Sumatře hrozí další katastrofa

Praha - Vědci zkoumali korálové útesy u ostrovů ležících západně od Sumatry. Zjistili přitom, že zhruba po dvou stoletích se v oblasti opakují silná zemětřesení podobná tomu, jež 26. prosince 2004 způsobilo obří vlnu tsunami, která na severu a severovýchodě Indického oceánu zabila statisíce lidí.

Tato zemětřesení podle studie vědců z Kalifornského technologického institutu v Pasadeně přicházejí v sérii, která trvá několik desetiletí.

Tu nejnovější podle nich odstartovalo právě zemětřesení v prosinci 2004, přičemž výzkum korálů prokázal, že první otřesy v sérii bývají nejslabší.

Podmořský Sundský příkop ležící jižně od Sumatry, Jávy a Malých Sund je ohniskem bouřlivé geologické aktivity. Je to tzv. subdukční zóna, kde se jedna zemská deska podsouvá pod druhou. V tomto případě indoaustralská pod euraosijskou. Výsledkem jsou častá zemětřesení a erupce sopek, které provází prudké pohyby masivů hornin vyvolávající často mohutné vlny tsunami.

Takovéto jevy se objektivně předpovídají jen velmi obtížně. Přesto je potřeba se o to pokusit – z čistě humánních i ekonomických důvodů, kvůli místním obyvatelům i turistům.

Proto je mimořádně důležitá i rekonstrukce předchozích zemětřesení v oblasti. Mohla by totiž upřesnit všeobecnou předpověď příštího vývoje, která poslouží jako základ pro další budování systému včasného varování.

Kalifornský vědec Kerry Sieh společně s kolegy z Nanjangské technologické univerzity v Singapuru a devíti spolupracovníky z USA, Indonésie a Tchaj-wanu podrobně zkoumá Sundský příkop už více než deset let. Pracoval i v záchranářských týmech na přelomu roku 2004 a 2005 a spolupracuje na zlepšování systému včasného varování před tsunami.

Podle něj zemětřesení z prosince 2004 uvolnilo jen malou část energie, která se při deformaci v horninách hromadí. Navíc jeho epicentrum bylo v severní části příkopu. A zemětřesení, která Sumatru postihla v letech 2005 a 2007, neznamenala úplné uvolnění nahromaděné energie.

Vědci proto hledali odpověď na otázku, kde nyní hrozí největší nebezpečí. Museli přitom do historie, nikoli však písemných záznamů, ale do historie, kterou příroda zaznamenává v korálových útesech.

Od roku 2002 se v oblasti Sundského příkopu vyskytlo několik velmi silných otřesů. Ten nejsilnější – 9,0 stupně podle Richterovy škály - přišel v prosinci 2004.

Epicentra těchto otřesů byla na severu a jihu severozápadní části oblouku Sundského příkopu. Ten má jako celek tvar bumerangu, který se víc ohýbá na východě nedaleko průlivu mezi Sumatrou a Jávou. Severozápadní část příkopu lemuje Sumatru. Až do roku 2007 zůstávaly jedinou dlouhodobě seizmicky klidnou oblastí Mentawajské ostrovy, které se v délce zhruba 700 kilometrů táhnou západní od střední Sumatry.

Loni v září je však zasáhlo silné zemětřesení kolem 8,4 stupně podle Richtera. Naposledy byla tato oblast výrazně seizmicky aktivní v letech 1797 a 1833. Masy hornin nad i pod epicentrem nejnovějších otřesů jsou do sebe zaklíněné, což podle vědců zvyšuje obavy, že v dohledné době dojde k ještě silnějšímu zemětřesení.

Siehův tým si uvědomil, že podmořské otřesy musí prostřednictvím změn úrovně mořské hladiny ovlivňovat korálové útesy. Korály totiž rostou těsně pod spodní hranicí přílivového pásma. Jejich horní okraj zaznamenává místní úroveň mořské hladiny. Vědci se zaměřili na tzv. mikroatoly – horní část útesů, které v situaci, jakou navozují zemětřesení, rostou hlavně do stran.

