KLDR se chystá na volby, pak režim rozpoutá peklo

Voliči mají při hlasování možnost zatrhnout vedle jména kandidáta variantu "ano" nebo "ne". Označit položku "ne" si ovšem prakticky nikdo netroufne. Nikdo také nepřemýšlí, zda se voleb účastnit či zůstat doma. 

Pro experty, kteří se snaží odhadnout vývoj severokorejské politické scény, mohou nedělní volby naznačit, které osobnosti jsou v současnosti v oblibě a budou pravděpodobně vládnout v příštích letech. Pro severokorejský komunistický režim pak volby představují jednak argument podporující údajnou existenci demokracie v zemi, jednak mocný nástroj ke kontrole obyvatelstva, když umožňují sledování aktivit a věrnosti řadových občanů.

Volby poslouží k perzekuci

Oficiální účast ve volbách v KLDR běžně přesahuje 99 procent a neděle zřejmě nebude výjimkou. Podle novináře Michaela Maddena je jedním z důvodů, proč autokratická vláda v Pchjongjangu vůbec hlasování organizuje, zjišťování nepovolené činnosti občanů na základě neodevzdaných hlasů.

Absence může znamenat, že dotyčný tajně proklouzl přes hranice do Číny, kde pracuje za vyšší plat, nebo že cestuje po Severní Koreji bez formálního povolení. Anebo se může jednat o vojáky, kteří nedovoleně opustili kasárna. Úřady pak volební údaje využívají k dalšímu vyšetřování a zatýkání.

Na účast dohlížejí na místní úrovni občanské výbory, studentské či pracovní skupiny, vysvětluje pětačtyřicetiletý severokorejský uprchlík So Če-pchjong, který nyní žije v jihokorejské metropoli Soulu. Nepřijít k volbám je "nepředstavitelné", říká So, který se zúčastnil tří parlamentních hlasování, než v roce 2000 ze své vlasti utekl. "Lidé se bojí, že když nepůjdou k volbám, budou označeni za reakcionáře a posláni do vězeňského tábora," dodává.

Zdroj: YouTube

KLDR je totalitní stát vedený Korejskou stranou práce, jehož nejvyšším představitelem je Kim Čong-un. Jakékoliv politické aktivity odlišné od oficiální linie nejsou přípustné. Vedení země sleduje ideologii čučche, která je založena na spoléhání na vlastní zdroje, přestože v realitě je země dlouhodobě závislá na humanitární a rozvojové pomoci ze zahraničí.

Ideologii čučche rozvinul první prezident země Kim Ir-sen, který byl v roce 1998 (4 roky po své smrti) prohlášen "Věčným prezidentem", takže jeho nástupce a syn Kim Čong-il nepoužíval titul „prezident" a je i nadále po smrti titulován jako „drahý vůdce". Za jeho vlády došlo k rozvinutí a implementaci politiky songun – upřednostňování armády před ostatními vrstvami obyvatelstva, uvádí businessinfo.cz.

Po kolapsu bývalého Sovětského svazu a jeho východoevropských satelitů počátkem 90. let a ukončení jejich masivní pomoci se země více upřela na domácí nacionalismus, který začal interně převažovat nad myšlenkou světového komunismu. Ztráta trvalých subvencí od komunistických zemí, série přírodních katastrof a uzavřenost země vyústila v letech 1995-98 do hladomoru s následkem 1 až2 mil. mrtvých. Země je v současnosti pravděpodobně nejvíce militarizovanou společností na světě s aktivní základnou1,2 mil. vojáků (5. místo ve světě). .

Ačkoliv je KLDR oficiálně podle své ústavy socialistickou a podle názvu země také „demokratickou" republikou, tak jde ve skutečnosti o diktátorskou zemi stalinistického typu s propracovaným (dědičným) kultem osobnosti ve vztahu k rodině Kimů, která nastoupila k moci již ve třetí generaci za sebou. Situace lidských práv je dlouhodobě kritizována mezinárodním společenstvím, avšak KLDR tato závažná (a pravdivá) obvinění striktně odmítá bez jakékoliv snahy o nápravu.