Průzkum si posvítil na demonstranty z Hongkongu. O koho jde?

Demonstrace v Hongkongu trvají už více než devět týdnů. Obvykle začínají pokojně, často ale končí střety s policií.

Bývalá britská kolonie Hongkong, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu, čelí největší politické krizi za desítky let. To, co začalo jako protest proti zákonu o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, postupně přerostlo v požadavek větší demokratičnosti politického systému a odstoupení správkyně Hongkongu Carrie Lamové. Mezi požadavky se objevuje také omezení vstupu návštěvníků z pevninské Číny do Hongkongu.

Výzkumníci se čtyř místních univerzit vypracovali studii o profilu demonstrantů, dotazovaných během desítky demonstrací, včetně masových mítinků či jiných forem protestu. Zjistili, že 54 procent účastníků jsou muži a 46 procent ženy. Ze 6688 dotázaných mělo 77 procent vysokoškolské vzdělání, 21 procent pak vzdělání středoškolské.

Nejvíce zastoupenou věkovou skupinou byli lidé od 20 po 29 let (49 procent), následují třicátníci (19 procent) a mladší 20 let (11 procent). Šestnácti procentům bylo více než 40 let. Polovina se označila za příslušníky střední třídy, 41 procent za nižší třídu.

Na otázku, co je vedlo k zapojení do protestů, 87 procent dotázaných uvedlo, že chce dosáhnout stažení návrhu na změnu extradičního zákona. Zhruba 95 procent není spokojeno s počínáním policie při demonstracích a 92 procent žádá vytvoření nezávislé komise, která by prošetřila policejní násilí.