Pokrytectví muslimských zemí? Kritizují perzekuci muslimské minority, samy však nejsou bez viny

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, řekl, že se v Barmě děje genocida páchána pod rouškou demokracie a každý, kdo o tom mlčí, se na ní podílí. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov přirovnal násilnosti k holocaustu a požaduje po světových státních, aby zasáhly. Sám by na zemi nejraději hodil atomovou bombu. Výzva k akci se ozývá v Pákistánu i  Indonésii, kde se stovky protestujících z islamistických skupin shromáždily za podporu Rohingů.

Shams považuje za velkou ironii tuto náhlou podporu náboženských minorit ze strany indonéských islamistických skupin, když právě ony se podílejí na rozvratu náboženské tolerance a kulturního pluralismu, který vládl v Indonésii plné různých náboženských minorit – od křesťanů, k buddhistů, hinduistů a dalších. Byly to tyto skupiny, které stály za odsouzením oblíbeného křesťanského a čínského guvernéra Jakarty za údajné rouhání se.

Podobně i v Pákistánu sunnitské islamistické skupiny perzekuují křesťany, hinduisty či muslimy jiného vyznání. Jen v tuto neděli došlo k vraždě tří šiítských muslimů na severozápadě země. Křesťanské čtvrť bývají zapalovány většinovými muslimy a členové hinduistické komunity mohou být podle drakonických zákonů o rouhání lynčováni  za „urážku" islámu nebo proroka Mohameda.

Muslimské země nemlčí jen o vlastních násilnostech, ale i o těch, co dělají jiné islámské země. Spojenci Saúdské Arábie nikdy nepozvedli hlas proti jejím aktivitám v Jemenu, Sýrii či Iráku, kde dochází k perzekucím či přímo masakrům šiítským muslimů, či v Sýrii. Podobně i spojenci Íránu mlčí o násilnostech páchaných na sunnitech ve zmiňovaných zemích. Sektářské čočky, jejichž prostřednictvím hledí muslimské země na jednotlivé případy násilí proti muslimům, je diskvalifikují z toho prezentovat se jako morální autority, naznačuje Shams

O co jde v Barmě?

Dnešní náhlá obrana utiskovaná minority je pokrytecká i v tom smyslu, že to není jenom Barma, která Rohingy nechce mít ve své zemi. Sousední Bangladéš, převážně muslimská země, je též nepřijímá. Barmské úřady je považují za Bangladéšské muslimy, Bangladéš zase za Barmské muslimy.

V 53 milionové zemi je muslimská komunita o 4 milionech osobách skutečně minoritou, přesto si zvláště tamní buddhistické kruhy obávají, že prostřednictvím populační expanze a přistěhovalectví ovládnou Barmu. Podle radikální buddhistické organizace Ma Ba Tha, jenž si za cíl klade obranu a propagaci buddhismu, je islám neslučitelný s buddhistickými principy a tedy nepatří země převážně buddhistického zaměření.

Islamistům z celého světa neušel tento náboženský aspekt pronásledování Rohingů a snaží se celou situaci vykreslit jako zápas náboženských civilizací, islámu a buddhismu. Shams však poukazuje na to, že takové hledisko je velmi vzdálené pravdě. Jsou to západní vlády, jejich instituce a organizace na ochranu práv, které varovaly před perzekucemi už v roce 2012. Mezinárodní organizace pomáhají Rohingům více než islámští fundamentalisté s jejich hesly o džihádu a nutnosti obraně islámu, nebere si Shams servítky.  

Odpovědnost islamistů za perzekuce Rohingů

Naopak islamističtí fundamentalisté Rohingům ještě více komplikují jejich už tak obtížnou situaci. Útoky na buddhisty a osočováním je z snah zničit muslimy z náboženských důvodů jen posilují přesvědčení radikálních buddhistů, že jejich víra a kulturní tradice jsou pod útokem islámu.

Ještě znepokojivějším faktorem je dokumentovaná podpora islámských fundamentalistických skupin z Saúdské Arábie, Indonésie, Pákistánu či Afghánistánu povstalecké skupině Rohingů, Arakan Rohingya Salvation Army (ARSA), jenž je vládou považovaná za teroristickou skupinu. Útok ARSA na barmské bezpečností síly 25 srpna byl barmskou vládou vyhodnocen jako dostatečné odůvodnění zásahu proti Rohingům, který je dnes tolik odsuzován.

Džihádistická rétorika islámských fundamentalistických skupin může vést k radikalizaci Rohingů a poskytnout další důvody barmské vlády pro perzekuci. Z Barmy by se mohlo stát džihádistické středisko. Přesně toho se obává Phil Gurski, bývalý pracovník kanadské bezpečností zpravodajské služby (Canadian Security Intelligence Service - CSIS). Pokud se už tak nestalo, konflikt by mohl přitáhnout zahraniční džihádisty, speciálně ty ze Sýrie a Iráku bojující pod patronátem IS,  kteří by rádi z Barmy udělali nové džihádistické bojiště, tvrdí Gurski. Netřeba dodávat, že to Rohingům jen přitíží, protože oni budou v centru palby.