Tokio - Japonsko, Jižní Korea, Spojené státy a další země kritizovaly Severní Koreu za nejnovější zkoušku raket středního doletu. Pchjongjang je v noci na dnešek SEČ odpálil do oblasti Japonského moře do vzdálenosti asi 650 kilometrů. Japonský premiér Šinzó Abe nařídil ověřit bezpečnost japonských letadel a lodí v místech možného dopadu dvou severokorejských střel. Česká republika v souvislosti se zprávami o raketové zkoušce vyzvala KLDR k dodržování všech mezinárodních závazků a k naplňování příslušných rezolucí OSN.
Vypuštěním raket středního doletu KLDR porušila rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Pchjongjang naposledy vystřelil rakety tohoto typu v roce 2009, uvedlo jihokorejské ministerstvo obrany. Rakety Rodong mohou být teoreticky vybaveny jadernými hlavicemi a s doletem až 1300 kilometrů mohou zasáhnout Tokio a klíčové americké základny v Japonsku.
Japonský ministr zahraničí Fumio Kišida proti testu severokorejských raket středního doletu protestoval prostřednictvím ambasády KLDR v Pekingu.
Mluvčí jihokorejského ministerstva obrany Kim Min-sok označil vypuštění raket za "jasné porušení rezolucí RB OSN a za vážnou provokaci vůči Jižní Koreji a mezinárodnímu společenství".
Ministerstvo zahraničních věcí ČR na svých internetových stránkách dnes uvedlo, že se znepokojením zaznamenalo zprávy o vypuštění balistických raket KLDR. "Pokud se tyto zprávy potvrdí, bude se jednat o provokativní akt, který je v rozporu s mezinárodními závazky KLDR a vážně porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN," konstatoval Černínský palác. "MZV opětovně vyzývá KLDR k dodržování všech mezinárodních závazků a naplňování příslušných rezolucí OSN," dodalo ministerstvo.
Nejnovější raketový test KLDR připadá na čtvrté výročí potopení jihokorejské korvety Čchonan se 46 námořníky na palubě. Podle závěrů mezinárodní komise katastrofu způsobilo severokorejské torpédo, Pchjongjang nicméně svůj podíl odmítá.
Armáda KLDR čítá přes jeden milion vojáků. Korejská lidově demokratická republika má čtvrtou nejsilnější armádu na světě, což ostře kontrastuje s všudypřítomnou bídou. Údržba takovéhoto kolosu stojí komunistickou vládu četné prostředky, které ještě znásobují časté přehlídky na kterých je dokazována moc a síla armády.
Armáda a zfanatizování obyvatel je základním pilířem režimu, proto jsou na armádu vynakládány nemalé prostředky. KLDR sužuje v souvislosti s armádou mnoho problémů. Vojsko je vybaveno převážně sovětským arzenálem, který je již notně zastaralý, což velení vynahrazuje obrovským počtem vojáků. Velké problémy mají Severokorejci hlavně s uživením armády. V zemi, která je často sužována hladomorem, je více jak milionová armáda značným problémem. Na armádě se podepsali hladomory z devadesátých let. Právě muži, kteří vyrůstali za doby hladomoru, by měli tvořit nyní jádro armády.
Podle šéfa Pentagonu Roberta Gatese se to na těchto lidech musí notně podepsat, a proto Gatese považuje nyní Severokorejskou armádu za slabší než v letech minulých. Podle Gatese je teď riziko útoku Severokorejců na jih mnohem menší než dříve. I přes tyto obtíže je armáda KLDR obrovskou vojenskou silou. Podle vojenských expertů je nyní násilné ovládnutí KLDR téměř nemožné. Celá země je provrtána tunely, podzemními základnami a tajnými pevnostmi v horách, o kterých ví, jen nejužší vedení státu. Výjimkou není ani angažování žen v armádě, informuje server problemykldr.webnode.cz.
Související
Další provokace. Severní Korea odpálila několik balistických raket
Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem
Severní Korea (KLDR) , Japonsko , ministerstvo zahraničí
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
před 44 minutami
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
před 1 hodinou
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
před 2 hodinami
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
před 3 hodinami
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
před 4 hodinami
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
před 4 hodinami
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
před 5 hodinami
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
před 6 hodinami
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
před 6 hodinami
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
před 7 hodinami
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
před 8 hodinami
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
před 9 hodinami
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
před 9 hodinami
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
před 10 hodinami
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
před 10 hodinami
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
před 11 hodinami
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
před 11 hodinami
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
před 12 hodinami
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
před 13 hodinami
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek