Trumpův "oheň a hněv" může způsobit ztrátu důvěryhodnosti USA nebo konflikt s KLDR, píše deník

Dovolená amerického prezidenta Donalda Trumpa nemohla začít klidněji. Nejprve zahrozil režimu KLDR, který vyhrožuje Spojeným státům jaderným arzenálem. 

"Severní Korea udělá nejlíp, když nebude dál vyhrožovat Spojeným státům. Jinak se setká ohněm a zuřivostí, jakou svět nikdy neviděl. (...) A jak jsem řekl, setkají se s ohněm, zuřivostí a otevřenou silou, kterou tento svět nikdy předtím neviděl," cituje deník The Washington Post Trumpova slova. Trump tím reagoval na sérii provokací ze strany Severní Koree. Podle deníku však prezidentovy výhrůžky mohou mít důsledek na jeho důvěryhodnost. Vedoucí představitelé USA jsou tradičně spíše opatrní v používání ostrých slov, zejména pokud jde o jadernou mocnost. A vědí proč. Trumpovy slova totiž povedou spíše k eskalaci, než aby se rebelující režim zklidnil. 

Slova deníku se naplnila, dnes režim oznámil, že "pečlivě zkoumá" možnost raketového útkou na americký ostrov Guam v Pacifiku. 

Jaderné zbraně jsou nejničivější kinetickou zbraní, jakou lidstvo poznalo. I když už se zřejmě nemusíme bát, že jeden jaderný útok zničí veškeré lidstvo na planetě, i omezená jaderná válka může způsobit úmrtí milionů lidí. Riziko takového konfliktu tu bylo za období studené války mezi USA a Sovětský svazem. Tehdy obě strany lavírovaly na úplném okraji otevřeného nepřátelství, kterým si chtěly vydobýt ústupky od toho druhého. 

Toto vyvažování a provokování je však nebezpečnou hrou. Pokud jedna strana chybně odhadne hrozby nebo nesprávně pochopí motivace druhé stany, může to vést k tomu, že jedna ze stran nebude mít jinou možnost než sáhnout k agresi. V krajním případě by mohlo dojít i k vzájemnému zničení, čemuž se ale obě strany chtějí vyhnout.

Ukázkovým příkladem z historie byla kubánská krize v šedesátých letech. Svět byl tehdy na pokraji jaderné války. Po zažehnání krize přišlo mnoho vojenských stratégů s návrhem přehodnocení konfliktní politiky mezi oběma mocnostmi. Jedním z nejvýznamnějších myslitelů v této oblasti byl ekonom Thomas Schelling, nositel Nobelovy ceny. Spojené státy, ale i SSSR se následně uchýlily k taktice, kdy mezi sebou vedly malé dílčí šarvátky s cílem zcela se vyhnout přímému a otevřenému konfliktu globálního rozměru. 

Studená válka tak byla podle deníku ve stínu "horké války" zahrnující jaderné zbraně, které však nebyly nikdy použity. Každá strana se snažila použít implicitní nebo explicitní hrozby, aby druhého odradila od toho, co nechtěla, aby činila. 

Aby ale takové hrozby byly účinné, musely být důvěryhodné. Druhá strana se musela domnívat, že hrozba bude splněna, i když by měla hrozivé důsledky pro ohrožující stranu.To tehdy znamenalo, že vedoucí představitelé byli extrémně opatrní i při implicitních hrozbách vojenské akce proti jiné jaderné moci. Proto se obávali, že pokud budou příliš blafovat, své výhrůžky pak budou muset splnit, nebo čelit riziku, že jejich protivníci v budoucnosti nebudou věřit jejich nenaplněným hrozbám.

Trumpova výhrůžka může být jedním z těch případů, kdy je ohrožena důvěryhodnost Spojených států. Význam výhrůžky naznačuje, že Trump říká Severní Koreji, že pokud přijde s dalšími hrozbami, bude trpět silnými vojenskými následky. Jistě, je možné, že Severní Korea uvěří Trumpovým slovům a zmírní svou rétoriku. Spíše je ale pravděpodobné, že vezmou Trumpova slova jako prázdné vyhrožování. 

K druhé možnosti přispívá i fakt, že Spojené státy několik desítek let takřka ignorovaly slovní výpady ze strany režimu Kim Čong-una. Pokud by navíc USA sáhly k ozbrojené akci, lze očekávat odvetu ze strany KLDR. Přinejmenším může zcela zničit jihokorejský Soul. Kim si jistě spočítal, že může spoléhat i na nějakou formu pomoci od Číny, která se může pochlubit obrovskou armádou. A není jisté, zda by Trump dokázal zmobilizovat své spojence v regionu. 

Co se tedy stane, pokud KLDR nezmění své chování? Pokud by Trump naplnil hrozby, kterými se ohání, stálo by to Spojené státy nejen mnoho peněz, ale mohlo by to pro ně být poměrně zničující. V krajním případě by Trump vystupňoval své hrozby do takové míry, že bude hrozit jaderná válka. S největší pravděpodobností ale Trump své hrozby nenaplní, tím ale poklesne důvěryhodnost amerického prezidenta a potažmo i Spojených států jako takových. Velmoc ztratí svůj vliv na to, co se v KLDR děje a jak se režim bude chovat. 

Otázkou je, jak se k chování Trumpa postaví klíčoví hráči světové politiky. Možná Trumpovy výroky hodí za hlavu, možná také ne.