Respektujte demokracii, vybídl Tchaj-wan komunistický Peking

Čínské zasahování do politického a společenského vývoje ostrova je pro Tchaj-wan v tomto okamžiku "tou největší výzvou", řekla Cchaj Jing-wen. Hovořila krátce před shromážděním, které se ve středu uskuteční v Pekingu při příležitosti 40. výročí čínského prohlášení předznamenávajícího zahájení rozhovorů s vládou v Tchaj-peji. Na akci má promluvit čínský prezident Si Ťin-pching.

Cchaj Jing-wen, která dlouhodobě obviňuje Peking ze snahy o ovlivnění situace na Tchaj-wanu pomocí "politického zastrašování" a "falešných zpráv", mimo jiné varovala před jakýmkoli tajným dialogem některých tchajwanských představitelů s Čínou. Zároveň vyzvala Peking, aby pragmaticky přijal základní rozdíly, které na obou stranách Tchajwanského průlivu existují, pokud jde o hodnoty a politické systémy. "Čína musí respektovat naléhání 23 milionů lidí na svobodu a demokracii a musí využít mírových prostředků pro zvládnutí našich rozdílů," prohlásila prezidentka.

V tchajwanských místních volbách loni v listopadu zaznamenala úspěch opoziční Národní strana (Kuomintang), která je vstřícně naladěná vůči Pekingu a jejíž představitelé nyní ovládají většinu z celkem 22 měst a okresů. Cchaj Jing-wen se po nezdaru své DPP rozhodla odstoupit z funkce stranické předsedkyně. Hlasování o místních samosprávách bylo vnímáno jako test podpory DPP před parlamentními a prezidentskými volbami v roce 2020.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

Vztahy Tchaj-wanu s Čínou se za vlády Cchaj Jing-wen zhoršily a Peking v poslední době stupňuje tlak na ostrov. Čína pořádá zastrašující vojenská cvičení a snaží se o politickou izolaci Tchaj-wanu tím, že ekonomickými pobídkami odlákává jeho poslední diplomatické partnery.