Šerpové balí kufry: Expedice v ohrožení, neuskutečni se ani unikátní seskok

V základním táboře je na 400 zahraničních horolezců, kteří zaplatili desítky tisíc dolarů za povolení k výstupu na Everest. Bez šerpů jsou jejich expedice neuskutečnitelné. Jeden z horských průvodců Tulsi Gurung přitom dnes ze základního tábora odhadl, že téměř polovina z rovněž asi čtyř stovek šerpů už sbalila své stany a z tábora sestoupila.

Vláda Nepálu, pro nějž expedice na Mount Everest představují klíčový příjem, se snaží stávku horských průvodců odvrátit. V úterý kabinet přistoupil na některé požadavky průvodců, včetně zvýšení jejich pojištění a zřízení fondu, z něhož má být vyplácena finanční pomoc zraněným a rodinám obětí lavin.

Návrhy vlády však neodpovídají požadavkům průvodců. Ti kupříkladu chtějí, aby vláda do fondu přispívala 30 procenty z částky, kterou každý z horolezců zaplatí za povolení k výstupu na Everest, zatímco vláda je ochotna přispívat pouze pěti procenty. V zemi, kde se průměrný roční plat pohybuje kolem 700 dolarů (necelých 14.000 korun), si šerpové svou náročnou prací vydělají 3000 až 6000 dolarů ročně, doposud byli ale minimálně pojištěni.

Mezi cestovní agentury, které odřekly výpravu na nejvyšší horu světa, patří podle agentury AFP novozélandská agentura Adventure Consultants. Ta v pátek přišla o tři své šerpy, kteří vyrazili napřed na cestu, aby připravili výstup pro své klienty, ale zpět se již nevrátili. 

Neuskuteční se ani napjatě očekávaný seskok Jobyho Ogwyna v okřídlené kombinéze (wingsuit). Několik ze šerpů, které zabila lavina, se podílelo na přípravách Ogwynova seskoku. Televizní kanál Discovery, který měl seskok živě přenášet 11. května, v úterý sdělil, že místo toho natočí dokument o lavinovém neštěstí z minulého týdne, které bylo vůbec nejsmrtelnějším na svazích Mount Everestu. 

Jméno nepálského národa Šerpů znamená v tibetštině „člověk z východu". Tento původně tibetský kmen totiž skutečně pochází z východního Tibetu. Do vysokohorských částí Nepálu, především do oblasti Khumbu pod nejvyšší horou světa Everestem na severovýchodě země, přišli Šerpové před 300 až 400 lety. Vyznávají buddhistické náboženství jako většina obyvatel Tibetu a používají i tibetské písmo, protože jejich řeč, šerpština, je dialektem tibetštiny, uvedl server lideazeme.cz.

Šerpové žijící ve vysokých nadmořských výškách jsou těžkým vysokohorským podmínkám dokonale uzpůsobeni. Od počátku objevování Himálaje tak byli využíváni jako pomocníci horolezeckých výprav na nejvyšší štíty planety. Znali nejlepší cesty, nosili těžké náklady, pomáhali s organizací výstupů a vydávali se i na samotné vrcholy.

Náročnou práci Šerpů ve snaze přivydělat si pár rupií na skromné živobytí zhusta převzali příslušníci chudých nepálských národů žijících v blízkosti Khumbu, především Tamangové, Rajové či Limbuové. Jsou rovněž nazýváni šerpy, ovšem s malým „š", jelikož šerpa je nepálský termín označující povolání horského vůdce či nosiče. Nepálský Šerpa tedy může pracovat jako šerpa, ale každý šerpa není Šerpa.