Hongkongský parlament odložil projednávání sporného zákona

Legislativní rada se dnes měla sejít hodinu před polednem místního času (05:00 SELČ). Sekretariát zákonodárného sboru ale v tu dobu vydal prohlášení, že se schůze odkládá "na pozdější termín, který bude stanoven". Závěrečné hlasování o návrhu by se mělo podle původních informací konat 20. června. Předpokládá se, že návrh poslanci schválí, protože parlament je ovládán přívrženci Pekingu.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová se v emotivním projevu vyjádřila k budoucnosti zákona nejednoznačně. Rozhodnout o normě by podle ní měli zákonodárci, z druhé strany ale uznala, že dosavadní vysvětlování a dialog zřejmě "zcela nerozptýlily obavy" demonstrantů.

While some of you are still in bed, hundreds of protesters have blocked Lung Wo Road before 8am in a bid to stop lawmakers from attending the meeting as the debate of #extraditionbill resumes in #hongkong ?@SCMPNews photographer KY Cheng pic.twitter.com/ARKEcWIB34

Proti návrhu zákona o vydávání vyšly ráno k vládním budovám demonstrovat desítky tisíc převážně mladých lidí. Zprvu klidný protest přerostl ve střety mezi policisty a demonstranty. Podle agentury Reuters a AP demonstranti házeli na policisty kameny, plastové láhve, dopravní kužely a další předměty, zatímco policisté použili slzný plyn, pepřový sprej, gumové projektily, obušky a vodní děla. Demonstranti zdůrazňují, že v ulicích zůstanou, dokud se místní vláda nevzdá plánu na prosazení zákona.

Podle policie se demonstranti dopustili výtržností, které mohou být potrestány až deseti lety vězení. Mezi zatčenými je podle deníku South China Morning Post také jeden z organizátorů protestů, který svolával demonstranty po sociálních sítích.

The scene descended to chaos as the police move on the protestors. #ExtraditionLaw #HongKong pic.twitter.com/0Gy38xlrIo

Mnoho z demonstrantů si během protestů navléklo chirurgické ústenky. Činili tak nejen z důvodu ochrany přes slzným plynem, ale i v obavě z elektronických sledovacích systémů, jako je například technologie rozpoznání obličeje, které Peking i v Hongkongu čím dál častěji používá s cílem identifikovat a trestat politicky nespolehlivé občany.

Více než stovka hongkongských podniků oznámila, že se připojila ke stávce na protest proti spornému návrhu. Jsou mezi nimi knihkupectví, obchody s elektronikou či květinami, kavárny i restaurace. Bojkot vyhlásil i svaz učitelů, jehož členové chtějí na týden přerušit výuku.

Už v neděli podle organizátorů demonstrací vyrazilo do hongkongských ulic přes milion lidí. Pokud je tento údaj správný, jde o největší protestní akci od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Policejní odhady jsou nižší, okolo 240.000 lidí.

Británie vyzvala hongkongskou vládu, aby zákon znovu zvážila, a zdůraznila, že Hongkong musí chránit svobody občanů a autonomii. "Jsme znepokojeni potenciálními důsledky těchto opatření, zvlášť s ohledem na velký počet britských občanů žijících v Hongkongu," prohlásila premiérka Theresa Mayová, jejíž země do minulého století Hongkong ovládala.

Německá vláda oznámila, že společně s Evropskou unií zkoumá dopady možného přijetí extradičního zákona na dohodu, kterou Berlín s touto administrativní oblastí uzavřel ohledně vydávání trestně stíhaných osob.

Sporný návrh extradičního zákona předložený hongkongskou vládou podle prodemokratických kritiků narušuje právní nezávislost poloautonomního regionu. Lidé vydaní do Číny by tam mohli podle demonstrantů čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům. Správkyně Hongkongu Lamová naproti tomu zdůrazňuje, že zákony o vydávání jsou nezbytné, pokud se Hongkong nemá stát rájem zločinců na útěku.