Tahle jihokorejská rybí specialita je jen pro silné žaludky +VIDEO

Krom nejkurióznějšího jídla je tato ryba známá místně jako hongo také zdaleka nejvíc páchnoucím pokrmem, na jaký se dá v Jižní Koreji narazit. Ti, kdo ji milují, i ti, kterým se z ní zvedá žaludek, popisují její pach jako to, co se line za slunečného dne z venkovní latríny.

Nejčastěji se podává v podobě proužků sašimi a znalci oceňují výpary čpavku, které se z masa uvolňují - někdy jsou tak silné, až se z nich konzumentovi kroutí ústa.

"Myslel jsem si, že tohle mohou jíst jen šílenci," řekl Pak Če-i, osmačtyřicetiletý marketingový ředitel. "Ale je to stejné jako třeba páchnoucí modrý sýr; jakmile si ho zamilujete, nic ho nemůže nahradit," dodal.

"Nechápu, kdo by na světě byl ochotný zaplatit v restauraci za shnilou rybu, která smrdí jako neumytý veřejný záchodek," vrtí hlavou Pakův nejbližší přítel Hu Un.

I ti, kdo na exotickou chuť rejnoka nedají dopustit, přiznávají, že za svou lásku k tomuto pokrmu platí jistou společenskou daň. Například jízda metrem cestou z restaurace může kolem gurmána, který si pochutnal na rybě hongo, vytvořit prázdné místo, zatímco ho spolucestující, kteří se od něj odtáhli, častují podezíravými a káravými pohledy.

Majitelé restaurací, které se na hongo specializují, zákazníkům nabízejí, že jim saka před jídlem uzavřou do igelitových obalů a po jídle je postříkají deodorantem.

"Už jsem jedl psa i brouky, ale tohle bylo nejnáročnější jídlo, jaké jsem kdy pozřel," svěřil se Joe McPherson, americký zakladatel korejského jídelního blogu ZenKimchi, který se stal samozvaným velvyslancem korejské kuchyně. "Připadal jsem si, jako bych olizoval pisoár."

Obyvatelé ostrova Heuksan uvádějí, že rejnok si původně získal oblibu díky jedné biologické zvláštnosti. V dobách před vznikem chladniček rybáři zjistili, že hongo je jediná ryba, kterou mohou dopravit na 100 kilometrů vzdálenou pevninu bez nutnosti nasolování. Rejnok nemá močový měchýř a moč vylučuje kůží. Jak kvasí, vylučuje čpavek, který brání masu, aby se zkazilo.