Svět slavil: Bujaré veselí, pokus o rekord, ale i smrt. VIDEO

Jako první slavily příchod nového roku Samoa a kiribatský atol Kiritimati, známý jako Vánoční ostrov. V té době bylo v Praze teprve 11:00. Následně oslavy pokračovaly v dalších Liniových ostrovech, které z velké části patří k tichomořské republice Kiribati.

Obyvatelé Samoy vítali nový rok jako první teprve potřetí v novodobé historii. Tato země totiž v závěru roku 2011 z ekonomických důvodů "papírově" přešla mezinárodní datovou hranici, aby se přiblížila hlavním obchodním partnerům Austrálii a Novému Zélandu. Do té doby se "časově" orientovala na Spojené státy.

Jedním z vrcholů silvestrovského veselí byl bezpochyby ohňostroj v australském velkoměstě Sydney, který se stal tradičním symbolem oslav. Podle portálu sydneynewyearseve.com ho na vlastní oči sledovalo 1,6 milionu lidí. Na celém světě si ho pak díky živému televiznímu přenosu nenechala ujít prý více než miliarda diváků.

Organizace ohňostroje je vždy prestižní událostí, pro tento rok se úkolu ujal umělec a hudebník Reg Mombassa. Na světelnou show organizátoři použili sedm tun pyrotechniky. Ohňostroj v Sydney trval zhruba deset minut.

Organizátoři tradičního novoročního ohňostroje v Praze, který začne ve středu v 18:00, slibují patnáctiminutové vystoupení. Odpáleno bude více než 10.000 rachejtlí - kulové a cylindrické pumy, římské svíce, kompaktní baterie a různé speciální efekty.

Fotogalerie: OBRAZEM: Obří novoroční ohňostroj v Sydney

V japonském Tokiu pět kněží v chrámu Zozodži odzvonilo 108 údery zvonu příchod nového roku a zároveň se na Tokijské věži rozsvítil nápis "2014" z bílých světel.

Čína na úvod nového roku připravila světelnou show na části Velké čínské zdi nedaleko Pekingu a na šanghajském pobřeží. Naopak město Wu-chan v centrální provincii Chu-pej plánovaný ohňostroj odvolalo a zakázalo odpalování petard a další zábavní pyrotechniky, aby zabránilo zhoršení už tak dost znečištěného ovzduší.

Miliony lidí také v Evropě a Americe slavily v noci na dnešek příchod Nového roku. Moře lidí - podle některých odhadů milion - se sešlo na mrazivém newyorském náměstí Times Square k tradičnímu odpočítávání poslední minuty do půlnoci při spouštění obří křišťálové koule.

V Berlíně se u Braniborské brány sešly statisíce lidí na obřím koncertu, který o půlnoci vyvrcholil tradičním ohňostrojem. Berlínské úřady odhadly počet návštěvníků v německé metropoli na dva miliony.

"Dav, roztažený na dva kilometry, tančil v rytmu populárních písní zpěváka Heina či techna skupiny Scooter a o půlnoci mohl obdivovat nebe ozářené ohňostrojem nad Braniborskou branou. Asi 6.000 odpálených rachejtlí jiskřilo na obloze po deset minut," vylíčila agentura AFP.

Silvestrovská oslava u Braniborské brány sice byla podle agentury DPA převážně pokojná, ale odehrála se i rvačka na nože mezi dvěma skupinami mladých mužů. Tři z nich byli zraněni. Také v Kolíně nad Rýnem bylo při rvačce zraněno šest lidí, z toho jeden vážně. Došlo i na nože a obušky.

V Londýně se před slavícími davy o půlnoci rozzářilo obří kolo London Eye. Londýňané jako první měli příležitost okusit ohňostroj, umožňující si událost vychutnat nejen zrakem a sluchem, ale i dalšími smysly. Poživatelné konfety měly banánovou příchuť, parfémované bublinky voněly po pomerančích a sníh po broskvích.

Ve Francii si násilnosti a pyrotechnika během silvestrovské noci vyžádaly dva mrtvé. V Paříži byl při hádce ubodán 20letý muž, když skupina jiných mladíků chtěla oloupit jeho přítelkyni. V alsaském městě Sarre-Union utrpěl smrtelná zranění 29letý muž při explozi pyrotechniky.

V Paříži se slavilo na Elysejských polích, kde se pod dohledem asi 9000 policistů, četníků a hasičů sešlo na 300.000 lidí.

V Kyjevě se na náměstí Nezávislosti sešlo nejméně 100.000 Ukrajinců, kteří společně zpívali státní hymnu. Kromě pokusu zapsat se do Guinnessovy knihy rekordů šlo podle agentury AP i o podporu integrace s Evropskou unií. Ústřední kyjevské náměstí je už déle než měsíc dějištěm masových protestů proti rozhodnutí prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat dohodu o přidružení k Evropské unie. Desetitisíce Kyjevanů tak zpívaly, že "Ukrajina ještě nezhynula" i jako výraz vzdoru proti současné vládě, která se přiklonila raději k dohodě s Moskvou, než s Bruselem.

Více než čtvrthodinová pyrotechnická show provázela i silvestrovské veselí na pláži Copacabana v Riu de Janeiru, kde se podle místních úřadů sešlo na 2,3 milionu lidí. Dalších 40.000 turistů přihlíželo z palub vyhlídkových lodí. 

Ohňostroje měl rád Rudolf II.

Historie ohňostrojů je spojena s historií černého, respektive střelného prachu. Patrně první zmínka je datována na přelom našeho letopočtu, kdy se v Číně používá k lékařským účelům směs ledku a síry, tedy základních substancí střelného prachu.

Ale již za dynastie HAN (206–220 př.n.l.) sloužil k výrobě petard bambus, který se upravoval (patrně pražením). Takto upravený bambus (známý jako "bian pao") dokázal vydávat velký hluk, který sloužil k zahánění zlých duchů. Jižní a severní dynastie (420–581 n.l.) nevyužívaly petardy pouze k zahánění zlých duchů, ale také při modlitbách za štěstí a prosperitu.

Mimo čínské uzemí však informace o střelném prachu a ohňostrojích pronikaly velmi pomalu. Znalost výroby střelného prachu přešla z Orientu nejprve do Byzance a teprve ve 13. století do ostatních států Evropy. Například teprve v jedné z kronik ze 14. století kronikář připisuje freiberskému mnichovi Bertholdu Schwarzovi "vynález střelného prachu". První zmínka o výrobě střelného prachu v Čechách je z roku 1432, hlavní surovinou byl samozřejmě sanytr (ledek draselný).

V Čechách se pořádalo nejvíce ohňostrojů patrně za vlády Rudolfa II. Habsburského (1552–1612). Rudolf II., známý též jako "vladař alchymista", shromáždil u svého dvora mnoho alchymistů, vědců, malířů a sochařů z celého světa, kteří, mimo jiné, prováděli chemické pokusy a sestavovali ohňostroje. Známou osobností v tomto oboru byl kupříkladu malíř a sochař Giuseppe Arcimboldo.