Tyranové ale nejúspěšnější: TOP rodinka diktátorů v novodobé historii, za nitky prý teď tahá teta

Dynastie diktátorů, kdy moc v některém státě přešla z otce na syna, nebyly v posledním století žádnou výjimkou. Jedna však překonala ty ostatní. Zatímco jinde s druhou generací zpravidla rodina o moc přišla, Severní Koreu jako jediný stát v novodobé historii vede vnuk původního vůdce v nepřerušené linii.

Takových (ne)normálních rodinek bylo ve světě ve dvacátém století hned několik a některé přetrvaly dodnes. Například v občanskou válkou zmítané Sýrií stále ještě drží moc Bashar al-Assad (od roku 2000), který stát převzal po svém otci Hafezu al-Assadovi. Na vnuky se ale zatím jinde nedostalo, maximálně došlo na známé "já na bráchu, brácha na mě". Řada z nich ale o moc v hektickém 20. století přišla a bylo mezi nimi i dost bizarních osobností.

Třeba haitský diktátor François Duvalier, který tuto zemi vedl mezi lety 1957 a 1971, proslul například tím, že se prohlašoval za čaroděje, byl stoupenec vúdú, a když chtěl radu ohledně státnických rozhodnutí, sedl si do vany s černým cylindrem na hlavě a věštil z vnitřností kozy. Byl také posedlý vlastní bezpečností, což vzhledem k tomu, že se ho pokoušela řada lidí odstranit, není zase tak překvapivé, znervózňoval tím ale třeba zahraniční novináře. Není totiž obvyklé, aby si někdo při rozhovoru pohrával s revolverem. Po něm ještě na Haiti na 15 let převzal vládu jeho syn Jean-Claude Duvalier, který - když musel následně uprchnout ze země, vzal si s sebou i téměř celý haitský státní poklad.

Specifikem Kimů však je také zejména to, že se jedná o komunistické diktátory, což je u rodinných dynastií výjimkou. Současný třetí v pořadí Kim Čong-un navíc podle dosud nepotvrzených informací už má také se svou ženou potomka, linie tak zřejmě přirozenou cestou jen tak nevymře.

Špatně se ale většinou nemají ani ostatní příbuzní vládnoucího rodu. Ti zpravidla obsazují ostatní důležité posty ve státě a spravují "penězovody" chrlící bohatství do rodinné kasičky. Příkladem, který lze doložit konkrétními čísli, je například rodina bývalého egyptského prezidenta Muhammada Husní Mubáraka, který sice objektivně asi nebyl (ryzím) diktátorem, ač ho za něj některé organizace sledující porušování lidských práv přímo označují, k naprosto autentickému demokratickému prezidentovi měl však také hodně daleko. Jeho příbuzní v důležitých postech za třicet let jeho vlády "vysáli" ze státu přibližně 70 miliard dolarů.

Podle zpráv, které proběhly světovými médii a které se odvolávaly na informace tajných služeb, má mít současný severokorejský vůdce po celém světě na dvě stovky kont, na nichž by mělo být kolem čtyř až pěti miliard eur. O tom, jak jsou na tom finančně jeho příbuzní, se vzhledem k uzavřenosti režimu neví prakticky vůbec, zastávají ovšem také důležité funkce státu.

Například jeho strýc Čang Song-tchek je místopředsedou Komise národní obrany s obrovským vlivem v tamní armádě a je tak vlastně druhým nejmocnějším mužem v zemi. A významnou politickou osobností je i vládcova teta Kim Kjong-hi, která se těší přezdívce "atomová teta" či "hamburgrová královna". Vlastní totiž v hlavním severokorejském městě Pchongjangu restaurace prodávající obdoby amerických hamburgerů, které jsou mezi tamní bohatší vrstvou velmi populární. Právě tuto dvojici údajně zesnulý otec současného vůdce Kim Čong-il pověřil, aby jeho synovi pomohli ve státě upevnit moc. Podle některých pozorovatelů je to dokonce tento manželský pár, kdo ve skutečnosti v této zemi "tahá za nitky".