Tragická pravda o Afghánistánu: Muž z NATO nešetří kritikou na adresu Washingtonu

NÁZOR - Bombový útok hnutí Taliban, který minulou sobotu zabil v Kábulu více než stovku lidí se mohl stát jakýkoliv den v posledních letech. Myslí si to Ivo Daalder, bývalý stálý vyslanec USA při NATO, který nyní působí v think tanku Chicago Council on Global Affairs. Situaci rozebral v komentáři pro server CNN nazvaném "Tragická pravda o americké nejdelší válce".

Taliban se nepřiblížil porážce o jediný den

Loni v pátek například útok Talibanu na severu země zabil více než 140 afghánských vojáků a důstojníků, v polovině roku 2016, ve čtvrtek, bomba, kterou Taliban nastražil do nákladního automobilu nedaleko Kábulu, zabila 30 kadetů afghánské policie a zranila dalších 58, nejméně 46 lidí bylo zabito ve středu roku 2015 v Kandaháru, nejméně 89 osob zemřelo na východě Afghánistánu v úterý roku 2014, vyjmenovává Daalder náhodně útoky. Podotýká, že ve skutečnosti je průměrně z Afghánistánu hlášeno každý den na 60 bezpečnostních incidentů - ozbrojených střetů, výbuchů náloží u silnic, cíleného zabíjení, únosů, sebevražedných útoků a podobně.  

"Toto chmurné a nesouvislé krveprolití jasně ukazuje, že po 16 letech války Spojené státy v Afghánistánu nevítězí," deklaruje bývalý vyslanec. Dodává, že síla povstalců se v průběhu doby sice mění, ale Taliban dnes není blíže porážce než včera či před rokem a nejdelší válka v amerických dějinách pokračuje.  

Navzdory tomu, co několik amerických prezidentů po sobě veřejně tvrdilo, afghánská strategie Spojených států není o vítězství, ale již dlouhou dobu se zaměřuje na zamezení porážce, konstatuje Daalder. Doplňuje, že toto pochopitelně žádná americká administrativa nepřizná, ale o daném přístupu vypovídá vedení války na úrovni, která zkrátka není dostatečná k jejímu rozhodnutí.

Za příklad dává někdejší vyslanec při NATO počty vojsk, jejichž stav se počátkem tohoto měsíce zvýší o tisícovku, přičemž do konce roku má dosáhnout téměř 15 tisíc. Jde přitom o zlomek 100 tisíc vojáků, které měly USA v Afghánistánu v roce 2011, nehledě na dalších 50 tisíc ze spojeneckých zemí z celého světa, zdůrazňuje bývalý diplomat. Připomíná, že nikdo nevysvětlil, jak má nyní o pár tisíc vojáků navíc rozhodnout, když se to před pár lety nepovedlo více než stotisícovému kontingentu.

"To samé platí o uplatňování síly," pokračuje Daalder. Konstatuje, že americká letadla loni svrhla v Afghánistánu třikrát tolik munice než v roce 2016, ale i tak se jednalo o pětinu méně než na vrcholu v roce 2011. Zvýšené bombardování navíc zvrat ve válce nepřineslo a Pentagon v úterý oznámil, že afghánská vláda kontroluje jen 56% země, zatímco ještě před dvěma lety to bylo 70%, poukazuje vysloužilý diplomat. Dodává, že podle studie zveřejněné ve středu britskou BBC pak Taliban otevřeně operuje v 70% afghánských okrscích.

Den za dnem bez rozdílu

Doufat, že o něco větší síla představuje chybějící prvek, který přiměje Taliban podvolit se, se ukázalo stejně chybné jako naděje, že oním chybějícím prvkem je pár vojáků navíc, tvrdí někdejší vyslanec. Vysvětluje, že dokud bude mít vedení Talibanu bezpečný úkryt v Pákistánu, bude moci rekrutovat bojovníky, kterými nahradí ztráty, povstalci budou moci stále více poškozovat afghánskou vládu, která se bude zmítat v korupci a nejednotě, postačí pouze čekat, až se USA stáhnou, jelikož Taliban se koneckonců na rozdíl od Američanů v Afghánistánu doma.

Současnému americkému prezidentu Donaldu Trumpovi přičítá Daalder k dobru, že mnoho z toho uznal. "Trump odložil řeči o vítězství a vyjádřil skepsi ohledně amerických úspěchů v jižní Asii. S obavami mluví o již ztracených životech a penězích," připomíná ex-diplomat. Dodává, že při zkoumání afghánské války dospěl Trump k zásadnímu závěru, že USA by měly usilovat o "čestný a trvalý výsledek", což evokuje slib prezidenta Nixona ukončit konflikt ve Vietnamu.

Trumpův instinkt směřující k ukončení dlouhodobé strategie zaměřené na odvrácení porážky se zdá silně zakořeněný, deklaruje Daalder. Obává se však, že prezident zřejmě není imunní k radám těch členů své administrativy, kteří ve válce chtějí pokračovat, byť s jistými malými posuny v americké taktice boje, které - jak je Trump ujišťován - údajně budou rozhodující.

"Pochopitelně nebudou," nebere si servítky někdejší zástupce USA v NATO. Poukazuje, že prezident tyto rady šíří dál, když vyjadřuje obavy, co by porážka učinila s americkou reputací a zda by rychlý odchod z Afghánistánu neposílil povstalecké skupiny. Tyto obavy podle Trumpa stojí v centru jeho strategického přístupu k afghánské válce, která je ovšem podle Daaldera opět pouze o zabránění porážce, a proto bude den za dnem v Afghánistánu víceméně stejný.

Související

Více souvisejících

Afghanistán USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 47 minutami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 3 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 3 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 6 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy