Kazachstán má nového prezidenta: Volby vyhrál Tokajev, policie rozháněla protestující

Nedělní prezidentské volby v Kazachstánu vyhrál podle předběžných výsledků úřadující šéf státu Kasym-Žomart Tokajev. Získal skoro 71 procent hlasů. Oznámily to dnes místní úřady. Volby doprovázely protesty, proti nimž rázně zasahovala policie.

"Kasym-Žomart Tokajev dostal 6,5 milionu hlasů, čili 70,76 procenta hlasů voličů," řekl novinářům náměstek předsedy ústřední volební komise Konstantin Petrov podle agentury TASS. Volební účast podle komise dosáhla 77,4 procenta.

Z voleb poprvé po téměř třiceti letech vzešel jiný vítěz než Nursultan Nazarbajev (78), který této středoasijské zemi vládl od roku 1990 a Tokajeva (66) doporučil za svého nástupce. Vítězství Nazarbajevova spojence se tak všeobecně očekávalo.

O funkci prezidenta se ucházelo sedm kandidátů, ale kromě úřadujícího prezidenta neměli ostatní velkou šanci na úspěch. Druhý nejúspěšnější kandidát, opoziční aktivista Amiržan Kosanov, získal podle předběžných výsledků podporu necelého půldruhého milionu voličů, tedy 16,02 procenta hlasů. Výsledky ostatních uchazečů se pohybují mezi jedním až pěti procenty hlasů.

Podle nevládních organizací se v zemi nekonala skoro žádná volební kampaň. Nedělní hlasování, stejně jako předchozí volby v 18milionovém Kazachstánu, označují některé nevládní organizace i opozice za nedemokratické.

V neděli se v zemi konaly protesty, při nichž bylo zadrženo nejméně 500 lidí. Rozhlasová stanice Svobodná Evropa a její sesterské Rádio Svoboda (RFE/RL) uvedly, že kazašské úřady krátce zadržely i dva jejich reportéry a dalším sedmi odmítly udělit akreditaci.

Protestů v největším kazašském městě a bývalé metropoli Almaty se účastnily tisíce lidí. Podle agentury AFP byly tyto demonstrace největší za poslední tři roky.

Nespokojenci s výsledky voleb vyšli protestovat v Almaty i dnes, ale policejní kordony jim přehradily přístup k centrálnímu náměstí a policisté zadrželi více než 30 lidí, uvedl z místa zpravodaj agentury Interfax. V hlavním městě panuje klid, v ulicích jsou ale v pohotovosti stovky těžkooděnců.

Tokajev dnes v reakci na demonstrace prohlásil, že svoboda názoru je v Kazachástu "naprostá". Avšak někteří občané, "podněcovaní informacemi zvenčí", si počínali "nedůstojně" a "provokovali", a tak policie musela podniknout nezbytná opatření, aby ochránila bezpečnost jiných občanů. "Tři policisté, zranění demonstranty, byli hospitalizovaní," prohlásil nový prezident na své první povolební tiskové konferenci.

Odmítl také kritiku pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kteří podle agentury Reuters vytkli úřadům nedostatečné respektování demokratických norem, přehlížení volebních přešlapů i základních práv, včetně zadržování pokojných demonstrantů. OBSE je podle Tokajeva "jen jedna z mezinárodních organizací" a trpí "politickými předsudky".

Nazarbajev byl v roce 2015 popáté a naposledy zvolen prezidentem skoro 98 procenty hlasů. Mezinárodní pozorovatelé nicméně nikdy jeho volební výhry neuznali za svobodné a spravedlivé, poznamenala AFP.

Podle některých analytiků je ale vítězství úřadujícího prezidenta Tokajeva, loajálního Nazarbajevovi, důležité pro stabilitu země a pozitivní zejména pro její sousedy Rusko a Čínu, stejně jako pro zahraniční investory. Kazachstán je významným vývozcem ropy a dalších surovin.

Tokajev před volbami sliboval pokračovat v díle svého předchůdce. Jedním z jeho prvních rozhodnutí jako úřadující hlavy státu bylo přejmenovat hlavní město Astanu na Nur-Sultan na Nazarbajevovu počest.

Související

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

Více souvisejících

kazachstán Kasym-Žomart Tokajev Nursultan Nazarbajev

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 2 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky

Americký mírový plán pro Ukrajinu, o kterém se tento víkend jedná na Floridě, představuje nejintenzivnější diplomatický pokus o ukončení války od jejího začátku. Přestože vyjednavači v Miami mluví o konstruktivním posunu, dokument stále obsahuje body, které vyvolávají hluboký odpor v Kyjevě i v evropských metropolích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy