Na Kurilách nebudou americké základny, slíbil japonský premiér Putinovi

ČTK

ČTK

16. listopadu 2018 10:50

Summit G7 v Německu, japonský předseda vlády Šinzó Abe a jeho žena Akie Abe
Summit G7 v Německu, japonský předseda vlády Šinzó Abe a jeho žena Akie Abe Foto: g7germany.de

V případě, že Rusko přenechá Japonsku část sporných Kurilských ostrovů, nebudou na nich americké vojenské základny. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi to při jednání na okraj summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), který se tento týden konal v Singapuru, slíbil japonský premiér Šinzó Abe. S odvoláním na japonské vládní zdroje to napsal deník Asahi.

Spor o Kurily dlouho komplikuje vztahy mezi Moskvou a Tokiem. Japonsko a Rusko se přou o jižní část Kuril od roku 1945. Tokio vznáší na základě dohody z roku 1855 nárok na ostrovy Iturup, Kunašir, Šikotan a skupinu ostrůvků Habomai, které na konci druhé světové války anektoval Sovětský svaz.

Z ostrovů bylo tehdy vystěhováno 17.000 Japonců, kteří odešli na nedaleký ostrov Hokkaidó. Navzdory občasným pokusům o smír se od války spor nepohnul z místa a brání podpisu mírové smlouvy mezi oběma zeměmi.

Nabídka japonského premiéra se údajně týká ostrovů Šikotan a Habomai. Japonské ministerstvo zahraničí podle informací deníku Asahi nyní zahájí konzultace o vojenských základnách na svém území s USA.

před 4 hodinami

Fentanyl, opium, ponížení. Vztahy USA a Číny ovlivňují události z předminulého století

Související

Ruská vlajka

Vrátit Jižní Kurily? Názor Rusů žijících na sporných ostrovech je jednoznačný

Drtivá většina Rusů žijících na Jižních Kurilách je pro to, aby tyty ostrovy zůstaly Rusku. Vyplývá to podle ředitele státní agentury VCIOM z průzkumu, podniknutého tento měsíc na ostrovech Kunašir, Iturup a Šikotan, na které stále vznáší nároky Japonsko. Územní spor i desítky let po skončení války brání uzavření mírové smlouvy mezi oběma státy.
Ruská policie, ilustrační fotografie

Předání části Kuril Japonsku? Rusové se bouří, před ambasádou se zatýkalo

Moskevská policie dnes zadržela 11 lidí protestujících před japonským velvyslanectvím proti myšlence předání sporných jihokurilských ostrovů Japonsku. Protest se odehrál v době, kdy se setkávají ruský prezident Vladimir Putin a japonský premiér Šinzó Abe, aby jednali o mírové smlouvě, jejímuž uzavření brání letitý spor právě o jižní Kurily. O zatýkání informoval specializovaný server OVD Info s odvoláním na organizátora nedělní demonstrace proti předání části Kuril Japoncům Sergeje Udalcova, předáka opozičního hnutí Levá fronta.

Více souvisejících

Jižní Kurily ,  Šinzó Abe ,  Vladimír Putin ,  Japonsko ,  ASEAN ,  Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Petr Fiala

Fialova vláda podala demisi. Pavel ji odpoledne přijal

Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) podala na čtvrtečním zasedání demisi. Stalo se tak v souladu s ústavními pořádky po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhla v uplynulých dnech. Fiala odpoledne předal demisi do rukou prezidenta Petra Pavla, který ji přijal. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Dominik Duka

Dukův pohřeb povede Graubner. Režisér Strach bude číst z bible

Pražské arcibiskupství ve středu poodhalilo detaily posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, které se uskuteční v sobotu 15. listopadu. Během obřadu promluví například režisér Jiří Strach. Do svatovítské katedrály mohou dorazit i obyčejní věřící. 

před 4 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Fentanyl, opium, ponížení. Vztahy USA a Číny ovlivňují události z předminulého století

Současné čínsko-americké vztahy nejsou jen výsledkem ekonomické rivality či sporů o technologie, ale pokračováním mnohem staršího příběhu o moci, ponížení a snaze o morální převahu. V čínském historickém vědomí stále rezonuje trauma opiových válek, kdy Západ donutil říši Čching otevřít své trhy pod vojenským tlakem. Dnešní napětí kolem fentanylu, obchodu a sankcí tuto paměť znovu oživuje. Stejně jako tehdy nejde jen o obchod, ale o otázku důstojnosti a o to, kdo má právo určovat pravidla světového řádu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Tomio Okamura

Okamura může na jednu věc zapomenout, vysvětluje BIS

Poslanecká sněmovna má od středy nového šéfa. Po Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) zaujal nejvyšší funkci v rámci dolní komory parlamentu Tomio Okamura (SPD). K informacím zpravodajských služeb by se každopádně dostat neměl, zdůraznila Bezpečnostní informační služba (BIS). 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Miloš Zeman

