KLDR vyděsila Soul: Zaútočíme na prezidentský palác

"Před třemi lety se odvetná palba omezila na ostrov Jonpchjong, příště však bude cílem prezidentský Modrý dům a veškerá ústředí loutkového režimu," uvedla ve svém prohlášení severokorejská armáda. "Pokud nás bude Jih znovu lehkomyslně provokovat, moře plamenů na ostrově Jonpchjong se změní v moře plamenů, které zaplaví Modrý dům. Prezidentka Pak Kun-hje a její klika musí dostat bolestnou lekci při ostudné porážce, kterou Jihu uštědříme," dodala armáda KLDR.

Severokorejské dělostřelectvo 23. listopadu 2010 zabilo na ostrově Jonpchjong čtyři Jihokorejce, včetně dvou civilistů. Útoku předcházelo varování Pchjongjangu, aby Soul neprováděl vojenské manévry s ostrou palbou ve vodách kolem ostrova, který leží v pohraničním pásmu. Tehdy šlo o jeden z nejvážnějších přeshraničních útoků od korejské války z let 1950 až 1953.

Nová výhrůžka Severokorejců přichází v době, kdy jihokorejské námořnictvo, letectvo i pozemní jednotky opět vedou intenzivní vojenské cvičení na ostrově Jonpchjong a v jeho okolí.

Opravdu KLDR zaútočí?

Ko Soosuk z ekonomického výzkumného institutu Hanwha uvedl 4 důvody, proč Sever válku nevyhlásí, píše asianstyle.cz.

"V první řadě, Kim Čong-un si plně uvědomuje drtivou převahu amerických vojsk, jež se prokázala v roce 2000 během války v Iráku. Nechtěl by dopadnout stejně jako Saddam Hussein."

"Navíc Pchjongjang nemůže napadnout Soul už z toho důvodu, kolik Číňanů tam žije (kolem 200 000). Čína jako patron Severní Koreje by si toto líbit určitě nenechala."

Podle všeho na konci minulého roku bylo v Soulu zaznamenáno až na 300 000 čínských občanů včetně neregistrovaných.

Ko přišel i s třetím vysvětlením, že Sevení Korea nedisponuje tak dobrými palebnými zbraněmi a proti modernímu vybavení armády USA by neměla šanci ve vzduchu, ve vodě a na souši už v žádném případě.

Čtvrtý faktor je ale nejspíše nejpravděpodobnější. Kim Čong-un si přeje pokračovat v cestě svého otce a upevnit si svůj post a autoritu. Válce se chce vyhnout a jeho hlavním cílem je zachovat vnitrostátní režim.

"I když se Sever utápí v hladomoru, diktátor Kim nebude stavit svoje vlastní bohatství v risk. Jinými slovy, má co ztratit."

Kim Čong-un, jako jeden z mála, může sledovat situaci venku a je si vědom už předem jasné prohry, kdyby se do tak vážného kroku, jakým je třístranná válka, pustil. Výhružky, vyhoštění Jihokorejců i cizinců ze severokorejského území, zpřetrhání veškerých kontaktů s Jihem jsou podle všeho jen výhružky, které se ani tak netýkají nesouhlasu s testováním raket a jaderných zbraní, jako spíše návrhu OSN, že by do Severní Koreje měla být vyslána komise, která by zhodnotila lidská práva severokorejských občanů.

Role Kima a jeho stoupenců tudíž není válčit se světem, ale podobně jako jeho otec se snaží o důkladnou izolaci státu a především udržení ideologického režimu.