KLDR volí cestu konfrontace, aby si vymohla ústupky, tvrdí analytici

Podle analytiků tím Pchjongjang pravděpodobně realizuje předem pečlivě připravený plán, jehož cílem je vyvinout tlak na Soul a Washington a přinutit je k ekonomickým ústupkům v době, kdy severokorejské hospodářství trpí sankcemi uvalenými na KLDR za její jaderné a raketové programy a koronavirovou krizí. Zároveň se jedná o způsob, kterým severokorejské vedení ukazuje svým občanům, že se svými rivaly dokáže jednat z pozice síly.

Severní Korea své nové nepřátelské kroky oficiálně označuje za reakci na činnost jihokorejských aktivistů, kteří na sever posílají balony s letáky kritizujícími severokorejského vůdce Kim Čong-una za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program. Jihokorejští aktivisté ale tuto činnost provozují řadu let a je nepravděpodobné, že by KLDR nyní přerušila vztahy se Soulem jen kvůli tomu, píše agentura AP.

Pravým důvodem zvyšování napětí je tak podle analytiků oslovených touto agenturou spíš snaha KLDR přitáhnout pozornost světa, především pak Washingtonu, s cílem získat tolik potřebnou hospodářskou pomoc, podpořit vnitřní jednotu země a také ducha Severokorejců v časech ekonomických problémů. Jedná se přitom o strategii, kterou Severní Korea opakuje desítky let, podotýká AP.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se v roce 2018 vydal na cestu diplomacie a nabídl ukončení severokorejských jaderných zbrojních programů výměnou za zrušení sankcí. Druhý summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a vůdce KLDR Kima v únoru 2019 ve Vietnamu ale skončil fiaskem. USA trvají na tom, že Severokorejci se musí nejprve zcela vzdát vývoje jaderných zbraní, a teprve potom mohou být sankce zrušeny. KLDR by naopak ráda viděla postupné rušení hospodářských sankcí výměnou za dílčí kroky v odzbrojovacím procesu.

Severní Korea v posledních měsících vyjadřovala zklamání, že Jižní Korea není schopna přesvědčit svého spojence Washington o kompromisu, a vyzývala jihokorejské vedení k obnově mezikorejské hospodářské spolupráce, přestože by tím Soul porušil mezinárodní sankce. Podle analytiků lze nyní ze strany Pchjongjangu očekávat další stupňování napětí, včetně například obnovy dělostřeleckých cvičení u hranic a úmyslného překračování námořní hranice severokorejskými loděmi.

Bývalý jihokorejský jaderný vyslanec Čchon Jung-u je přesvědčen, že KLDR nemíří k vojenskému střetu, ale snaží se přitáhnout Jižní Koreu zpátky ke spolupráci. Pchjongjang přitom spoléhá na to, že jihokorejský prezident Mun Če-in je liberál, který sbližování s KLDR označil za jeden z hlavních bodů svého politického programu. Za priority pro letošní rok si Mun určil znovuzavedení železničního spojení přes korejskou hranici a obnovu činnosti společné průmyslové zóny Kesong nacházející se v KLDR a letoviska v severokorejských Diamantových horách. Oba projekty v minulosti patřily ke klíčovým zdrojům valut pro KLDR.

"Jižní Korea teď musí přijít ze způsobem, jak dosáhnout pokroku ve vztazích s KLDR v mezích sankcí," prohlásila specialistka na korejskou problematiku z washingtonského Stimson Center Jenny Townová. "Nemůže po KLDR žádat další rozhovory, ale musí přijmout praktické kroky," dodala.

Naopak jihokorejský politolog Čchong Song-čang se domnívá, že zhoršení vztahů je teď nevyhnutelné, a předpokládá, že Soul by nyní mohl odpovědět obnovou společných americko-jihokorejských vojenských cvičení a také obnovou vysílání propagandy namířené proti KLDR z amplionů na hranici.