Co by svět měl dělat s uprchlíky? Profesorka nabízí recept, jak se s nimi vypořádat

Podle zprávy OSN se po světě pohybuje 22,5 milionu uprchlíků z čehož více, než polovina je mladších 18 let. Jak by měl na tuto výzvu svět odpovědět? „V první řadě je třeba rozlišovat mezi uprchlíky a migranty. Migrant je člověk, který dobrovolně opustil svojí zemi s představou, i když často iluzorní, o lepším životě někde jinde. Naopak uprchlík neměl jinou možnost než svoji zemi opustit, aby si zachoval život," vysvětluje.

Emoce podle Vahali jsou úplně jiné než u migrantů. Uprchlíci vytrženi ze svého prostředí daleko více přemýšlí o tom, kdo jsou, jaké jsou jejich kulturní kořeny a jaké jsou jejich tradice. Je proto pro ně daleko těžší žít v cizí zemi, než pro migranty.

Na otázku, jak by se svět měl zachovat k uprchlíkům Vahali konstatuje, že opakem uprchlictví je nacionalismus. „Čím větší nacionalismus, čím více neprostupné hranice, tím více narůstají problém nazývaný uprchlická krize.“ Země a lidé by se pak uprchlíkům měli chovat jako k vlastním obyvatelům „Uprchlíci jsou lidé jako vy nebo já, jen se ocitli ne vlastním přičiněním na druhé straně.“

Podle ní je ve skutečných uprchlících stálá touha k návratu domů, a společnost, která je přijímá, by k nim měla být ohleduplná. Sama uvádí jako příklad Indii, kde se k ní a její rodině chovali lidé velmi pozorně a štědře. Zároveň však upozorňuje, že přijímající stát by měl být na přijímání uprchlíků připraven „ Každý stát má samozřejmě svoje problémy s chudobou, nezaměstnaností nebo vyloučenými skupinami. Uprchlíci se stanou jen dalším z jeho problémů a lidé z hostitelského národa je mohou začít nesnášet a považovat je za problém," říká.

Zároveň však profesorka odmítá obavu, že by opravdoví uprchlíci mohli být pro hostitelské země nebezpeční. „Není tu jen otázka, kolik uprchlíku mohou země přijmout, ale jak je zde i otázka je nejlépe začlenit do společnosti “ uzavírá Vahali.