Jerevan - Demonstranti v Arménii, kteří v uplynulých dnech ochromili život v Jerevanu a způsobili pád arménského premiéra, dříve dlouholetého prezidenta Serže Sargsjana, uposlechli výzvy opozičního předáka Nikola Pašinjana k ukončení protestů. Oznámila to dnes agentura Interfax. Stalo se tak po středečním ústupku vládní Republikánské strany, otvírajícím Pašinjanovi cestu ke zvolení premiérem na zasedání parlamentu 8. května.
"Život v Jerevanu a dalších oblastech Arménie se po Pašinjanově výzvě dnes vrátil k normálu. Všechny výpadovky jsou otevřené, funguje železnice, hraniční přechody a celnice," vylíčil zpravodaj ruské agentury. "Od jitra se mladí lidé připojili ke komunálním pracovníkům a čistili ulice a náměstí po středeční demonstraci," dodal.
V hlavním městě dnes zasedá parlament, k poslední schůzi se sešla také vláda, které úřadující premiér Karen Karapetjan poděkoval za práci "v zajímavém období".
Politická krize v Arménii vypukla v polovině dubna, kdy začaly protesty proti Sargsjanově snaze uchovat si moc. Sargsjan byl deset let prezidentem a před přestupem do premiérského křesla nechal změnit ústavu, aby výkonnou moc přenesl z rukou šéfa státu na šéfa vlády. Sargsjan byl zvolen šéfem vlády 17. dubna, ale odstoupil 23. dubna pod tlakem protivládních protestů, které vedl právě Pašinjan, pokládaný za prozápadního, liberálního politika.
Pašinjan má zatím podporu tří opozičních stran se 47 poslanci, ale ke zvolení premiérem potřebuje nejméně 53 z celkem 105 hlasů. Ty se mu 1. května při první volbě zajistit nepodařilo.
Vzápětí protesty propukly s ještě větší silou. Republikánská strana, která dosud ovládala arménskou politickou scénu a má v parlamentu většinu, proto ustoupila a slíbila, že pokud se příští týden Pašinjan zaručí podporou aspoň třetiny ze 105 poslanců, bude pro něj údajně hlasovat všech 58 republikánů. Hlasovat se bude v úterý.
Související
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
před 2 hodinami
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno před 3 hodinami
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
před 3 hodinami
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
před 4 hodinami
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
před 5 hodinami
Ruší Netflix, nekupují pivo. Kanaďané začali bojkotovat americké služby a zboží
před 7 hodinami
Katastrofální povodně v Nepálu mají už přes 600 mrtvých. Pohřešují se 3000 lidí
před 8 hodinami
Merz obviní Rusko z pokusu o dronový útok v Lipsku. Německo oznámí rozsáhlé sankce
před 10 hodinami
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
před 12 hodinami
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
před 13 hodinami
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
před 15 hodinami
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Zdroj: Libor Novák