Záhada ztraceného letu MH370: Do pátrání se zpoají válečná loď

Sydney/Kuala Lumpur - Válečná loď se zařízením pro detekci černých skříněk má v neděli vyplout z Austrálie, aby se zapojila do pátrání po ztraceném malajsijském letadle. Mezinárodní tým vedený Austrálií obnovil za úsvitu v odlehlé oblasti Indického oceánu pátrání po pohřešovaném letadle společnosti Malaysia Airlines. Hledají místo, kde podle čtvrtečního oznámení australského premiéra Tonyho Abbotta satelit zaznamenal dva objekty, které by mohly být částmi zmizelého Boeingu 777, napsala agentura Reuters.

Pátrací mise do oblasti bičované bouří ve vzdálenosti asi 2500 kilometrů jihozápadně od Perthu poslala pět letadel. Čtyři vojenská plavidla vyslala také Čína, jak dnes s odvoláním na čínskou vládu napsala agentura AP. Zatím ale není jasné, jak rychle mohou do oblasti pátrání dorazit.Vyšetřovatelé uvedli, že předměty objevené v jedné z nejodlehlejších částí zeměkoule, jsou "důvěryhodným vodítkem" - ale ničím víc. "Je to to nejnedostupnější místo, jaké si na Zemi můžete představit, ale jestli tam něco je, pak to najdeme," řekl Abbott novinářům na Papui-Nové Guinei, kde je na návštěvě. "Dlužíme to rodinám těch, kdo byli na palubě," dodal.Vyšetřovatelé mají podezření, že let 370, který krátce po půlnoci 8. března odstartoval z Kuala Lumpuru do Pekingu, byl úmyslně odkloněn tisíce kilometrů od své plánované trasy. Soustřeďují se především na teorie únosu či sabotáže, ale nevyloučili ani technické problémy.Zdroj blízký pátrání, na který se odvolává agentura Reuters, uvedl, že může trvat "několik dní", než se podaří zjistit, zda objekty zaznamenané satelitem pocházejí z pohřešovaného letounu. Ve čtvrtek pátrání zkomplikoval silný vítr, oblačnost a déšť. Ani dnes není počasí příliš dobré a hrozí, že se ještě zhorší.Pátrání ztěžuje také odlehlost samotné oblasti, kde by se možné části letadla mohly nacházet. Od okraje australského pobřeží je vzdálená 1600 kilometrů a leží na půl cesty k pustým ostrovům Antarktidy. Letadlům trvá čtyři hodiny doletět na místo a při přeletech tak stráví víc času než samotným pátráním."Je to velmi dlouhá cesta na místo pátrání a bohužel letadla mají palivo jen na hodinu nebo dvě pátrání, než se musí vrátit na pevninu k dotankování," řekl stanici ABC Warren Truss, který v době pobytu Abbotta v zahraničí funguje jako výkonný premiér. "Je to velmi složité a náročné pátrání. Počasí není moc dobré a hrozí, že se ještě zhorší," dodal.Jeden z objektů, které zachytily satelity, je 24 metrů dlouhý a druhý pět metrů. V oblasti by mohly být další, řekl novinářům John Young z nouzové divize Australského úřadu pro námořní bezpečnost. "Je to vodítko, a je to patrně nejlepší vodítko, jaké právě máme," řekl Young. Přesto ale varoval, že může jít například o kontejnery spadlé z lodí, i když větší ze zaznamenaných objektů je delší než běžné přepravní kontejnery.Do pátrání po letadle se zapojí loď s detektorem černých skříněkVálečná loď s detektorem černých skříněk by dnes měla vyplout z Austrálie, aby se zapojila do pátrání po havarovaném malajsijském letadle. Jiná plavidla v sobotu v Indickém oceánu vytáhla z vody podezřelé objekty, které by mohly mít spojitost s letadlem. Potvrzeno to však zatím nebylo, a více než tři týdny po jeho zmizení stroje tak nemají záchranáři žádnou stopu. Austrálie dnes oznámila, že pověřila koordinací pátracích akcí bývalého velitele australských ozbrojených sil.Pátrání se zaměřuje na oblast zhruba o rozloze Polska, vzdálenou skoro 2000 kilometrů západně od Austrálie. Plavidlu australského námořnictva Ocean Shield zabere tři až čtyři dny, než se dostane na místo, uvedl podle agentury AP Australský úřad pro námořní bezpečnost (AMSA). Válečná loď sem má dopravit kromě detektoru leteckých černých skříněk také podvodního robota a další zařízení k akustické lokaci.Čínská a australská plavidla v sobotu v oblasti vytáhla z vody předměty, o kterých se hovoří jako o "objektech z oceánu". U žádného se ale zatím potvrdilo, zda nějak souvisel se zmizelým letem MH370 společnosti Malaysia Airlines.Australský premiér Tony Abbott ovšem označil nejnovější pátrání jako pozitivní, neboť nalezené předměty nyní zkoumají experti. "Nedokázali jsme zatím zjistit, co tyto předměty jsou, každopádně ale byly včera (v sobotu) poprvé vytaženy z oceánu," uvedl premiér. Oznámil také, že bývalý velitel australských ozbrojených sil, vrchní maršál letectva Angus Houston povede nové středisko zaměřené na koordinaci mezinárodních pátracích akcí. Středisko v australském Perthu má spolupracovat s klíčovými členy australské vlády, státních a mezinárodních organizací a fungovat jako jediné kontaktní místo pro příbuzné.Letadlo letící 8. března z Kuala Lumpuru změnilo kurz a místo do Pekingu zamířilo na jih. Na palubě bylo 239 lidí a malajsijské úřady už vyloučily, že někdo z nich přežil. O příčině havárie se spekuluje. Nejčastěji se uvažuje o únosu či sabotáži, ale vyloučeny nejsou ani technické problémy.Do malajsijského Kuala Lumpuru mezitím dnes dorazily skoro tři desítky příbuzných některých čínských cestujících ze ztraceného letadla. Tvrdí, že nemají dost informací, a chtějí se kvůli tomu setkat s malajsijským premiérem a ministrem dopravy, napsal server BBC.

Související

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

Více souvisejících

Zmizelý Boeing 777 letu MH370 (březen 2014) Australské námořnictvo (Royal Australian Navy)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

před 3 hodinami

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

před 6 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

před 7 hodinami

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

před 8 hodinami

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

před 8 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

před 9 hodinami

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

před 10 hodinami

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

před 11 hodinami

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

před 12 hodinami

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

před 16 hodinami

včera

včera

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

Zdroj: David Holub

Další zprávy