Čína zahájila rozsáhlé vojenské manévry, používá ostrou palbu

Vojenské cvičení se odehrává především u čínského pobřeží ve Východočínském moři a armáda při něm používá ostrou palbu. Dalšími oblastmi, kde se manévry konají, je Tonkinský záliv v Jihočínském moři a Žluté moře.

Kvůli manévrům byl dnes podle Reuters prakticky zastaven provoz na 19 letištích ve východní a jižní Číně. Patří mezi ně i dvě hlavní šanghajská letiště, která denně odbaví desetitisíce pasažérů.

Čína se svými sousedy vede spory o území ve Východočínském a Jihočínském moři.

Hlavním jablkem sváru států na pobřeží Jihočínského moře jsou sporná území, která si jednotliví aktéři ve své honbě za ovládnutím místních vod nárokují. V celé oblasti nalezneme přes 200 ostrůvků, útesů a skal, z nichž valná většina je součástí dvou velkých souostroví: Spratlyho a Paracelských ostrovů. Většina těchto útvarů je stěží obyvatelná a vyčnívá pouze několik málo metrů nad mořskou hladinou. Přesto mají díky své strategické poloze pro jednotlivé státy cenu zlata.

Teritoriální nároky v oblasti má hned šest států. Čínská lidová republika, Tchaj-wan a Vietnam si nárokují oboje souostroví společně s velkou částí Jihočínského moře. O něco skromnější jsou Filipíny a Malajsie, které požadují pouze část Spratlyho ostrovů s přilehlými vodami. Posledním aktérem je nejmenší stát v oblasti, Brunej, který si nárokuje pouze jeden útes a vody v rámci své exkluzivní ekonomické zóny (EEZ).

Princip EEZ, který byl do mezinárodního práva zaveden Úmluvou spojených národů o mořském právu UNCLOS v roce 1982 ratifikovanou všemi zmiňovanými aktéry, je ale jinak pro Jihočínské moře noční můrou. Podle této mezinárodní úmluvy má totiž každý stát sousedící s mořem či oceánem právo na vytvoření EEZ ve vzdálenosti 200 námořních mil od pobřeží. Pokud se EEZ jednotlivých států překrývají, mají být rozděleny rovným dílem. V případě Jihočínského moře s jeho členitým pobřežím a stovkami ostrůvků, útesů a skal se ale jedná o úkol takřka nemožný, uvedlo Natoaktual.cz.