Zrůdnost v KLDR: Nervové plyny se testují na dětech a vězních

Pchjongjang - Severní Korea údajně testuje chemické zbraně na politických vězních, které zadržuje v rozsáhlé síti gulagů. Informoval o tom dnes deník The Daily Telegraph s odvoláním na svědectví bývalých vězňů a vězeňských strážců, jimž se podařilo z KLDR uprchnout.

Zmíněná obvinění se objevila v nejnovější zprávě na respektovaných internetových stránkách 38 North, které patří americko-korejskému institutu při Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru. Jeden ze severokorejských uprchlíků popsal testy, při nichž byli zdraví lidé umístěni do prosklené místnosti, kam byl poté jejich věznitelé vháněli jedovatý plyn a sledovali jeho účinky.

"Rodiny obvykle (v takovém případě) drží pohromadě a jednotlivci z řad vězňů postávají v rozáích místnosti. Vědci pozorují celý proces shora, skrz sklo," prohlásil běženec, který ve zprávě vystupuje pod pseudonymem Kwon Kjok.

"Sledoval jsem rodinu, na níž byl testován dusivý plyn a která celá v plynové komoře zemřela - rodiče, jejich syna a dceru. Rodiče zvraceli a umírali, ale do poslední chvíle se snažili zachránit své děti a dávali jim umělé dýchání. Poprvé jsem si uvědomil, že i vězni jsou schopni silných projevů lásky," dodal Kwon.

Někdejší příslušník severokorejské armády vylíčil své zapojení do podobných experimentů na ostrově u západního pobřeží Korejského poloostrova. V jeho svědectví lze najít paralely s červnovou zprávou skupiny pro lidská práva v Soulu, podle níž KLDR provádí chemické a biologické zbrojní pokusy na tělesně postižených dětech na ostrově u pobřeží provincie Hamgjong namdo.

Podle bývalého inspektora OSN Kim Sang Huna, který podle televize Al-Džazíra strávil roky vyšetřováním severokorejského programu biologických a chemických zbraní, učinila v tomto ohledu země za posledních dvacet let obrovský krok kupředu. Jedním z důvodů jsou podle Kima testy prováděné na lidech.

„Pokud jste se narodili mentálně či tělesně postižení, vláda říká, že nejlepším způsobem, jak můžete prospět společnosti... je být pokusný králíkem pro biologické a chemické zbraně," řekl Al-Džazíře bývalý kapitán elitní severokorejské jednotky Im Čchun-jong, který s biochemickými zbraněmi jako elitní voják Brigády 19 přicházel pravidelně do styku.

Jeden z Imových dřívějších nadřízených se údajně bránil rozkazu předat k pokusům svou dvanáctiletou mentálně postiženou dceru. Nakonec však povolil a dítě už ani jeden z nich neviděl, napsal server Aktualne.cz.

Později Im hovořil s jedním ze svých podřízených, který údajně v jedné z chemických továren pracoval. Na jednom z ostrovů při západním pobřeží země prý viděl, jak jsou lidé násilím strkáni do plynové komory. „Pak tam vypustili jedovatý plyn" říká Im. „Díval se, jak doktoři měří, jak dlouho to trvá, než zemřou."

Podle studie je Pchjongjang schopen ročně vyrobit 4500 tun bojových chemických látek, ale v případě války by dokázal kapacitu zvýšit až na 12.000 tun. Chemikálie, které režim produkuje, zahrnují kyanovodík, fosgen, sarin, tabun, chlór a řadu plynů ze skupiny yperitů. Zpráva dodává, že Severní Korea údajně dodala od 90. let minulého století chemické zbraně či chemické zbrojní technologie Egyptu, Íránu, Libyi a Sýrii.

Související

Jan Lipavský

Lipavský promluvil o třetí světové válce. Macinka vidí situaci jinak

Exministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) neváhal současné světové konflikty označit za další světovou válku. Írán, Rusko a KLDR tvoří osu zla, řekl Lipavký v Partii na stanici CNN Prima News. Podle nynějšího šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) se v Íránu odehrává konflikt lokálního charakteru. 
Kim Čong-Un

Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá

Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Chemické zbraně

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 5 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 7 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy