Vytváří Rusko a Čína skutečně alianci? Rusko je kolonií Číny, tvrdí magazín

Minulý rok se bilaterální obchod mezi Ruskem a Čínou zvýšil o minimálně 15% v porovnání s rokem 2017 a dosáhl rekordních 100 miliard dolarů. Nicméně, jedná se o výrazně asymetrické obchodní vztahy. Pro Rusko je Čína po EU druhý největší obchodní partner a největší individuální partner co se týče exportu a importu. Pro Čínu je však Rusko spíše sekundární partner. Čínský export do Ruska je na desátém místě a Rusko není v top desítce obchodních partnerů Číny co se týče importu či totálního obchodu.

Pro Čínu je Rusko v podstatě jen dodavatel surovin (až tři čtvrtiny celého ruského exportu do Číny), zatímco Čína Rusku dodává až z 45% konzumní zboží a z 38% elektroniku a stroje. Rusko je tedy mnohem závislejší na Číně než naopak a jak podotýká Foreign Affairs, jejich vztah připomíná vztah státu podřízeného koloniální mocnosti.

O relativní nedůležitosti Ruska pro Čínu svědčí i poměrně malý počet čínských investic. Během let 2014 a 2018, kdy se Rusko obrátilo k Číně víc kvůli sankcím, Čína investovala do ruské ekonomiky jen 24 miliard dolarů, zatímco ve stejném období v subsaharské Africe investovala 148 miliard dolarů a 88 dolarů v Jižní Americe. Z programu kooperace uzavřeného v roce 2009, z kterého mělo vzejít 91 společných investičních projektů, Čína nakonec financovala jen 11. Sešlo též z plánovaného odkupu 14,2% akcií ruského gigantu Rosněft čínskou společností CEFC.

Odlišné zahraničně politické cíle

Co se týče zahraniční politiky, Rusko i Čína mají společného nepřítele v USA, se kterými zápasí o podobu budoucího světového řádu. Takřka pokaždé společně hlasují při OSN proti USA. Jejich ruské masivní vojenské cvičení Vostok 2018, kterého se zúčastnilo i 3 200 čínských vojáků, bylo interpretováno jako varování směrované směrem k USA.

Podle Foreign Affairs lze však přítomnost čínských vojáků vnímat i jinak, jako doklad zprávu Číny Rusku, že je znepokojeno z jeho východních vojenských manévrů. Ačkoliv Čína jako jeden z prvních států koupila od Ruska obranné systémy S-400 a stíhačku SU-35, jen 12% ruských dodávek zbraní jdou do Číny, zatímco 35% jde do Indie, hlavního konkurenta Číny.

Čína nebyla ochotná podpořit Rusko v roce 2008 a uznat nezávislost Jižní Osetie, odtržené během gruzínsko- ruské války. Taktéž se rozhodla zdržet se hlasování o rezoluci OSN, která odsuzuje ruské zabrání Krymu. Naopak se vměšovala do ruského prostoru, když v roce 2013vyhlásila svůj masivní projekt Jednoho pásu, jedné stezky (One Belt, One Road) v Astaně, hlavním městě Kazachstánu.

Rusko na druhou stranu flirtuje s některými čínskými úhlavními nepřáteli, např. s Japonskem, s kterým jedná o vrácení sporných ostrovů nebo s Indií, kterou pozvalo do Šanghajské organizace pro spolupráci. Rusko se  též rozhodlo odstoupit od plánovaného nákupu datových úložišť a serverů od čínského telekomunikační společnosti Huawei, kvůli obavám ruských zpravodajských služeb z čínské špionáže.

Jakkoliv se Rusko a Čína společně staví proti USA, jejich postoj vůči jejich hlavnímu mocenskému konkurentovi není zcela totožný. Čína je na USA výrazně obchodně navázaná a těží z globálního světového řádu, který USA vytvořily po pádu SSSR. Čína tak nemá jako Ruska přílišný zájem na jeho pádu a spíše se pokouší o jeho restrukturalizaci. Tím se ale dostává do rozporu se strategickými cíli Ruska, pro které je naopak narušování tohoto řádu způsob, jak opětovně získat respekt, který ztratilo po konci SSSR.