Boj dobra se zlem? Muž ze CIA natvrdo promluvil o Afghánistánu

Nepříznivé místo pro válku

Boje probíhají mezi stranami, které se nenávidí, přičemž každá ztělesňuje hodnoty velmi vzdálené těm, se kterými by se mohli Američané identifikovat a bránit je, zdůrazňuje Pillar. Dodává, že to je pouze vnitřní rozměr afghánského konfliktu, který překrývá složité vnější angažmá Pákistánu, Indie a dalších aktérů.  

Afghánistán je nepříznivým místem pro vedení nejdelší války v americké historii, konstatuje analytik. Podotýká, že vojenské řešení není v dohledu, a tak je dobře, že americký prezident Donald Trump se snaží dosáhnout dohody, která by umožnila stažení amerických vojsk, ačkoliv jeho diplomatická neohrabanost - kterou ukázal například během schůzky s pákistánským premiérem řečmi o tom, že pokud bude chtít, může Afghánistán vymazat z mapy - nevyhnutelně uráží Afghánce, podobně jako jeho slova o tom, že Indie jej požádali o urovnání sporu o Kašmír, pobouřila Indy.

"Jakákoliv dohoda vzejde z aktuálních rozhovorů mezi afghánským Tálibánem a americkým zmocněncem Zalmajem Chálilzádem bude zajisté čelit kritice lidí ve Washingtonu, kteří se okamžitě zaměří na to, jak nežádoucí partii Tálibán představuje," pokračuje bývalý muž ze CIA. Připouští, že Tálibán vede odpornou domácí politiku, především pokud jde o jeho středověký pohled na roli žen, ale je třeba si uvědomit složitost afghánského konfliktu a jaká - pokud nějaká - témata související s afghánským konfliktem jsou pro USA důležitá natolik, aby byla neúprosně hájena.

Mezinárodní terorismus, který může ovlivňovat americké zájmy, je zřejmě nejčastěji uváděným důvodem pro americké vojenské angažmá v Afghánistánu, poukazuje Pillar. Tvrdí, že tento argument běžně přeceňuje údajnou výjimečnost Afghánistánu coby základny pro teroristy, přičemž na budoucnost aplikuje některé neopakovatelné podmínky minulosti.

Přesto, v Afghánistánu skuteční teroristé působí a téma dokonce stálo za to, aby o něm informoval komentátor listu Washington Post David Ignatius během své nedávné návštěvy země, připomíná analytik. Odkazuje na Ignatiusovy zprávy o bojích mezi Tálibánem a afghánskou odnoží Islámského státu (IS), jejíž bojovníci v některých oblastech na severu a západě Afghánistánu čelí dvojímu nepříteli - americkým protiteroristickým jednotkám útočím na vrchní velení a Tálibánu, který "čistí" zbytek.

To, že Tálibán a USA mají společného nepřítele, vede Igantiuse k úvahám, zda by proti IS nemohly obě strany po uzavření mírové dohody spolupracovat, uvádí Pillar. Sám nechává stranou, co by toto znamenalo z pohledu další americké vojenské přítomnosti v Afghánistánu, a za podstatnější považuje samotné téma konfliktů a spolupráce.

Podivné románky

Afghánský Tálibán není a nikdy nebyl mezinárodní teroristickou skupinou, a to ani v době, kdy v rámci "sňatku z rozumu" hostil organizaci Usámy bin Ládina, aby si zajistil její podporu v probíhající občanské válce, zdůrazňuje někdejší pracovník CIA. Vyzdvihuje, že Tálibán se vůči USA staví negativně a agresivně pouze tehdy, zasahuje-li Washington do cílů, které organizace sleduje ohledně afghánské politiky a společnosti.

"Dalším poznatkem je, že i odporní aktéři mohou být protiteroristickými partnery," píše Pillar. Připomíná, že boj se světovým terorismem je provázen podivnými románky, které ale zpravidla probíhají mimo pohled veřejnosti. Takoví lokální partneři navíc mohou být podle analytika v boji s terorismem efektivnější než Spojené státy a pro Washington je vždy lepší, když s mezinárodní teroristickou skupinou bojují a v tomto boji umírají místní, kteří pro to mají své důvody.

Vyjednávání s opovrženíhodnými skupinami, jako je Tálibán, které sdílejí se Spojenými státy některé zájmy, nemusí znamenat, že se s nimi Washington spojí v oblastech, kde se jejich zájmy rozcházejí, konstatuje analytik. Stejně tak nevidí žádný důvod, aby se bránilo jakémukoliv vnějšímu aktérovi jednat s Tálibánem na základě jeho vlastních důvodů, jak činí Trumpova administrativa v rámci své zkreslené nepřátelské kampaně vůči Íránu, který dokonce obvinila ze zosnování teroristických útoků v Afghánistánu, ačkoliv s nimi Teherán zřejmě nemá nic společného.

V předvečer možné americké dohody s Tálibánem, po jejímž uzavření by hnutí nadále bojovalo v Afghánistánu proti svým domácím nepřátelům, je nutné, aby Trumpova administrativa postupovala ohledně takových obvinění opatrněji, nabádá dlouholetý pracovník CIA. Podotýká, že Írán má v Afghánistánu své zájmy, které se velmi překrývají se zájmy USA, což ostatně ukázaly první měsíce po americké intervenci v roce 2001, kdy Teherán poskytl zásadní pomoc s dosazením nové afghánské vlády, která nahradila Tálibán.

Tálibán v minulosti íránské zájmy poškozoval, stejně jak činí v posledních letech IS, tudíž o podivné románky v boji s takovými skupinami nemají USA nouzi, tvrdí Pillar. Soudí, že bez ohledu na to, zda jednání s Tálibánem přinesou ovoce, výsledek by neměl být souzen podle toho, s kým američtí zástupci seděli ve vyjednávací místnosti, ale na základě toho, zda skutečně souzní s americkými zájmy a umožní vyvléknout se z nejdelší války v americké historii.