NATO si urážky líbit nedá, Rasmussen se pustil do Karzáího

"V Afghánistánu se v posledních deseti letech dosáhlo pokroku díky ohromnému úsilí a velkým obětem ze strany Spojených států a dalších zemí, které přispěly svými vojáky. Je to obdivuhodné a nelze to popírat," prohlásil na tiskové konferenci v bruselském sídle aliance její šéf.

Karzáí začátkem týdne v rozhovoru pro stanici BBC ostře kritizoval působení Severoatlantické aliance ve své zemi. NATO a USA podle něj způsobily "velké utrpení" svými útoky porušujícími svrchovanost, ale nepřinesly potřebnou stabilitu. Podle jeho přesvědčení se aliance nesprávně soustředila na afghánský venkov, místo aby se zaměřila na základny islamistického hnutí Taliban v Pákistánu.

Roztržka přichází v době, kdy Spojené státy vyjednávají s Kábulem dohodu o podmínkách, za jakých by měly v Afghánistánu působit některé americké jednotky po odchodu současného mezinárodního kontingentu na konci roku 2014. Podle AP je možné, že se obě země nedohodnou. Nicméně zdroj agentury z administrativy prezidenta Baracka Obamy tvrdí, že zhruba 95 procent dohody je už hotovo.

Bezpečnostní problém Afghánistánu tkví především v afghánsko-pákistánské hranici. Ta nejen není přesně definovaná na mapách (jednotlivé mapy mají až kilometrové nesrovnalosti v poloze hranice), ale hlavně neexistuje ve skutečnosti. Na afghánské i pákistánské straně leží stovky let staré kmenové společnosti, pro které hranice tzv. "Durandová line" vnucena cizími státy nic neznamená.

Právě z této oblasti se rekrutuje nejtvrdší jádro islámských radikálů. Povstalci moc dobře vědí, že spojenecké jednotky nemohou volně útočit na pákistánské území, pokud se chtějí nechtějí zaplést do mezinárodního skandálu. Tálibán a ostatní teroristické skupiny proto své hlavni  základny přesunuly na pákistánskou stranu hranice, kde jsou v relativním bezpečí před Spojenci a také před ne příliš výkonnou pákistánskou armádou.

Existuje obava, že po odchodu hlavních bojových jednotek z Afghánistánu se islámští teroristé vrátí z Pákistánu do Afghánistánu, kde budou mít volné místo působnosti, píšou armadninoviny.cz. Z takového vývoje událostí nemají strach jen Spojenci, afghánská armáda a vláda, ale i obyčejní lidé v Afghánistánu - tak jak to potvrdil Armádním novinám  externí afghánský dopisovatel pan Mohammad Ranjbar. Nemluvě o Afgháncích, kteří spolupracovali nebo spolupracují se západními organizacemi.