Zeman podstoupil další operaci. Je stabilizovaný, uvedla manželka

Česko se dozvědělo, v čem spočívá nynější hospitalizace bývalého prezidenta Miloše Zemana. Předchůdce současné hlavy státu se v motolské nemocnici podrobil operace, prozradil jemu blízký člověk. Podle někdejší první dámy Ivany Zemanové je exprezident ve stabilizovaném stavu. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Válka se pro Ukrajinu nevyvíjí dobře. Situace v klíčovém Pokrovsku je kritická

Ruské jednotky zjevně zesilují tlak na strategické město Pokrovsk na východní Ukrajině. Ve zničeném městě propukly prudké pouliční boje, přičemž vojenští analytici hovoří o výrazném zhoršení situace pro ukrajinské obránce. Události na frontě se odehrávají souběžně s vyhrocením jaderné rétoriky mezi Moskvou a Washingtonem, neboť Kreml oznámil, že zváží obnovení testů jaderných zbraní.

Aktualizováno včera

Tomio Okamura byl zvolen novým předsedou Poslanecké sněmovny Prohlédněte si galerii

Tomio Okamura byl zvolen šéfem Sněmovny. Místopředsedy jsou Nacher a Barták

Poslanci Poslanecké sněmovny ve středu zvolili Tomia Okamuru (SPD) do funkce předsedy dolní komory Parlamentu. Okamura získal v tajné volbě 107 hlasů ze 197 odevzdaných, čímž těsně překonal potřebnou většinu. Jeho protikandidát, lidovec Jan Bartošek, získal podporu 81 poslanců. Zvolením předsedy se uzavřel první zásadní bod ustavující schůze a nově vznikající koalice tak prosadila svého klíčového kandidáta.

včera

Hackeři, ilustrační foto

Rusko chce Západ finančně vyčerpat. Kremlem podporovaní hackeři útočí na města i úřady

Rusko vede proti Západu agresivní válku v takzvané šedé zóně, která sice nezahrnuje přímý vojenský konflikt, ale jejímž cílem je finančně nás vyčerpat. Státem podporovaní hackeři a další aktéři s vazbami na Kreml systematicky útočí na západní města, vládní úřady a podniky, čímž jim způsobují obrovské finanční ztráty. Tyto cílené útoky mají za následek zvyšování nákladů na provoz a pojištění, čímž se prodražuje podnikání v západních zemích, píše Politico.

včera

Schůze Poslanecké sněmovny

Znám ho nejdéle. U nás SPD nikdo nevolí, Tomio je labilní a bezpečnostní hrozba, varoval Hayato Okamura

Poslanec KDU-ČSL Hayato Okamura pronesl v Poslanecké sněmovně emocionální a nečekaně osobní projev, ve kterém důrazně varoval své kolegy před volbou jeho mladšího bratra, šéfa SPD Tomia Okamury, do pozice předsedy dolní komory parlamentu. Hayato Okamura neváhal Tomia označit za „vážnou bezpečnostní hrozbu“ a zpochybnit jeho morální pevnost i osobní stabilitu.

včera

Schůze Poslanecké sněmovny Prohlédněte si galerii

Proti Okamurovi se bouří polovina Sněmovny. Hledá se "8 statečných"

Ustavující schůze Poslanecké sněmovny pokračuje ve středu volbou nového předsedy dolní komory. Nová koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů, která se opírá o většinu 108 poslaneckých hlasů, prosazuje do čela Tomia Okamuru, šéfa hnutí SPD. Jeho protikandidátem je lidovec Jan Bartošek. Volba, která by měla potvrdit politickou dohodu nové koalice, vyvolala ostrou kritiku a varování ze strany poslanců končící vládní pětikoalice. Schůze byla na úvod zahájena minutou ticha za zesnulého kardinála Dominika Duku.

včera

Konference, která ve světě nemá obdoby. Na COP30 míří vědci, aktivisté, obránci i domorodci z celého světa

Do brazilského města Belém míří z různých směrů několik lodních flotil, které tvoří domorodí lídři, ekologičtí aktivisté a obránci lesů. Jejich cílem je zajistit, aby se nadcházející klimatický summit COP30 stal událostí, která se bude lišit od autoritářských a korporacemi ovládaných konferencí minulosti, jako byly Dubaj a Ázerbájdžán. Cestovatelé, kteří se plaví na palubě lodí sloužících zároveň jako ubytování, usilují o to, aby Brazílie dodržela slib a dala fundamentální roli občanské společnosti v tlaku na ambicióznější klimatická jednání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy