V Afghánistánu se sešla Velká rada, tématem je mír s Tálibánem

Lója džirga je svolávána příležitostně, je-li třeba rozhodnout o otázkách mimořádně závažných pro stát. Naposledy se sešla v roce 2013, kdy jednala o návrhu bezpečnostní dohody mezi Afghánistánem a Spojenými státy.

V letošním roce by měla Velká rada stanovit podmínky Kábulu pro mírovou dohodu, která by ukončila téměř dvacetiletou občanskou válku v zemi. Opoziční političtí vůdci, včetně bývalého prezidenta Hamída Karzáího, ale shromáždění bojkotují. Podle nich totiž stávající prezident Ghaní Velkou radu svolal především proto, aby podpořil své postavení před prezidentskými volbami plánovanými na podzim letošního roku, uvedla agentura Reuters.

Taliban say, they are in favor of education across the country, not only Islamic education but science, physics, medical and other educations which are necessary for Afghan nation.Taliban accuse Afghan gov't & Americans for destruction of educational facilities in #Afghanistan. pic.twitter.com/2WyDWkHeNF

Mezi účastníky chybí i premiér Abdulláh Abdulláh, který byl největším Ghaního soupeřem ve sporných prezidentských volbách v roce 2014 a později stanul v čele vlády národní jednoty, již pomohly sestavit Spojené státy. Podle agentury AP tak hrozí, že zasedání Velké rady spíš než k jednotě přispěje k prohloubení rozporů.

Zvláštní vyslanec afghánského prezidenta Ghaního pro mír Umar Daudzáí uvedl, že na zasedání v obřím stanu v centru metropole Kábulu bylo očekáváno 2500 účastníků, hned v první den jich ale dorazilo více než 3200 ze všech 34 afghánských provincií. Delegáti mají být rozděleni do skupin a výborů, které projednají jednotlivé body pro budoucí dialog s Tálibánem.

Islamistické hnutí Tálibán v současné době jedná o podmínkách ukončení občanské války se Spojenými státy, odmítá ale zatím mluvit přímo s afghánskou vládou, kterou považuje za loutkový režim v područí USA. Odděleně vede Tálibán rozhovory také s vlivnými zástupci afghánské společnosti, včetně opozičních politiků a občanských aktivistů.

Podle amerického zvláštního vyslance pro Afghánistán Zalmaye Khalilzada dospěli představitelé Tálibánu a USA po několika kolech mírových rozhovorů k významnému pokroku. Podle expertů se pokrok týká možného stažení amerických vojáků z afghánského území výměnou za záruku Tálibánu, že již nebude poskytovat útočiště zahraničním extremistům a džihádistickým skupinám typu teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát (IS). To bylo původním důvodem, proč Američané zahájili invazi do Afghánistánu krátce po teroristických útocích z 11. září 2001 na New York a Washington.

Hnutí Tálibán kontroluje v současnosti téměř polovinu země a navzdory jednání s Američany pokračuje v každodenních útocích proti afghánské vládě podporované Západem a proti jejím bezpečnostním silám. Příměří Tálibán odmítá, dokud ze země neodejdou zahraniční vojska.

V minulosti Tálibán útočil raketami i na zasedání Velké rady a v Kábulu byla kvůli jejímu novému svolání přijata přísná bezpečnostní opatření. Prezident Ghaní tentokrát hnutí Tálibán na shromáždění Velké rady pozval také, jeho představitelé to ale odmítli.