Írán opět děsí svět, ajatolláh Chameneí odmítá omezit jaderný program

Nové kolo rozhovorů začalo minulou středu a do 20. července by se mělo dospět k trvalé dohodě. S Íránem vyjednávají Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo. Loni na podzim se jim podařilo přimět Teherán k částečným ústupkům, což umožnilo na šest měsíců zmírnit protiíránské sankce.

Chameneí ve své pondělní řeči údajně pochválil íránský jaderný program a vyslovil mu důvěru. Varoval prý i před přílišnými ústupky během vídeňských jednání. Téměř dvě stě tisíc centrifug podle něj není potřeba hned, za několik let bude tento počet ale prý nezbytný.

Írán v současnosti disponuje zhruba 19.000 centrifugami na obohacování uranu, z nichž zhruba 10.000 je v provozu.

Uran se v přírodě vyskytuje v různých izotopech. Přírodní uran existoval již při vzniku Země. Asi před 4,5 miliardou let, měl vysoký obsah izotopu U235 – byl tedy "vysoce obohacený". Během času se nestabilní izotopy podle zákona radioaktivní přeměny rozpadají (přeměňují) a izotop U235, který má ve srovnání s izotopem U238 poločas rozpadu přibližně 7x kratší, se stal vzácnějším. Dnes obsahuje přírodní uran pouze 0,73 % izotopu U235.

K výrobě paliva pro jaderné reaktory se obvykle používá uran, obsahující kolem 3 – 4 % izotopu U235. Ruské typy jaderných reaktorů využívají jaderné palivo s následujícím obohacením U235: VVER: 1,6-5 %; RBMK-1000 a EGP-6: okolo 3 %; BN-600 - do 27 %. Při výrobě jaderné zbraně je toto obohacení naprosto nedostatečné. Minimální nutný obsah U235 zde činí přibližně 90 %, obvykle se však pro konstrukci atomové bomby využívá uran s ještě vyšším stupněm obohacení, uvedl fyzmatik.pise.cz.

Oddělení hlavních izotopů uranu – U235 a U238 je obtížnou záležitostí. Chemikové dokonce považují oba tyto izotopy za prakticky identické a dají se oddělit pouze fyzikálními metodami za pomoci moderních technologií. Výsledkem obohacování jaderného paliva je uran, který obsahuje více izotopu U235 než uran přírodní. Takto obohacené palivo umožňuje nejen s reaktorem pracovat na potřebném výkonu, ale i po dostatečně dlouhou dobu. Při provozu reaktoru se izotop U235 spotřebovává, postupně "vyhořívá".

Nejpoužívanější metody obohacování jsou difúze a odstředivková metoda, popř. kombinace těchto metod. Obě využívají nepatrný rozdíl v hmotnostech obou sledovaných izotopů uranu. Obohacovací proces je energeticky i časově velice náročný a vyžaduje vyspělou technologii. Největší obohacovací závody využívající plynné difúze jsou ve Francii a v USA, centrifugy se využívají v Rusku, Číně, Velké Británii, Nizozemí, Německu. Menší obohacovací závody jsou i v Jižní Africe, Pakistánu a v Japonsku.