Hlasy sečteny, Afghánistán má nového prezidenta

Ghaní, jenž byl favoritem, v čele státu vystřídá Hamída Karzáího, který vládl zemi od svržení Talibanu s pomocí americké invaze v roce 2001 a o třetí mandát se podle ústavy již ucházet nemohl.

Na straně Ghaního, jenž pochází z význačné paštunské rodiny, stojí především Paštunové, což je největší skupina z asi dvaceti afghánských národností. Abdulláha, který je synem paštunského otce a tádžické matky, podporují hlavně Tádžikové.Prezidentští kandidáti se ještě před oznámením výsledků navzájem obviňovali z volebních podvodů a hrozili, že výsledky hlasování z 14. června neuznají.

Zveřejnění předběžných výsledků hlasování bylo kvůli obviněním několikrát odloženo. Kvůli nejrůznějším nesrovnalostem bylo na hlasování podáno přes 2500 stížností a byly přepočítány hlasy z takřka 2000 volebních místností.

Předseda volební komise Júsaf Núristání dnes připustil, že ve volebním procesu nastaly chyby. Nyní je ale na příslušné komisi, aby zbylé stížnosti vyřídila. Konečný oficiální výsledek voleb má být oznámen 22. července. Nový prezident bude uveden do úřadu 2. srpna.

Justice a legislativa se teprve rodí

Soudní systém Afghánistánu stále ještě prochází komplikovanou fází rekonstrukce, respektive znovuzrození. Zásadní ránu zasadila afghánskému soudnictví sovětská okupace a následná vláda Tálibánu, která de facto zavedla systém práva šarí´a a systém soudů, tak jak jej zná euroamerická civilizace byl zcela potlačen. V současné době funguje Nejvyšší soud, který se skládá z 9 soudců jmenovaných prezidentem na desetileté období bez možnosti znovuzvolení. V současné době část soudců včetně předsedy Nejvyššího soudu již druhým rokem „přesluhuje", neboť nebylo z politických důvodů provedeno jmenování nových (dostatečně loajálních) soudců prezidentem, jenž za tento protiústavní postup čelí trvalé mezinárodní kritice.

Pod jurisdikci Nejvyššího soudu spadají vrchní a odvolací soudy, případy obvinění z trestného činu terorismu nebo ohrožení národní bezpečnosti projednává Národní bezpečnostní soud (National Security Court). Každá provincie má dvoustupňový systém soudů, které jsou rovněž podřízeny Nejvyššímu soudu.

Soudní systém je silně pod vlivem islámského práva a místních tradic/tradic jednotlivých etnik stejně jako je jeho činnost poznamenána častými přímými zásahy místních autorit a starších, neformální místní soudy tak velmi často suplují stále nefungující státní soudnictví, které navrch trpí silnou korupcí a politickými zásahy.

Sytém politických stran je v Afghánistánu silně fragmentarizovaný a prochází dalším neustálým štěpením nebo naopak spojováním v širší koaliční celky, které však nemívají déledobého trvání a jsou často více utilitární než programové. Politické spektrum je dále reprezentováno osobnostmi, z nichž však ne všechny se rozhodly institucionalizovat svou podporu do formy hnutí či politických stran.

Mezi známá hnutí a „strany" lze zařadit predominantně uzbeckou stranu Junbish-i-Milli-Yi Islami-yi vedenou Rashidem Dostumem, tádžickou stranu Jamiat-e Islami vedenou Ustadem Attou Mohammadem, Hezb-e-Islami Afghanistan Gulbuddina Hekmatiyara, či strana Hazárů Hizb-i Wahdat, v jejímž čele stojí Mohammad Mohaqiq. Etnická příslušnost je hlavním a rozhodujícím prvkem při vytváření politických stran nebo koalic, uvedlo MZV ČR.