Tvrdá slova vůči KLDR. Muž z NATO poukázal na opomíjené nebezpečí

NÁZOR - Minulý týden byl pro Korejský poloostrov historický, tvrdí Ivo Daalder v komentáři pro server Chicago Tribune. Bývalý stálý vyslanec USA při NATO, který nyní působí v think tanku Chicago Council on Global Affairs konstatuje, že mezikorejský summit mezi Kim Čong-unem a Mun Če-inem byl bez nadsázky mimořádný a pořízené záběry nám umožnily sledovat, jak se tvoří dějiny, přičemž vzrušení připomínalo rok 1989, kdy docházelo k enormnímu uvolnění vztahů mezi Východním a Západním Německem.

Oslavy jsou předčasné

Vřelé setkání v demilitarizované zóně poskytlo všem důvod k naději, míní Daalder. Zdůrazňuje, že pokud se lídři scházejí, je to vždy lepší, než když na sebe křičí či vzájemně tweetují. Přesto existuje důvod ke skeptickému postoji vůči rozhovorům, míní bývalý diplomat. Nastiňuje čtyři aspekty, které je třeba mít na paměti, než začneme předčasně oslavovat.

Zaprvé Daalder poukazuje, že v této situaci jsme se nacházeli i v minulosti. "Lídři Severní Koreje a Jižní Koreje se již setkali, v letech 2000 a 2007. Předchozí summity Severu a Jihu oslavované jako historické momenty dokázaly přinést jen sliby na papíře a zdánlivý progres," píše ex-velvyslanec. Dodává, že šestistranné rozhovory obou korejských států za účasti USA, Číny, Japonska a Ruska skončily stejně.

Zatím jsme slyšeli pouze slova, které navíc zazněla i dříve, což platí rovněž o denuklearizaci a ochotě KLDR vzdát se svých atomových zbraní výměnou za americký příslib neútočení, zdůrazňuje Daalder. Připomíná, že dohoda vzešla ze šestistranných rozhovorů v roce 2005 obsahovala obojí - závazek USA nezaútočit na Severní Koreu jadernými ani konvenčními prostředky a severokorejský slib vzdát se všech nukleárních zbraní a probíhajících programů jejich vývoje. "Summit byl vzrušující, ale zatím nepřinesl nic nového," dodává zkušený diplomat.

Druhý aspekt spočívá dle Daaldera v odlišnosti podmínek. V Bílém domě sedí Donald Trump, zatímco Kim Čong-un má jaderné zbraně a ačkoliv opatrnost zůstává v otázce KLDR zásadním principem, Trumpovo prezidentství vneslo do stávající rovnice pronikavou sílu, poukazuje vysloužilý velvyslanec. Konstatuje, že Trumpova ostrá rétorika a ekonomický nátlak hrály velkou roli v rozhodnutí Kima zasednout ke stolu a rozhovorům přidaly na naléhavosti i z jihokorejského pohledu, přičemž obavy Soulu ze stupňujícího se rizika války na poloostrově jasně ukazuje právě poslední korejská deklarace.

Jaderných zbraní se pod tlakem nikdo nevzdal

Za ještě důležitější považuje Daalder fakt, že Kim vystupňoval sázky, když jedná jako zástupce jaderné mocnosti. To, že si viditelně opatřil atomové zbraně, kterých může mít až 60 a dokáže jimi udeřit na krátkou, střední a zřejmě i dlouhou vzdálenost, mu dává páku, bez níž se museli obejít jeho otec a děd, uvádí ex-diplomat. Dodává, že dynamika se na rozdíl od roků 2000 a 2007 zásadně změnila a Kimova schopnost oddělit jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jeho jihokorejským protějškem Mun Če-inem - ba dokonce možnost zasednout ke stolu s úřadujícím americkým prezidentem - je důkazem jeho globálního postavení, jelikož již setkání se severokorejským diktátorem je ze strany čínského, jihokorejského a amerického lídra ústupkem, minimálně z Kimova pohledu.

Třetím aspektem je podle Daaldera skutečnost, že jakákoliv mírová dohoda závisí na ochotě KLDR vzdát se atomových zbraní, přičemž zůstává otázkou, zda se k tomu Kim uvolí, když jejich získání stálo Severní Koreu takové úsilí. "Po desetiletích ekonomického strádání za účelem zisku důvěryhodné jaderné hrozby je těžké si představit, že se jí Kim jednoduše vzdá," soudí bývalý velvyslanec.

Žádná země v dějinách nikdy otevřeně neotestovala jadernou zbraň, aby se jí následně vzdala pod mezinárodním tlakem, připomíná někdejší diplomat. Poukazuje, že Jižní Afrika se po dlouhou dobu zdála být výjimkou, ale ukázalo se, že odzbrojila z domácích důvodů, navíc svou zbraň nikdy nevyzkoušela veřejně a nebyl na ní vytvářen větší zahraniční tlak - a s ohledem na neschopnost světového společenství v této oblasti si zřejmě žádný expert na KLDR nemyslí, že by se tato země jako první vzdala svého trumfu.

Za čtvrtý aspekt označuje Daalder nutnost naplnit očekávání, protože všechny zapojené strany  chtějí dosáhnout velkého úspěchu. V mezinárodních vztazích, obdobně jako v managementu, ovšem platí, že zároveň nelze dosáhnout dobré, snadné a rychlé dohody; naopak postup k uzavření pevné a smysluplné dohody bude pomalý a podmíněný bolestivými ústupky všech zúčastněných, varuje vysloužilý diplomat.

"Tyto úvodní schůzky přinejlepším zahájí delší vyjednávání o společném cíli, Korejském poloostrově bez jaderných zbraní s trvalým mírem," deklaruje Daalder. Soudí, že očekávat v této fázi cokoliv většího zřejmě přinese jen zklamání.

Související

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje svou vojenskou podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky generálmajora Vadyna Skibického čítá nový kontingent severokorejských sil v Rusku 8 500 vojáků, mezi nimiž je také speciální jednotka 400 operátorů dronů. Ti disponují zkušenostmi z předchozích nasazení a jejich bezpilotní letouny mají sloužit k průzkumu i přímým útokům na cíle uvnitř ukrajinského území.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Jižní Korea USA (Spojené státy americké) Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 1 hodinou

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 4 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 5 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 7 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 8 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy