Indii devastují povodně a sesuvy půdy, přes sto mrtvých. Dramatické VIDEO

Při záplavách a sesuvech půdy na jihu a západě Indie od čtvrtka zahynulo více než 100 lidí, další statisíce jich musely opustit své domovy. S odvoláním na indické úřady to uvedla agentura AFP. Bleskové záplavy a sesuvy jsou důsledkem monzunových dešťů, na jihu země by měly srážky v příštích dnech ještě nabrat na intenzitě.

Zřejmě nejhorší je situace v jihoindickém svazovém státě Kérala, kde policie od čtvrtka potvrdila 48 obětí. Asi 125.000 lidí tam muselo odejít ze svých domovů do provizorního ubytování. Vláda nařídila armádě, aby do oblasti vyslala jednotky a začala letecky zásobovat odříznuté vesnice.

Úřady státu Kérala oznámily, že za poslední dva dny se tam objevilo zhruba 80 sesuvů půdy. Kvůli pokračujícím dešťům a špatnému počasí je v sedmi ze 14 okresů tohoto indického státu v platnosti vysoký stupeň nebezpečí. Hlavní kéralské letiště v pobřežním městě Kóčin je už od pátku mimo provoz.

V sousedním státě Karnátaka zahynulo nejméně 24 lidí a na 235.000 se jich musí přesouvat do bezpečnějších míst, uvedla indická zpravodajská agentura PTI. Devět lidí se tam pohřešuje.

"Déšť se v regionu uklidnil a my se domníváme, že voda začne brzy opadat. Výrazně zasažena byla některá místa na severu Karnátaky a některé pobřežní oblasti," popsal agentuře AFP situaci pracovník národního úřadu pro zvládání živelných pohrom.

Přívalové deště trápí také západoindické státy Gudžarát a Maháráštra. V tom prvním už v důsledku extrémního počasí zahynulo osm lidí, ve druhém nejméně 27.

Monzunové deště trápí jih Asie každoročně zhruba od června do září a způsobují tam záplavy. Loni zasáhly stát Kérala nejsilnější monzuny za desítky let, vyžádaly si přes 400 obětí a více než milion lidí nechaly bez střechy nad hlavou. O rok dříve zemřelo při monzunových záplavách v Bangladéši, Indii, Nepálu a Pákistánu přes 1300 lidí.

Související

Povodně, ilustrační foto

Indie se potýká s koronavirem i záplavami, přes milion lidí muselo opustit domov

Povodně přicházející každoročně s monzunovými dešti zaplavily rozsáhlé oblasti hustě obydlené východní Indie a donutily více než milion lidí opustit domovy. Země se zároveň potýká s velkými denními nárůsty počtu případů koronavirové nákazy a dnes ohlásila rekordní počet zemřelých, citovaly agentury AP a Reuters prohlášení indických úřadů.

Více souvisejících

Povodně v Indii Sesuv půdy Indie Povodně

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Evropa si pěstuje čínského hada na prsou. A začíná jí to docházet

Evropská unie čelí stále naléhavější bezpečnostní výzvě, kterou dlouho přehlížela: rozsáhlému podílu čínských firem na správě a vlastnictví více než 30 přístavů po celé Evropě. Zatímco v minulosti byly tyto investice vítány jako vítaný příliv kapitálu a příležitost pro modernizaci infrastruktury, dnes se stále častěji ukazuje, že přítomnost čínských firem v klíčových logistických uzlech představuje strategické riziko pro celou evropskou bezpečnost.

před 2 hodinami

Jana Maláčová

Šéfka SOCDEM a bývalý ministryně Maláčová má rakovinu

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí a současná členka SOCDEM Jana Maláčová se rozhodla podělit o velmi osobní informaci. Na sociální síti X (dříve Twitter) otevřeně přiznala, že v posledních měsících čelí onkologickému onemocnění. Ve svém příspěvku uvedla, že nosí paruku – ne však jako módní doplněk, ale kvůli následkům náročné léčby.

před 3 hodinami

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

"Chci domů za dcerou, ale pokud se vzdáme, vrátí se." Jak se žije na ukrajinské frontě?

Z východní Ukrajiny, kde se v posledních měsících boje soustředí především na město Pokrovsk a jeho okolí, přichází zvláštní ticho. Není to klid před bouří, ale spíše napjaté ticho plné otázek, které si vojáci i obyvatelé pokládají častěji než dříve: může být nadcházející návrh na mírová jednání s Ruskem počátkem konce války, která trvá již třetím rokem?

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti se obávají nejhoršího: Rusko testuje zbraň, která může zvrátit situaci na Ukrajině

Ruská armáda podle nejnovějších zpráv zřejmě dokončuje finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“. Tento vývoj vyvolává obavy, že Kreml se připravuje na nový masivní úder proti Ukrajině, jenž by mohl zásadně změnit průběh konfliktu. Upozorňuje na to americký vojenský analytik Brandon J. Weichert v článku pro deník The Washington Times, který vychází z informací ukrajinského serveru Militarnyi a portálu Defence-Blog.com.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Dovoz a vývoz zboží

"Trochu respektu..." EU zareagovala na Trumpovu hrozbu 50% cel

Evropská unie vyzvala Spojené státy k vzájemnému respektu v obchodních vztazích poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením 50% cla na veškeré zboží dovážené z EU. Brusel zároveň varoval, že je připraven hájit své zájmy, pokud dojde k eskalaci obchodního napětí.

včera

včera

Elon Musk

Největší destrukce značky v dějinách? Expert popsal, jak Musk zničil Teslu

Americký marketingový expert Scott Galloway označil zapojení Elona Muska do vládních škrtů ve službách administrativy Donalda Trumpa za „jeden z největších případů zničení značky v dějinách“. Na páteční epizodě populárního podcastu Pivot, který Galloway spolumoderuje, uvedl, že Musk odcizil jádro své zákaznické základny tím, že se politicky přiblížil lidem, kteří o elektromobily nemají zájem.

včera

plynovod Nord Stream 2

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce

Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.

včera

Donald Trump

Trump zablokoval sankce proti Rusku. Evropa ztrácí trpělivost a propadá se do zoufalství

Zatímco napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přetrvává a evropské státy zoufale hledají způsoby, jak přimět Moskvu k příměří, Spojené státy vedené Donaldem Trumpem odmítají zavést slíbené tvrdé sankce proti Kremlu. Tato situace vyvolává mezi evropskými lídry narůstající frustraci, kterou neutišil ani dvouhodinový telefonát Trumpa s Vladimirem Putinem, jenž k žádnému posunu směrem k míru nevedl.

včera

včera

Mistři světa slavili s fanoušky na Staroměstském náměstí. (27.5.2024)

Herní systém hokejového mistrovství světa by se změnit měl. A nejen ten

Tahle glosa může někomu připadat jako hořekování nad tím, že Češi vypadli z turnaje ve čtvrtfinále kvůli hernímu systému, jakým se turnaj hraje už od roku 2012, ale jde jen o shodu náhod. Češi ve čtvrtek z turnaje mistrovství světa vypadli zaslouženě, neboť jejich soupeř Švédové prokazovali od začátku turnaje nezpochybnitelnou a neoddiskutovatelnou kvalitu, který v týmu plné hvězd z NHL měli a rozdílná kvalita na obou stranách tak musela být znát. O změně herního systému mistrovství světa jsem však považoval za vhodné napsat, jelikož jsem čím dál víc toho názoru, že je nesmyslný, kromě toho, že už je přežitý. A pak především jsem se o tom rozhodl napsat poté, co tuto myšlenku spočívající ve změně herního systému MS, pozvedl po zápase Česka s Maďarskem český trenér Radim Rulík.

včera

MS v hokeji

Dánsko historicky postoupilo přes Kanadu. Švýcaři si poradili s Rakouskem, USA po obratu vyřadila Finy

Čtvrtfinálový čtvrtek vygeneroval semifinalisty letošního hokejového mistrovství světa v Dánsku a ve Švédsku. Do bojů o medaile se zapojí o víkendu Švýcaři, kteří si v alpském derby poradili s Rakouskem 6:0, stejně tak Američané, kteří v duelu dvou obratů vyřadili Finy. Rozhodně o největší překvapení se postarali domácí Dánové, kteří zaskočili favorizovanou Kanadu plnou hvězd NHL v nedbalkách a po nečekaně vyrovnaném průběhu až dvěma góly v závěru otočili senzačně z 0:1 na 2:1 a poprvé v historii si tak zahrají o medaile. Doplnili tak v bojích o ně další pořadatelský tým Švédsko, které přešlo, jak známo, přes Čechy.

včera

Rusko, Kreml

Svět má za sebou dva hektické týdny plné chaosu a jednání. A ukrajinský mír je stále v nedohlednu

Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.

včera

Izraelská armáda

Izraelští vojáci přiznali, že používají palestinské civilisty jako lidské štíty

Podle investigativního šetření agentury Associated Press (AP) je izraelská armáda systematicky obviňována z toho, že nutí palestinské civilisty sloužit jako lidské štíty během své ofenzivy v Pásmu Gazy. Sedm Palestinců a dva izraelští vojáci popsali, že civilisté byli nuceni vstupovat do budov a tunelů kvůli kontrole přítomnosti výbušnin nebo ozbrojenců. Vše probíhá v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, které takové praktiky výslovně zakazuje.

včera

Kyjev v noci čelil jednomu z největších útoků od začátku války

V noci na dnešek zažila ukrajinská metropole Kyjev jeden z největších leteckých útoků od počátku ruské invaze v únoru 2022. Podle ukrajinského letectva Rusko vypustilo celkem 250 dronů a 14 balistických raket, přičemž šest raket a 245 dronů se podařilo sestřelit. Útok způsobil rozsáhlé škody na obytných budovách, podnicích i civilních vozidlech a zanechal nejméně 14 zraněných.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy