Svět hledá Boeing 777: V akci je i ledoborec. Nová stopa? +VIDEO

Poté, co byly tento týden zveřejněny satelitní snímky z 16. března, začala v Indickém oceánu asi 2500 kilometrů od břehů Austrálie mezinárodní pátrací akce pod vedením australské námořní záchranné služby AMSA. Záchranářské týmy oblast intenzivně pročesávají od čtvrtka a dnes ji ještě rozšířily. Navzdory nasazení desítek lodí a letadel se ale zatím žádné trosky boeingu najít nepodařilo.

Letadlo linky MH370 s 239 lidmi na palubě se ztratilo z radarů 8. března během cesty z Kuala Lumpuru do Pekingu. Na dnešní pravidelné tiskové konferenci malajsijských úřadů ministr dopravy Hishammuddin Hussein novináře informoval o čerstvé zprávě, kterou mu doručil čínský velvyslanec v Malajsii. Podle ní čínský satelit Kao-fen 1 nově objevil v jižní části Indického oceánu několik objektů, které by mohly být zbytky letadla.

Další podrobnosti by měla později sdělit čínská strana. Už nyní je ale jasné, že satelitní snímky ve vysokém rozlišení pocházejí z 18. března, a jsou tedy o dva dny mladší, než ty, na jejichž základě se už rozjela nynější pátrací akce na volném moři. Ukazují například objekt o velikosti 22 na 13 metrů, který pluje ve vzdálenosti 120 kilometrů jihovýchodně od domnělých trosek, které nyní záchranáři v rámci australské mise hledají.

Podle odborníků není vyloučeno, že oba snímky zachycují tutéž věc a že se předmět či předměty za dva pouze přesunuly.

V Indickém oceánu zatím záchranáři trosky hledají bezvýsledně. Práci jim navíc komplikuje špatné počasí; oblast mezi 40. a 50. poledníkem je nicméně i za příznivých podmínek obávaná kvůli silnému větru. AMSA na dnešek stanovila letadlům a lodím prověřit oblast o rozloze 36.000 čtverečních kilometrů, tedy plochu velkou přibližně stejně jako Švýcarsko.

Místo je vzdálené přes 2500 kilometrů od australské pevniny a cesta k němu trvá letadlům přinejmenším tři hodiny. Dnes na místo zamířily dvě obchodní lodě a šest letadel, včetně tří námořních hlídkových letounů Lockheed Martin P-3 Orion, které jsou vybavené radarem, sonarem a infračervenými senzory a dokážou s pomocí magnetického detektoru najít objekty potopené i 300 metrů pod hladinou.

Do akce se zapojilo také Japonsko a Čína, jejíž občané tvořili většinu cestujících zmizelého letadla. Do Austrálie už dorazilo první čínské letadlo a další dvě budou brzy následovat. Pátrání pomáhá i pět čínských lodí, včetně ledoborce Sněžný drak, který se na přelomu roku podílel na dramatické záchranné akci, jež měla osvobodit ruskou výzkumnou loď Akademik Šokalskij uvízlou v ledu u Antarktidy.

Zdroj: YouTube

V 1:22 místního času (17:22 7. března 2014 středoevropského času), tedy po 41 minutách letu, došlo ke ztrátě kontaktu mezi letadlem a řídícím střediskem. V té době se letoun pohyboval ve výšce 10 600 m a letěl rychlostí 872 km/h.

Letadlo nevyslalo žádné nouzové signály nebo něco, co by naznačovalo problémy, poruchy nebo změnu naplánovaného letu. Počasí v této oblasti nevykazovalo známky abnormality nebo vlastností, které by mohly let ohrozit. Piloti nejprve ručně vypnuli sledovací systémy a ohlásili řídící věži, že je „vše v pořádku." To byl poslední kontakt.

Světem se šíří mnoho spekulací

Spekuluje se, že pilot se otočil z důvodu technické závady a mířil na letiště Langkawi, které leží v Malackém průlivu a dráha je přístupná přímo od moře. Do Kuala Lumpuru se podle této teorie nevracel, protože by měl v cestě Kameronskou vysočinu s až dvoukilometrovými kopci. Jenže už na východním pobřeží Malajsie by v případě nouze měl dvě letiště v Kota Bahru a s dlouhou dráhou v Kuala Terenggatu.

Americká stanice Fox News zase cituje generála Thomase McInerneho, podle kterého letadlo přistálo v Pákistánu. Spekuluje se i o politickém aspektu, kdy kapitán letadla podporoval opoziční malajsijskou stranu, jejíž představitel byl den před odletem odsouzen na pět let za homosexuální chování. Někdo prý letadlo viděl přelétat nad Maledivami nebo spekuluje se nad nákladem v kargo prostoru (proč letadlo vezlo velkou zásilku tropického ovoce mangosten?), informuje iDnes.cz.

Mezi možné příčiny se řadí podle letových odborníků náhlé selhání motorů nebo elektrického obvodu stroje, mimořádná turbulence či fatální chyba pilota anebo i jeho sebevražda, uvádí Letectví.cz. To však kolegové kapitána Zaharii Ahmada Shaha vylučují. Podle nich to byl mimořádný znalec Boeingu 777 a velmi zkušený pilot s 18 000 nalétanými hodinami.