Čína otálí s prodloužením akreditací některým novinářům, kteří pracují pro americká média. Agentura Reuters připomněla, že krok Pekingu přišel poté, co někteří čínští novináři ve Spojených státech stále čekají na obnovu svých propadlých pracovních víz. Západní novináři zatím mohou v Číně zůstat, ale jen na kratší dobu, než je obvyklé.
Podle agentury Reuters nebyly zatím akreditace prodlouženy reportérovi CNN Davidu Culverovi, novináři deníku The Wall Street Journal Jeremy Pageovi a dvěma dopisovatelům agentury Bloomberg. Klub zahraničních dopisovatelů v Číně (FCCC) informoval, že akreditaci nedostalo nejméně pět novinářů pracujících pro čtyři americká média.
Bez přidělené akreditace si novináři mohou zažádat o prodloužení pracovního víza na pouhé dva měsíce místo obvyklého jednoho roku. Podle FCCC ale oprávnění vydané místo akreditace může být novinářům kdykoliv zrušeno čínskými úřady.
"Zůstáváme na místě beze změny a pokračujeme v jednání s místními úřady, aby tomu bylo i nadále," uvedla CNN. The Wall Street Journal a Bloomberg odmítly své další působení v Číně komentovat.
The Wall Street Journal podotkl, že neprodloužení akreditace je recipročním opatřením za to, že někteří čínští novináři stále čekají na obnovení svých víz v USA. Podle deníku čínské úřady uvedly, že udělení akreditací bude záviset na osudu čínských novinářů ve Spojených státech. Ti mohou zůstat v USA bez víz jen po 90denní toleranční období, které skončí na začátku listopadu.
"Budeme rádi pokračovat ve výborné spolupráci s americkými novináři tady, pokud se v USA bude s čínskými novináři zacházet férově," uvedla dnes na twitteru mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing. Už v srpnu Čína avizovala odvetu za přístup amerických úřadů k jejím novinářům.
Není to poprvé, co se spory mezi USA a Čínou přímo dotýkají novinářů. V březnu USA snížily počet akreditovaných novinářů čínských státních médií ze 160 na 100. Čína následovně vyhostila zhruba desítku amerických novinářů píšících pro The New York Times, The Wall Street Journal či The Washington Post.
Související
Další čínská provokace. Japonci nařkli Peking z porušování mezinárodního práva
Číňané provedli raketový test. Teď čelí kritice ostatních zemí
Čína , víza , novináři , USA (Spojené státy americké) , CNN , The Wall Street Journal , Media , Bloomberg.com
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák