Proč nikdo nestojí o Rohingy? Etnická skupina je celá staletí bez domova

Potyčky mezi buddhisty a muslimy nejsou v Myanmaru (známý taky pod názvem Barma) nijak ojedinělé, střety mezi skupiny jsou tady už desítky let. Nikdo jim však nevěnoval pozornost. Až doteď, když dochází k masivnímu exodu do zahraničí.

Rohingyové jsou příslušníci etnické menšiny, která žije v Arakanském státě v Barmě již po celá staletí. Jejich počet je odhadován na 2 miliony a skupina vyznává muslimskou víru. I když prvotní zmínky o Rohingů v Barmě najdeme již z 12. století, k masové migraci docházelo v první polovině 19. století za Britské nadvlády. Tehdy přicházeli Rohingyové do Barmy za prací a zde se taky usadili.

Skupina si předává spoustu zvyklostí a tradic z minulosti, mezi nimi patří i jejich vlastní jazyk, který by se dal považovat za bengálský dialekt blízký jazykům z některých oblastí v Bangladéši. V Barmě je doposud v platnosti sporný zákon z dob vyhlášení nezávislosti, který považuje migraci za Britské nadvlády za nelegální.

Jak Barma, tak i Bangladéš odmítají uznat národní identitu Rohingyů jakožto etnické minority, považují je za uprchlíky z druhého státu a odmítají jim poskytnou občanství nebo azyl. Barma jim sice poskytla možnost získat státní občanství, ale mezi podmínky patřilo i to, že musí hovořit národně uznávaným jazykem, či musí doložit, že jejich rodina zde žila ještě před vyhlášením nezávislosti. Mnoho Rohingyuů však pochází z chudých poměrů, kde jim nikdy žádné papíry nebyly dodány, podmínky nesplnily a dodnes nemají státní příslušnost.

Menšina sice zažívala rozsáhlé represe v 70. letech, až do roku 2011 byl však relativní klid. Rohingyové se nedostali na seznam celkem 135 menšin, které Myanmar oficiálně uznává, byl jim omezen přístup ke vzdělání a lékařské péči, navíc se bez dovolení vlády nesměli stěhovat z Rakhinského státu, kde většina z nich žila v kempech.

Bangladéš sousedící s Arakanskou oblastí na severu nechce skupině poskytnout azyl, ale většinou je nechá na svém území bez povšimnutí. V roce 2015 se však objevily násilné deportace, kdy státy jako Bangladéš nebo Thajsko se snažily uprchlíky zatlačit zpět Myanmaru. Jediný stát, který má soucit pro potlačovanou minoritu, se zdá být Indonésie, která je známá jako nejpočetnější muslimský stát. I oni je však nechtějí přijmout a vláda dokonce vyzvala rybáře, aby nezachraňovali tonoucí Rohingy z moře.