Praha - Vědci zkoumali korálové útesy u ostrovů ležících západně od Sumatry. Zjistili přitom, že zhruba po dvou stoletích se v oblasti opakují silná zemětřesení podobná tomu, jež 26. prosince 2004 způsobilo obří vlnu tsunami, která na severu a severovýchodě Indického oceánu zabila statisíce lidí.
Tato zemětřesení podle studie vědců z Kalifornského technologického institutu v Pasadeně přicházejí v sérii, která trvá několik desetiletí.
Tu nejnovější podle nich odstartovalo právě zemětřesení v prosinci 2004, přičemž výzkum korálů prokázal, že první otřesy v sérii bývají nejslabší.
Podmořský Sundský příkop ležící jižně od Sumatry, Jávy a Malých Sund je ohniskem bouřlivé geologické aktivity. Je to tzv. subdukční zóna, kde se jedna zemská deska podsouvá pod druhou. V tomto případě indoaustralská pod euraosijskou. Výsledkem jsou častá zemětřesení a erupce sopek, které provází prudké pohyby masivů hornin vyvolávající často mohutné vlny tsunami.
Takovéto jevy se objektivně předpovídají jen velmi obtížně. Přesto je potřeba se o to pokusit – z čistě humánních i ekonomických důvodů, kvůli místním obyvatelům i turistům.
Proto je mimořádně důležitá i rekonstrukce předchozích zemětřesení v oblasti. Mohla by totiž upřesnit všeobecnou předpověď příštího vývoje, která poslouží jako základ pro další budování systému včasného varování.
Kalifornský vědec Kerry Sieh společně s kolegy z Nanjangské technologické univerzity v Singapuru a devíti spolupracovníky z USA, Indonésie a Tchaj-wanu podrobně zkoumá Sundský příkop už více než deset let. Pracoval i v záchranářských týmech na přelomu roku 2004 a 2005 a spolupracuje na zlepšování systému včasného varování před tsunami.
Podle něj zemětřesení z prosince 2004 uvolnilo jen malou část energie, která se při deformaci v horninách hromadí. Navíc jeho epicentrum bylo v severní části příkopu. A zemětřesení, která Sumatru postihla v letech 2005 a 2007, neznamenala úplné uvolnění nahromaděné energie.
Vědci proto hledali odpověď na otázku, kde nyní hrozí největší nebezpečí. Museli přitom do historie, nikoli však písemných záznamů, ale do historie, kterou příroda zaznamenává v korálových útesech.
Od roku 2002 se v oblasti Sundského příkopu vyskytlo několik velmi silných otřesů. Ten nejsilnější – 9,0 stupně podle Richterovy škály - přišel v prosinci 2004.
Epicentra těchto otřesů byla na severu a jihu severozápadní části oblouku Sundského příkopu. Ten má jako celek tvar bumerangu, který se víc ohýbá na východě nedaleko průlivu mezi Sumatrou a Jávou. Severozápadní část příkopu lemuje Sumatru. Až do roku 2007 zůstávaly jedinou dlouhodobě seizmicky klidnou oblastí Mentawajské ostrovy, které se v délce zhruba 700 kilometrů táhnou západní od střední Sumatry.
Loni v září je však zasáhlo silné zemětřesení kolem 8,4 stupně podle Richtera. Naposledy byla tato oblast výrazně seizmicky aktivní v letech 1797 a 1833. Masy hornin nad i pod epicentrem nejnovějších otřesů jsou do sebe zaklíněné, což podle vědců zvyšuje obavy, že v dohledné době dojde k ještě silnějšímu zemětřesení.
Siehův tým si uvědomil, že podmořské otřesy musí prostřednictvím změn úrovně mořské hladiny ovlivňovat korálové útesy. Korály totiž rostou těsně pod spodní hranicí přílivového pásma. Jejich horní okraj zaznamenává místní úroveň mořské hladiny. Vědci se zaměřili na tzv. mikroatoly – horní část útesů, které v situaci, jakou navozují zemětřesení, rostou hlavně do stran.
Přítomnost mikroatolů signalizuje nestabilitu průměrné úrovně mořské hladiny způsobenou zvedáním a klesáním ostrovů během období hromadění energie v horninách pod nimi a jejím uvolňováním při zemětřesení. Pomocí izotopů uranu lze každé vynoření atolů datovat s přesností několika let.
Mikroatoly po vynoření z vody odumřely. Vědci je zkoumali hned na několika místech. Nejvíc údajů ale získali z tří, které pokrývají asi 110 kilometrů z Mentawajského úseku Sundského příkopu. Leží v oblasti zdroje zemětřesení ze září 2007. Ukázalo se, že v posledních 700 letech tam došlo ke třem sériím silných zemětřesení.
Nejjižněji zmíněné mikroatoly nacházejí u ostrova Jižní Pagai. První z doložených sérií zemětřesení se v této oblasti nazývané Bulasat odehrála ve 14. století.
Začátek série byl podle vědců kolem roku 1347, konečný kolem 1380. Druhá série začala v roce 1607 a skončila 1685, třetí sérii otevřelo zemětřesení kolem roku 1797 a ukončily otřesy v roce 1833.
Druhou podrobně prozkoumanou lokalitou je Simanganja, která leží 60 kilometrů severozápadně od Bulasatu. Zde se pomocí zkoumání mikroatolů podařilo prokázat série zemětřesení kolem roku 1371, pak v letech 1560 až 1613 a 1797 až 1833.
Třetím zkoumaným místem je Sikici na ostrově Sipora, 50 kilometrů severně od Simaganji. Tam série otřesů končily v letech 1374, 1596, 1675 a 1833.
Poslední silné zemětřesení, které by intenzitou odpovídalo otřesům ze zmíněných období, se v této oblasti odehrálo v roce 2007. Vědci soudí, že je to začátek nejnovější série.
Zjistili také, že v rámci každé série je nejsilnější poslední zemětřesení.
To podle nich v souvislosti s otřesy v letech 2004 a 2007 znamená, že to nejhorší obyvatele Indonésie teprve čeká. Vědci spočítali, že následky tsunami, které vyvolá příští otřes, by mohly velmi snadno překonat hrůzy katastrofy z roku 2004. Voda by mohla ostrovy zaplavit až do hloubky jednoho kilometru od pobřeží. Odhadované ztráty na životech a majetku se blíží následkům katastrofy v Acehu v prosinci 2004.
Tři série otřesů v Mentawajském úseku Sundského příkopu trvaly od několika desetiletí až po více než 100 let. To je příliš velký „rozptyl“ pro předpověď, kdy přesně přijde další zemětřesení série odstartované v letech 2004 a 2007. Mezi obyvateli Sumatry se ho ale téměř jistě dožijí dnešní mladí lidé a děti.
Související
Výbuch sopky a obří cunami. Počet mrtvých v Indonésii jde do stovek, téměř tisíc zraněných
Při povodních na Sumatře zemřelo 27 lidí, z toho 12 dětí
sumatra , Zemětřesení , Tsunami
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
před 1 hodinou
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
před 2 hodinami
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
před 3 hodinami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 4 hodinami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 5 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 5 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 6 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 6 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 7 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 7 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 7 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 7 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 8 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 8 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 8 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 9 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 9 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 10 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 10 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák