Otřesné: Dívka-atentátnice (10) promluvila o životě mezi fanatiky

Dívka, které o svém osudu vyprávěla reportérovi BBC, řekla, že se strašně bála útok provést, ale že byla nucena si pás s výbušninami nasadit. Bratr, o němž se spekuluje, že jde o významného islámského extremistu, ji dokonce ubezpečoval, že bomba zabije jen cílené osob a nikoli ji.

Dívce prý již otec nařídil, aby se vrátila domů. Ona to ale odmítla, protože podle předchozích zkušeností by ji příbuzní nutili k útoku znovu. Proto prý požádala prezidenta Hamída Karzáího, aby jí zajistil nový domov.Dívka se také svěřila, že rodina jí nedovolila, aby se učila číst a psát. "Doma jsem dělala všechno: vařila, uklízela po celém domě, a stejně se ke mně chovali špatně, jako kdybych byla otrokyně," řekla.

Sebevražedné atentáty páchané po celém světě jsou základní taktikou současného terorismu. O duševním vybavení sebevrahů se však příliš neví. Profesor Ariel Merari a jeho spolupracovníci vyhledali osoby, které při sebevražedné akci z nejrůznějších důvodů neuspěly. Typická je pro ně neschopnost vyrovnat se se stresující situací, zaměřit se obecněji na daný problém a odolat tlaku autority. Naopak jejich šéfové a organizátoři atentátů jsou odolní vůči stresu, sebejistí a také neochotní sebevražednou akci provést osobně, uvedl server iHned.cz.

Výzkum nepotvrdil často citované tvrzení, že sebevrahové jsou "silně odhodlaní mladí lidé". "Sebevražední atentátníci sami sebe vidí jinak. Plných 66 procent z nich přiznalo, že měli strach a pochybovali. Jestliže se podíváme na větší skupinu, zjistíme, že 36 procent ze 61 sebevražedných atentátníků od akce nakonec ustoupilo," sdělil Merari.

Je si vědom toho, že vyslýchal vlastně jenom neúspěšné sebevrahy, což není reprezentativní skupina. Přesto si on i spolupracovníci myslí, že jejich závěry jsou pravdě velmi blízko. "Někteří dospěli až k cíli a zmáčkli spínač, ale bomba z nějaké mechanické příčiny nevybuchla," upozornil Merari.