Pákistán pokračuje v náletech na islamisty, rodiny prchají před násilím

Všechny informace o probíhající vojenské operaci, kterou nařídila pákistánská vláda premiéra Naváze Šarífa, jsou jen od armády. Do oblasti nemají přístup novináři, armáda tu vyhlásila celodenní zákaz vycházení a vypnula signál mobilních telefonů, aby ozbrojencům ztížila komunikaci.

Z etnicky převážně paštunské oblasti podle místních obyvatel uprchly dvě třetiny rodin v obavě z eskalace násilí. Mnozí lidé míří do sousedního Afghánistánu, kde mají příbuzné. "Všechno jsme sbalili a jsme připravení odjet, jakmile bude zrušen zákaz vycházení," řekl Ethašam Chán z regionální metropole Miranšáhu.

Islamistický extremismus je v Pákistánu hluboce historicky zakořeněný. Zcela zásadní vliv na rozmach islamismu v Pákistánu měl generál Zia-ul Haq, který během své vojenské vlády v Pákistánu (červenec 1977 – srpen 1988) zavedl oficiální politiku islamizace země, kdy například celý právní řád a školní systém v Pákistánu postavil na základech islámského práva apod.

Velký vliv na to měla přítomnosti mudžahedínů, bojujících proti Sovětům v sousedním Afghánistánu, kteří na pákistánské půdě nalézali potřebné útočiště a významnou finanční, materiální, zpravodajskou a často i přímou vojenskou pomoc. Generál Haq svojí politikou z Pákistánu vytvořil důležité ideologické a organizační centrum globálního islamistického hnutí, včetně snah Islámábádu, aby se stal centrem celosvětové islámské obrody po stažení sovětských vojsk z Afghánistánu.

Nejdůležitějším atributem islamistického extremismu v Pákistánu jsou vazby a vůbec propojení armády a pákistánské ISI s islamistickými extremisty – jednotlivci i skupinami. Pákistánská armáda totiž islamisty využívá jako nástroj své moci a udržení vlastního vlivu, pro udržení centralizace státní moci a jednoty země. Využívá je taky ve sledování strategických zájmů, tj. jako nástroj své moci v Kašmíru (př. Lashkar-e Taiba) a Afghánistánu (síť Hakkání), kdy se jedná především o boj proti Indii a jejímu vlivu v regionu. 

Velice významnou roli v posilování vlivu islamistických extremistů hraje i neschopnost centrální vlády poskytovat základní služby obyvatelstvu, obyvatelé Pákistánu skepticky vnímají i spolupráci Pákistánu s USA, protože jsou obecně dost protiamericky (a protizápadně) naladěni.

Nutno podotknout, že i, ať už úspěšné nebo neúspěšné, akce extremistů podkopávají důvěru pákistánské veřejnosti ve vládu, neboť časté útoky berou jako projev neschopnosti vlády zajistit v zemi bezpečnost, informuje sekuritaci.cz.