Čína otálí s prodloužením akreditací některým novinářům, kteří pracují pro americká média. Agentura Reuters připomněla, že krok Pekingu přišel poté, co někteří čínští novináři ve Spojených státech stále čekají na obnovu svých propadlých pracovních víz. Západní novináři zatím mohou v Číně zůstat, ale jen na kratší dobu, než je obvyklé.
Podle agentury Reuters nebyly zatím akreditace prodlouženy reportérovi CNN Davidu Culverovi, novináři deníku The Wall Street Journal Jeremy Pageovi a dvěma dopisovatelům agentury Bloomberg. Klub zahraničních dopisovatelů v Číně (FCCC) informoval, že akreditaci nedostalo nejméně pět novinářů pracujících pro čtyři americká média.
Bez přidělené akreditace si novináři mohou zažádat o prodloužení pracovního víza na pouhé dva měsíce místo obvyklého jednoho roku. Podle FCCC ale oprávnění vydané místo akreditace může být novinářům kdykoliv zrušeno čínskými úřady.
"Zůstáváme na místě beze změny a pokračujeme v jednání s místními úřady, aby tomu bylo i nadále," uvedla CNN. The Wall Street Journal a Bloomberg odmítly své další působení v Číně komentovat.
The Wall Street Journal podotkl, že neprodloužení akreditace je recipročním opatřením za to, že někteří čínští novináři stále čekají na obnovení svých víz v USA. Podle deníku čínské úřady uvedly, že udělení akreditací bude záviset na osudu čínských novinářů ve Spojených státech. Ti mohou zůstat v USA bez víz jen po 90denní toleranční období, které skončí na začátku listopadu.
"Budeme rádi pokračovat ve výborné spolupráci s americkými novináři tady, pokud se v USA bude s čínskými novináři zacházet férově," uvedla dnes na twitteru mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing. Už v srpnu Čína avizovala odvetu za přístup amerických úřadů k jejím novinářům.
Není to poprvé, co se spory mezi USA a Čínou přímo dotýkají novinářů. V březnu USA snížily počet akreditovaných novinářů čínských státních médií ze 160 na 100. Čína následovně vyhostila zhruba desítku amerických novinářů píšících pro The New York Times, The Wall Street Journal či The Washington Post.
Související
Vystrčil nemůže letět armádním letounem na Tchajwan, rozhodla vláda
Bude to historické. Trump se zasnil při představě jednání s čínským prezidentem
Čína , víza , novináři , USA (Spojené státy americké) , CNN , The Wall Street Journal , Media , Bloomberg.com
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák