Jak odzbrojit KLDR? Existuje jediná cesta

Je třeba ohrozit vnitřní stabilitu severokorejského režimu

Paková a Hass stručně zhodnotili strategické záměry severokorejského režimu a zaměřili se též na rizika i výhody možných amerických politických odpovědí. Dále se odborníci pokusili nastínit rámec pro realizovatelnou, celistvou vládní strategii, která by za klíčové východisko považovala poslední cestu Donalda Trumpa po Asii, která proběhla v listopadu letošního roku.

"Je nepravděpodobné, že se Kim Čong-un vzdá svého programu jaderných zbraní," konstatují bez okolků experti. Za jedinou cestu, která může jeho plány zvrátit pak označují bezprecedentní mezinárodní nátlak, v jehož důsledku by došlo k ohrožení vnitřní stability severokorejského režimu.

Na druhou stranu existuje mnoho dalších politických možností, poukazují Hass s Pakovou. Dle jejich názoru jde o jistý důsledek dosavadního masivního zahraničněpolitického tlaku Trumpovy administrativy, jehož cílem je změnit chování severokorejského vůdce Kim Čong-una a dosáhnout posunu v jeho uvažování.

Ani vojenský úder, ani žádná předběžná dohoda o postupném vývoji zřejmě nebude mít za následek dosažení celkového jaderného odzbrojení KLDR či zisk plné kontroly nad existujícími severokorejskými atomovými zbraněmi, obávají se analytici. Zdůrazňují, že případný ozbrojený útok na Severní Koreu vystavuje Spojené státy a jejich spojence možnosti jaderné války nebo konvenčního konfliktu.

"To by mohlo podnítit nezamýšlenou vojenskou konfrontaci s Čínou," varují Paková a Hass. Dodávají, že nejen politické, ale i ekonomické škody plynoucí z takového scénáře pro Spojené státy by zajisté byly velmi vysoké.

Nátlak, nátlak a zase nátlak

Proti tomu postupný vývoj směřující k jadernému odzbrojení Severní Koreje by mohl zpomalit progres, kterého severokorejský režim na poli atomových zbraní v poslední době dosahuje, připouštějí analytici. Připomínají však, že Pchjongjang v minulosti neustále porušoval uzavřené dohody.

"Kim neukázal žádný zájem vážně se zapojit (do procesu) vedoucího k jakémukoliv druhu smysluplné dohody, která by omezila jeho jaderné a raketové schopnosti," zdůrazňují odborníci. Dodávají, že prezident Trump by proto měl raději stavět na obsahu svého zmíněného projevu, který přednesl v jihokorejské metropoli.

Šéf Bílého domu by měl prosazovat strategii zahrnující nejen novou, bezprecedentní taktiku nátlaku, ale také oživování myšlenky zasednutí k jednacímu stolu, konstatují Hass s Pakovou. Hovoří tak o "supervelké" verzi kampaně, jejímž prostřednictvím by prezident Trump maximálně vystupňoval nátlak na severokorejský režim.

Daná kampaň by měla zahrnovat celou paletu různých možností, soudí experti. Domnívají se, že její podstatu by měly tvořit tři nejdůležitější oblasti.

Trumpova administrativa by předně podle Pakové a Hasse měla posílit mezinárodní jednotu, obzvláště pokud jde o konkrétní činy zainteresovaných zemí. Zadruhé je dle názoru odborníků nezbytné zaměřit se na minimalizaci hrozby, kterou momentálně Severní Korea se svými zbraněmi představuje. Třetím aspektem americké politiky by pak měla být snaha neustále zvětšovat tlak na současný režim v Pchjongjangu.