Tokio - Japonsko oznámilo, že poskytne Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) úvěry ve výši 60 miliard dolarů. Informovala o tom v úterý agentura Reuters.
Japonsko je tak první zemí mimo Evropu, která se rozhodla navýšit objem financí v MMF s cílem zlepšit jeho možnosti na financování zadlužených zemí eurozóny.Japonský ministr financí Jun Azumi uvedl, že doufá, že příspěvek Tokia, který bude oficiálně oznámen na zasedání ministrů financí skupiny G20 koncem tohoto týdne ve Washingtonu, přesvědčí ostatní státy, aby se přidaly."Po sérii politické odpovědnosti eurozóny je důležité posílit finanční prostředky MMF a připravit cestu pro zajištění konce krize nejen v eurozóně, ale také pro Japonsko a Asii," řekl Azumi."Jsem přesvědčen, že i další země se přidají a poskytnou vyšší příspěvky do Mezinárodního měnového fondu," sdělil dále Azumi s tím, že připouští, že bude "těžké" pro všechny země, aby se zavázaly k příspěvku tento týden.Výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová krok Japonska přivítala a také vyzvala další členské státy, aby ho následovaly. Ta ve čtvrtečním veřejném projevu ve Washingtonu uvedla, že MMF zřejmě potřebuje méně peněz na nové krizové intervence, než dříve předpokládaných 500 miliard dolarů. "Aby to bylo co nejúčinnější, je třeba navýšit naše zdroje," řekla Lagardeová. "Samozřejmě neustále vyhodnocujeme a přehodnocujeme globální rizika s přihlédnutím k vývoji globální ekonomiky, hospodářskému klimatu, k trhům i s ohlédnutím na všechny politické akce, a to včetně Evropy," vysvětlila Lagardeová.Zdroje ale podle ní nebudou muset být navýšeny o tolik, jak se předpokládalo na začátku letošního roku, a to především díky tomu, že se minulý měsíc evropští lídři dohodli na rozšíření kombinované kapacity záchranných fondů eurozóny z 500 miliard eur na 700 miliard eur v naději, že šéfové zemí skupiny G20 budou souhlasit s navýšením zdrojů MMF.V pátek úředníci skupiny nejvyspělejších zemí světa G20 agentuře Reuters prozradili, že G20 bude pravděpodobně souhlasit s navýšením zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) o dalších 400 až 500 miliard dolarů spíše než o dříve zvažovaných 600 miliard dolarů.Peníze navíc poskytnou MMF, který je věřitelem poslední instance, větší palebnou sílu v boji proti dluhovým krizím, když už kvůli té současné musely o mezinárodní pomoc zažádat země jako je Řecko, Portugalsko a Irsko. "Řekl bych, že to (navýšení) bude někde mezi 400 miliardami až 500 miliardami dolarů," řekl v pátek jeden úředník G20 pro agenturu Reuters.V lednu MMF odhadl, že bude potřebovat dalších 500 miliard dolarů a dalších 100 miliard dolarů jako rezervu. "Vždy bylo jasné, že 500 až 600 miliard dolarů je příliš mnoho, není to reálné," uvedl další úředník z G20.Země eurozóny se už dříve zavázaly poskytnout 150 miliard eur, zatímco další státy z Evropské unie se zavázaly dalšími 50 miliardami dolarů. "Ale pro rozvíjející se ekonomiky, je tu stále silný pocit, že bohatí členové typu Německa by měli hrát větší roli při řešení regionálních problémů," dodal úředník.Japonská oznámení tak přišlo před třídenním jarním zasedáním Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a setkání finančních představitelů skupiny G20 ve Washingtonu, které bude probíhat od pátku do neděle.
27. prosince 2025 15:18
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
Související
U břehů Japonska udeřilo zemětřesení. Úřady varují před tsunami
Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely
Japonsko , Mezinárodní měnový fond (MMF IMF)
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák