Pětina lidstva se dnes začíná postit. Startuje ramadán

Alžírsko, Egypt, Jordánsko, Kuvajt, Katar, Saúdská Arábie, Tunisko, Spojené arabské emiráty, Jemen a libanonští sunnitští muslimové se začnou postit již v pátek.

Ramadán je devátým měsícem islámského kalendáře, během kterého prorok Mohamed obdržel první Boží zjevení. Od východu do západu slunce musejí muslimové při ramadánu dodržovat půst, tedy zdržet se jídla, pití, kouření i sexu.

Ramadán začíná v okamžiku, kdy se na obloze po novu objeví srpek Měsíce. Muslimské státy se proto často rozcházejí v pohledu na to, kdy svátek vlastně začíná – vedou se spory o to, zda srpek musí být viditelný pouhým okem, nebo lze použít dalekohled.

Slavit ramadán je povinnost všech muslimů, kteří jsou toho fyzicky i duševně schopni, islám však omlouvá například ty, kdo jsou na cestách, nemocní, nebo příliš slabí, aby půst vydrželi. Celkem se ramadán týká více než jedné miliardy muslimů po celém světě, pro které je toto období časem duchovní očisty prostřednictvím půstu, odříkání a intenzivních modliteb. Půst, neboli saum, je čtvrtým z pěti pilířů islámu.

Během ramadánu vstávají muslimové před rozbřeskem a posnídají, poté se celý den postí a po setmění hodují. Hostiny často doprovází společenské události a živá hudba. Některé restaurace v té době mívají upravenou otevírací dobu a zavírají o mnoho později.

Spolu s půstem se muslimům také doporučuje, aby během ramadánu přečetli celý Korán.

Postní měsíc zakončuje třídenní svátek Íd al-fitr neboli Slavnost přerušení půstu. V době svátku Íd al-fitr muslimové děkují Alláhovi za to, že jim umožnil překonat strasti ramadánu.

Ramadán je v arabských zemích obvykle poklidným obdobím, kdy se výrazně snižuje počet násilností i ve státech tradičně zmítaných teroristickými útoky a s nestabilní politickou scénou.