Blíží se americko-čínská válka? Historik prozradil, kdo tahá za kratší konec provazu

Od partnerství ke studené válce

Americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který má čelit rostoucí síle Číny v Indo-Pacifiku, zatímco čínský vůdce Si Ťin-pching vyzval armádu, aby byla připravena vést válku, poukazuje Auslin. Deklaruje, že Čína a USA se posunuly z účelového partnerství do éry nové studené války.

I kdyby se oběma zemím v nadcházejících týdnech podařilo dosáhnout dohody, která by ukončila jejich dlouhodobé rozpory ohledně obchodu - což naznačuje Trump -, stále nepůjde o neutralizaci širších faktorů, vysvětluje odborník. Za překvapivé označuje, jak rychle zhořkly vztahy zemí na protilehlých stranách Pacifiku, protože ještě před pár lety se mluvilo o americko-čínském partnerství "G-2", které bude řešit globální problémy.

Takový předpoklad se nyní jeví jako hudba dávné minulosti a soupeření mezi Washingtonem a Pekingem je považováno za normu, uvádí politolog. Poukazuje, že Peking cítí snahy Washingtonu Čínu zadržovat, zatímco Američané začali reagovat na dlouhodobý pocit, že Čína zneužívá americké otevřenosti a naopak začíná aktivně ohrožovat zájmy Spojených států.

K rapidními zhoršení americko-čínských vztahů došlo v posledních letech vlády předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy v souvislosti s čínskou konstrukcí a militarizací umělých ostrovů v Jihočínském moři a šokujícími zprávami o míře čínské kybernetické špionáže, nastiňuje historik. Dodává, že Trump se nyní snaží dostát svým slibům z kampaně, že zakročí proti neférovým čínským praktikám a agresivním krokům.

Trump uvalil cla v hodnotě 250 miliard dolarů na čínské zboží, aby dostal Peking k vyjednávacímu stolu, ve formulaci své první strategie národní bezpečnosti hovořil o novém "velmocenském soupeření" a posílil americké transpacifické vazby, připomíná Auslin. Doplňuje, že Trumpova administrativa posílá více lodí hlídkovat do sporných asijských vod, které si Čína nárokuje, zabránila čínské firmě Huawei, aby v USA budovala mobilní síť 5G a zatýká osoby podílející se na krádežích obchodních tajemství.

"Jak administrativa, tak Kongres bijí na poplach ohledně vlivových operací Číny ve Spojených státech a posilování tamního technicky sofistikovaného policejního státu," pokračuje odborník. Konstatuje, že vzájemný obchod sice vytvořil komplexní síť vztahů mezi oběma zeměmi, ale z politického hlediska se obě mocnosti pozvolna vzdalují a čtyřicetileté výročí normalizace jejich vztahů pouze posílilo jejich vzájemnou podezíravost a vzrůstající soupeření.

Za kratší konec tahá Čína

Peking nadále prosazuje projekt tzv. nové hedvábné stezky, zároveň zostřuje rétoriku a tlak vůči Tchaj-wanu a Hongkongu a uvěznil na milion Ujgurů v "převýchovných táborech", připomíná politolog. Podotýká, že růst čínských výdaje do vojenské oblasti v důsledku zpomalující ekonomiky v posledních letech klesá, ale i tak Peking vynakládá 175 miliard dolarů na pokročilé zbraně jako letadlové lodě, hypersonické střely a stealth letouny a další miliardy utrácí v přidružených programech, například vesmírném výzkumu a budování polovojenských jednotek.

Washington toto pochopitelně postřehl, a tak na konci loňského roku Trump podepsal zákon vyčleňující do roku 2023 každoročně 1,5 miliardy dolarů na posilování amerických spojeneckých a partnerských vazeb v Indo-Pacifiku, které jdou nad rámec existujících prostředků na americkou vojenskou přítomnost v regionu, konstatuje Auslin. Soudí však, že ti, kteří předvídají válku mezi USA a Čínou, budou zřejmě zklamáni, podobně jako ti, kteří v 90. letech očekávali konflikt mezi Spojenými státy a Japonskem.

"Přesto ale budoucnost nenabízí půdu pro pokračování běžného chodu," píše expert. Vysvětluje, že Čína ve skutečnosti slábne, její ekonomika zpomaluje, její technologie se stávají podezřelými a její nabídky zahraniční pomoci vyvolávají mezi potenciálními příjemci obezřetnost. Číňané také nadále ukládají peníze v zahraničí, jak jen to je možné, a pod povrchem kultu Si Ťin-pchinga pomalu roste kritika, tvrdí politolog. Domnívá se, že obchodní válka může sice poškodit část amerických firem, ale mnohem větší problém představuje pro Čínu, jejíž loňský hospodářský růst dosáhl loni třicetiletého minima, i v důsledku celní bitvy.

Rostoucí problémy Číny neznamenají, že země se rychle zreformuje či upustí od soupeření s USA, naznačuje historik. Naopak očekává, že z krátkodobého hlediska se toto soupeření může ještě vyhrotit a Si se může pokusit utlumit domácí nespokojenost zahraniční avanturismem. Čína však ve skutečnosti zneužívá otevřenost globálního systému svou merkantilistickou politikou, masivními krádežemi duševního vlastnictví a diplomacií "dluhových pastí" vedenou vůči menším zemím, poukazuje Auslin.

Tím, že předchozí americké administrativy proti čínským krokům nezasáhly, učinily zásah, který je nyní nevyhnutelný, bolestivějším, přiznává expert. Domnívá se však, že Peking tahá za kratší konec provazu a Trumpova administrativa si může dovolit jisté uvolňování tlaku, pokud budou problémy ve vztazích s Čínou řešeny.

"Číňané si musejí uvědomit, že je v jejich nejlepším zájmu přijmout více kooperativní politiku a omezit napětí s Washingtonem," nabádá politolog. Varuje, že v opačném případě se bude další fáze vztahů obou zemí lišit od předchozích čtyř dekád a nebude cesty zpět.