Jerevan - Demonstranti v Arménii, kteří v uplynulých dnech ochromili život v Jerevanu a způsobili pád arménského premiéra, dříve dlouholetého prezidenta Serže Sargsjana, uposlechli výzvy opozičního předáka Nikola Pašinjana k ukončení protestů. Oznámila to dnes agentura Interfax. Stalo se tak po středečním ústupku vládní Republikánské strany, otvírajícím Pašinjanovi cestu ke zvolení premiérem na zasedání parlamentu 8. května.
"Život v Jerevanu a dalších oblastech Arménie se po Pašinjanově výzvě dnes vrátil k normálu. Všechny výpadovky jsou otevřené, funguje železnice, hraniční přechody a celnice," vylíčil zpravodaj ruské agentury. "Od jitra se mladí lidé připojili ke komunálním pracovníkům a čistili ulice a náměstí po středeční demonstraci," dodal.
V hlavním městě dnes zasedá parlament, k poslední schůzi se sešla také vláda, které úřadující premiér Karen Karapetjan poděkoval za práci "v zajímavém období".
Politická krize v Arménii vypukla v polovině dubna, kdy začaly protesty proti Sargsjanově snaze uchovat si moc. Sargsjan byl deset let prezidentem a před přestupem do premiérského křesla nechal změnit ústavu, aby výkonnou moc přenesl z rukou šéfa státu na šéfa vlády. Sargsjan byl zvolen šéfem vlády 17. dubna, ale odstoupil 23. dubna pod tlakem protivládních protestů, které vedl právě Pašinjan, pokládaný za prozápadního, liberálního politika.
Pašinjan má zatím podporu tří opozičních stran se 47 poslanci, ale ke zvolení premiérem potřebuje nejméně 53 z celkem 105 hlasů. Ty se mu 1. května při první volbě zajistit nepodařilo.
Vzápětí protesty propukly s ještě větší silou. Republikánská strana, která dosud ovládala arménskou politickou scénu a má v parlamentu většinu, proto ustoupila a slíbila, že pokud se příští týden Pašinjan zaručí podporou aspoň třetiny ze 105 poslanců, bude pro něj údajně hlasovat všech 58 republikánů. Hlasovat se bude v úterý.
Související
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
Smyčka okolo Ruska se utahuje. Arménie chce do EU, doplní množství zemí Balkánu a východní Evropy
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 1 hodinou
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 2 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 3 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 4 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 5 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 6 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 7 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 9 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák