Syrský režim prezidenta Bašára Assada se už několikátý měsíc může opřít o přímou ruskou podporu v občanské válce. Přítomnost Rusů na syrském bojišti je jakýmsi bodem sváru mezi Rusy a Američany. Američanům se úzké pouto mezi Moskvou a Damaškem nelíbí. Zároveň se ale Sýrie může stát vhodnou půdou pro zlepšení vztahů mezi dvěma velmocemi. "Pokud Moskva pochopí, že čelí tvrdší politice pana Trumpa, a že její vojenská intervence nepovede k vítězství prezidenta Assada, obě strany by mohly posílit spolupráci způsobem, který by mohl stabilizovat zemi," domnívá se Frederic Hof, specialista na oblast Blízkého východu. 

Dodává, že Islámský stát a podobné organizace budou nadále při životě, pokud přežije bezohledný a zkorumpovaný režim Assadů, a to by si prý Rusko mělo uvědomit. 

3. Libye 

Rusko prý stejně jako v Sýrii využívá chaosu také v Libyi. Ten v zemi panuje od svržení diktátora Kaddáfího v roce 2011. "Rusové zjistili, že mohou uškodit Američanům v Sýrii, tato taktika pokračuje i v Libyi," domnívá se Karim Mezran, který se specializuje na arabské přechody k demokraciím. 

"V Libyi hrají Rusové velmi chytrou hru," domnívá se. Moskva totiž oficiálně uznává vládu premiéra Fayaze al-Serraje v Tripolisu, ale zároveň vojensky podporuje i generála Khalifu Haftara, jež Serrajovu vládu neuznává a aktivně proti ní bojuje. Rusové se tak zřejmě snaží o jeho posílení, aby v případě vyjednávání měl podobnou nebo silnější pozici, než má současný premiér. Pokud by k takovému hovoru, který by zprostředkoval mír, došlo, pak by to šlo považovat za obrovský diplomatický úspěch. Kdo by se nechtěl chlubit tím, že vyřešil krizi v Libyi? Podle Mezrana by si tím Rusové zajistili velký vliv v oblasti severní Afriky. A ta je jakýmisi vstupními dveřmi do Evropy. 

4. Afghánistán

Rusko by prý rádo chtělo rozšířit svůj vliv i mimo oblast severu Afriky. Sovětské jednotky se koncem osmdesátých let stáhly z Afghánistánu, utrpěly totiž porážku ze strany mudžhahedínů a amerických tajných služeb (CIA), které je podporovaly. Dnes prý Rusko v téže zemi podporuje hnutí Taliban. Ruská podpora by podle afghánských úřadů mohla být pro zemi velmi nebezpečnou, podkopávala by totiž snahy USA o uzavření míru s teroristickými skupina v současnosti. 

Ruské úřady tvrdí, že jejich podpora pro Taliban má zajistit, aby se Islámský stát, který působí hlavně na východě země v provincii Nangarhar, nerozšířil do Ruska.  

"Zatímco Moskva má zájem na omezení násilného islamistického extremismu a nechtěla by, aby Taliban uspěl, současně ji nepochybně těší, že Spojené státy a koalice pod vedením NATO bojují v Afghánistánu, mohlo by to totiž oslabit a rozdělovat alianci", říká James B. Cunningham, bývalý americký velvyslanec v Afghánistánu. Rusko s Talibanem navázalo kontakt, podle bývalého velvyslance jde o podkopávání kábulské vlády. 

Co tedy Putin chce? 

"Putin by nejradši se Spojenými státy uzavřel smlouvu, která by mu umožnila svobodně jednat v prostoru bývalého Sovětského svazu a Východního bloku. Nejradši by se vrátil do doby 19. století, kdy ruská sféra vlivu byla obrovská a Rusko bylo dominantní silou ve Východní Evropě a v centrální Asii," myslí si Evelyn Farkasová, specialistka na Rusko. 

Podle ní by ale ke splnění tohoto cíle bylo nutné zrušit západní sankce. Pokud chce Putin na Ukrajině "zvítězit", musí si obstarat trvalé územní zisky. "V krátkodobém horizontu je zachování status quo pro Putina výhrou. V dlouhodobém horizontu chce nasát Ukrajinu zpět na oběžnou dráhu Kremlu. V Sýrii by chtěl zajistit ruský vliv a v Severní Koreji chce mít místo u stolu, aby vyjednával o ukončení probíhající jaderné krize," myslí si Farkasová.