Tragická pravda o Afghánistánu: Muž z NATO nešetří kritikou na adresu Washingtonu

NÁZOR - Bombový útok hnutí Taliban, který minulou sobotu zabil v Kábulu více než stovku lidí se mohl stát jakýkoliv den v posledních letech. Myslí si to Ivo Daalder, bývalý stálý vyslanec USA při NATO, který nyní působí v think tanku Chicago Council on Global Affairs. Situaci rozebral v komentáři pro server CNN nazvaném "Tragická pravda o americké nejdelší válce".

Taliban se nepřiblížil porážce o jediný den

Loni v pátek například útok Talibanu na severu země zabil více než 140 afghánských vojáků a důstojníků, v polovině roku 2016, ve čtvrtek, bomba, kterou Taliban nastražil do nákladního automobilu nedaleko Kábulu, zabila 30 kadetů afghánské policie a zranila dalších 58, nejméně 46 lidí bylo zabito ve středu roku 2015 v Kandaháru, nejméně 89 osob zemřelo na východě Afghánistánu v úterý roku 2014, vyjmenovává Daalder náhodně útoky. Podotýká, že ve skutečnosti je průměrně z Afghánistánu hlášeno každý den na 60 bezpečnostních incidentů - ozbrojených střetů, výbuchů náloží u silnic, cíleného zabíjení, únosů, sebevražedných útoků a podobně.  

"Toto chmurné a nesouvislé krveprolití jasně ukazuje, že po 16 letech války Spojené státy v Afghánistánu nevítězí," deklaruje bývalý vyslanec. Dodává, že síla povstalců se v průběhu doby sice mění, ale Taliban dnes není blíže porážce než včera či před rokem a nejdelší válka v amerických dějinách pokračuje.  

Navzdory tomu, co několik amerických prezidentů po sobě veřejně tvrdilo, afghánská strategie Spojených států není o vítězství, ale již dlouhou dobu se zaměřuje na zamezení porážce, konstatuje Daalder. Doplňuje, že toto pochopitelně žádná americká administrativa nepřizná, ale o daném přístupu vypovídá vedení války na úrovni, která zkrátka není dostatečná k jejímu rozhodnutí.

Za příklad dává někdejší vyslanec při NATO počty vojsk, jejichž stav se počátkem tohoto měsíce zvýší o tisícovku, přičemž do konce roku má dosáhnout téměř 15 tisíc. Jde přitom o zlomek 100 tisíc vojáků, které měly USA v Afghánistánu v roce 2011, nehledě na dalších 50 tisíc ze spojeneckých zemí z celého světa, zdůrazňuje bývalý diplomat. Připomíná, že nikdo nevysvětlil, jak má nyní o pár tisíc vojáků navíc rozhodnout, když se to před pár lety nepovedlo více než stotisícovému kontingentu.

"To samé platí o uplatňování síly," pokračuje Daalder. Konstatuje, že americká letadla loni svrhla v Afghánistánu třikrát tolik munice než v roce 2016, ale i tak se jednalo o pětinu méně než na vrcholu v roce 2011. Zvýšené bombardování navíc zvrat ve válce nepřineslo a Pentagon v úterý oznámil, že afghánská vláda kontroluje jen 56% země, zatímco ještě před dvěma lety to bylo 70%, poukazuje vysloužilý diplomat. Dodává, že podle studie zveřejněné ve středu britskou BBC pak Taliban otevřeně operuje v 70% afghánských okrscích.

Den za dnem bez rozdílu

Doufat, že o něco větší síla představuje chybějící prvek, který přiměje Taliban podvolit se, se ukázalo stejně chybné jako naděje, že oním chybějícím prvkem je pár vojáků navíc, tvrdí někdejší vyslanec. Vysvětluje, že dokud bude mít vedení Talibanu bezpečný úkryt v Pákistánu, bude moci rekrutovat bojovníky, kterými nahradí ztráty, povstalci budou moci stále více poškozovat afghánskou vládu, která se bude zmítat v korupci a nejednotě, postačí pouze čekat, až se USA stáhnou, jelikož Taliban se koneckonců na rozdíl od Američanů v Afghánistánu doma.

Současnému americkému prezidentu Donaldu Trumpovi přičítá Daalder k dobru, že mnoho z toho uznal. "Trump odložil řeči o vítězství a vyjádřil skepsi ohledně amerických úspěchů v jižní Asii. S obavami mluví o již ztracených životech a penězích," připomíná ex-diplomat. Dodává, že při zkoumání afghánské války dospěl Trump k zásadnímu závěru, že USA by měly usilovat o "čestný a trvalý výsledek", což evokuje slib prezidenta Nixona ukončit konflikt ve Vietnamu.

Trumpův instinkt směřující k ukončení dlouhodobé strategie zaměřené na odvrácení porážky se zdá silně zakořeněný, deklaruje Daalder. Obává se však, že prezident zřejmě není imunní k radám těch členů své administrativy, kteří ve válce chtějí pokračovat, byť s jistými malými posuny v americké taktice boje, které - jak je Trump ujišťován - údajně budou rozhodující.

"Pochopitelně nebudou," nebere si servítky někdejší zástupce USA v NATO. Poukazuje, že prezident tyto rady šíří dál, když vyjadřuje obavy, co by porážka učinila s americkou reputací a zda by rychlý odchod z Afghánistánu neposílil povstalecké skupiny. Tyto obavy podle Trumpa stojí v centru jeho strategického přístupu k afghánské válce, která je ovšem podle Daaldera opět pouze o zabránění porážce, a proto bude den za dnem v Afghánistánu víceméně stejný.

Související

Více souvisejících

Afghanistán USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 51 minutami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Novým trenérem české fotbalové reprezentace je velezkušený Miroslav Koubek

Nejsledovanější český sportovní příběh letošního podzimu je u konce. Více než dvouměsíční hledání trenéra české fotbalové reprezentace skončilo krátce před začátkem astronomické zimy, konkrétně v pátek 19. prosince. Právě tehdy byl Fotbalovou asociací ČR (FAČR) oznámen a uveden tak do funkce hlavního trenéra národního A-týmu jeden z nejzkušenějších tuzemských fotbalových trenérů Miroslav Koubek. Svaz se s ním dohodl na dvou a půlleté spolupráci s tím, že jeho nejbližším úkolem je nyní zvládnout březnovou baráž o mistrovství světa, v jejíž úvodu se doma Češi utkají s Irskem.

včera

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Aktualizováno včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

včera

Chris Rea

Zemřel hitmaker Chris Rea, podlehl krátké nemoci

Světovou hudební scénou otřásla smutná zpráva. Ve věku 74 let zemřel britský hitmaker Chris Rea, který opakovaně zavítal i do České republiky. Hudebník podle rodiny podlehl krátkému onemocnění. 

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

včera

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

21. prosince 2025 21:45

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

21. prosince 2025 20:28

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy