Soul - Potápěči našli další mrtvé tělo v útrobách jihokorejského trajektu, který se potopil 16. dubna u západních břehů Korejského poloostrova. Záchranáři obnovili pátrání po obětech po třech dnech, kdy jejich práci znemožňoval silný vítr a vysoké vlny, informovala dnes agentura AP.
Počet nalezených těl tak dosáhl 276, přičemž 28 pasažérů se stále pohřešuje. Přežilo pouze 172 lidí ze 476. Hledání obětí je stále složitější, kromě špatného počasí ho totiž komplikují plovoucí trosky uvnitř plavidla a nově také zhoršující se stav potopené lodi.
Jihokorejská vláda v pondělí vyznamenala tři členy posádky, kteří na lodi zahynuli, když se snažili zachránit cestující. Trojici mladých lidí ve věku mezi 20 a 30 lety vláda označila za mučedníky.
Nejmladší členka posádky, Pak Či-jong (22), údajně dala svou záchrannou vestu jednomu z pasažérů. Zemřela, když se pokoušela zajistit, aby se cestující z horních pater lodi dostali ven. "Pak tlačila šokované cestující k východu, přičemž jí samé už voda sahala po hrudník," řekl jeden z cestujících jihokorejským médiím po své záchraně.
V lodi našli smrt také další dva členové posádky, Čung Hjon-son a Kim Ki-ung, kteří byli zasnoubeni a měli mít letos svatbu.
Ačkoli kapitán byl velmi zkušený, čekal s nařízením evakuace půl hodiny od chvíle, kdy se loď začala nebezpečně naklánět. Pasažéři také dostali instrukce, aby se drželi v podpalubí.
"Kdyby jim neřekli nic, zřejmě by všichni vyšli na palubu, aby zjistili, co se děje," tvrdí Mario Vittone, bývalý vyšetřovatel americké pobřežní stráže. První část evakuačního postupu by tak cestující udělali sami od sebe.
Kapitán I Čun-sok pracoval na moři nejméně 40 let, řídil trajekty i nákladní lodě a na trase na ostrov Čedžu jezdil osm let, nejméně desetkrát do měsíce. Po svém zatčení se omlouval rodinám cestujících, zároveň ale svůj postup hájil – voda v místě havárie prý byla tak studená a proudy tak silné, že hrozilo lidem nebezpečí.
Při vyšetřování neštěstí vyšlo na povrch, že loď v inkriminovaný den převážela trojnásobné množství nákladu, než bylo povoleno.
Největší katastrofa na moři
Německá osobní lod Willhem Gustloff se začala stavět 1.srpna 1936. Měla pobrat 2000 pasažérů a členů posádky. Loď byla spuštěna na vodu 5. května 1937. Měřila 208 metrů a byla široká 23 metrů. 15.března 1938 byla uvedena do služby. Za 2. světové války sloužila jako nemocniční lod. Na konci 2.světové války, když začalo byt jasné, že Německo prohraje, měl Willhem Gustlov přepravit civilisty a raněné vojáky z Gdyně do města Kiel.
Gustloff byl přenaplněn civilisty, raněnými i uprchlíky. Plavilo se na něm 10 582 lidí. Je 30. ledna 1945. Je mlha a zima. Ve 21:08 večer se Willhem Gustlov plavil chladným oceánem, když ho zpozorovala ruská ponorka S-13 a vypalila 4 torpéda. Tři střely zasáhly trup lodi, píše namornikatastrofy.estranky.cz.
Willhem Gustlofff se začal naklánět na pravobok. Na palubě propukla panika. Brzy se zatopila příď a záď se naopak začala zvedat. Za 50 minut bylo po všem. Willhem Gustloff šel ke dnu. Na palubě zemřelo 9 343 mužů, žen a dětí. Potopení lodi Willhem Gustloff se stalo největší katastrofou, při které zemřelo nejvíce lidí. Na Gustloffu zemřelo 6krát víc lidí než na Titanicu.
Související
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Trump zmínil palbu na lodě, Írán reaguje
Jihokorejský prezident se omluvil KLDR za dronový incident z ledna
Aktuálně se děje
před 51 minutami
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
před 1 hodinou
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
před 2 hodinami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 3 hodinami
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 4 hodinami
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 5 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 6 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 6 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 7 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 8 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 9 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 9 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 11 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
včera
NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku
včera
Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur
včera
Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Zdroj: Libor Novák