Skandál! Japonsko "rozfofrovalo" miliardy, na postižené tsunami ale nezbylo

List Asahi šimbun zjišťoval u místních úřadů, co se stalo s 200 miliardami jenů (asi 39 miliard korun), které Tokio vyčlenilo na hospodářskou obnovu oblastí postižených přírodním neštěstím.

V 38 prefekturách, které se nachází mimo postižený severovýchod země, 97 procent lidí zapojených do projektů podporovaných ze zmíněných veřejných fondů nebylo nijak spojeno s oblastí katastrofy.

V jednom z měst v jižní prefektuře Kagošima, která leží asi 1300 kilometrů od zničeného města Išinomaki, byly investovány tři miliony jenů (592.000 korun) na ochranu a pozorování mořských želv. Deset lidí mělo za úkol tyto živočichy počítat, když vylézají na břeh, a upozorňovat zvědavce, aby želvy nerušili. "Jen jsme ty želvy počítali, neměli jsme ani za úkol přemísťovat jejich vajíčka na bezpečná místa nebo něco takového," uvedl jeden z pověřených lidí.

Ministerstvo sociálních věcí dnes obhajovalo způsob utrácení finanční podpory s tím, že peníze byly rozdány po celé zemi s dobrými úmysly.

Japonci si 11. března 2013 připomněli dva roky od ničivého zemětřesení, tsunami a nukleární katastrofy ve Fukušimě. Japonská veřejnost si stěžuje, že dva roky po neštěstí žijí někteří lidé stále v provizorních centrech. Podle japonských médií žije v provizorních centrech stále až 30 tisíc lidí. Desítky vesnic a měst v okolí poškozené jaderné elektrárny Fukušima jsou stále neobyvatelné. Pomalu postupuje údajně i čištění radioaktivitu zamořené půdy. Jak uvádí experti, samotnou jadernou elektrárnu se podaří vyčistit za 40 až 50 let, píše rozhlas.cz.

Zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy stupnice vyvolalo 20metrovou vlnu tsunami. 15 880 lidí zemřelo, téměř 3000 jsou i nadále pohřešovaní. Přírodní katastrofa se zařadila mezi nejnákladnější přírodní katastrofy v dějinách - Světová banka odhadla ztráty na 235 miliard dolarů (4,6 bilionů korun).