Přítomnost mikroatolů signalizuje nestabilitu průměrné úrovně mořské hladiny způsobenou zvedáním a klesáním ostrovů během období hromadění energie v horninách pod nimi a jejím uvolňováním při zemětřesení. Pomocí izotopů uranu lze každé vynoření atolů datovat s přesností několika let.

Mikroatoly po vynoření z vody odumřely. Vědci je zkoumali hned na několika místech. Nejvíc údajů ale získali z tří, které pokrývají asi 110 kilometrů z Mentawajského úseku Sundského příkopu. Leží v oblasti zdroje zemětřesení ze září 2007. Ukázalo se, že v posledních 700 letech tam došlo ke třem sériím silných zemětřesení.

Nejjižněji zmíněné mikroatoly nacházejí u ostrova Jižní Pagai. První z doložených sérií zemětřesení se v této oblasti nazývané Bulasat odehrála ve 14. století.

Začátek série byl podle vědců kolem roku 1347, konečný kolem 1380. Druhá série začala v roce 1607 a skončila 1685, třetí sérii otevřelo zemětřesení kolem roku 1797 a ukončily otřesy v roce 1833.

Druhou podrobně prozkoumanou lokalitou je Simanganja, která leží 60 kilometrů severozápadně od Bulasatu. Zde se pomocí zkoumání mikroatolů podařilo prokázat série zemětřesení kolem roku 1371, pak v letech 1560 až 1613 a 1797 až 1833.

Třetím zkoumaným místem je Sikici na ostrově Sipora, 50 kilometrů severně od Simaganji. Tam série otřesů končily v letech 1374, 1596, 1675 a 1833.

Poslední silné zemětřesení, které by intenzitou odpovídalo otřesům ze zmíněných období, se v této oblasti odehrálo v roce 2007. Vědci soudí, že je to začátek nejnovější série.

Zjistili také, že v rámci každé série je nejsilnější poslední zemětřesení.

To podle nich v souvislosti s otřesy v letech 2004 a 2007 znamená, že to nejhorší obyvatele Indonésie teprve čeká. Vědci spočítali, že následky tsunami, které vyvolá příští otřes, by mohly velmi snadno překonat hrůzy katastrofy z roku 2004. Voda by mohla ostrovy zaplavit až do hloubky jednoho kilometru od pobřeží. Odhadované ztráty na životech a majetku se blíží následkům katastrofy v Acehu v prosinci 2004.

Tři série otřesů v Mentawajském úseku Sundského příkopu trvaly od několika desetiletí až po více než 100 let. To je příliš velký „rozptyl“ pro předpověď, kdy přesně přijde další zemětřesení série odstartované v letech 2004 a 2007. Mezi obyvateli Sumatry se ho ale téměř jistě dožijí dnešní mladí lidé a děti.

Související

Následky výbuchu sopky Krakatoa a cunami v Indonésii

Výbuch sopky a obří cunami. Počet mrtvých v Indonésii jde do stovek, téměř tisíc zraněných

Nejméně 222 mrtvých si vyžádala mohutná vlna cunami v pobřežních oblastech u Sundského průlivu mezi indonéskými ostrovy Jáva a Sumatra. Oznámila to dnes indonéská agentura pro katastrofy. Zvýšila tak původní bilanci, která hovořila o 168 mrtvých. České ministerstvo zahraničí ČTK sdělilo, že podle dosavadních informací nejsou mezi mrtvými žádní Češi. Podle nové bilance se při cunami zranilo 843 lidí, dalších 28 se pohřešuje. Bilance nemusí být konečná. Indonéské úřady také oznámily, že mezi oběťmi nejsou žádní cizinci a všichni mrtví jsou Indonésané.

Více souvisejících

sumatra Zemětřesení Tsunami

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 57 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy