Maledivám hrozí ztráta některých ostrovů

"Pro malé státy to není jednoduché," prohlásil ministr zahraničí. "Ve chvíli, kdy se nám podaří financování zajistit, můžeme už být pod vodou," dodal.

Maledivy dávají ročně na ochranu svého pobřeží deset milionů dolarů (kolem 227 milionů korun), podle místního ministerstva životního prostředí však budou na ochranu všech svých neobydlených ostrovů potřebovat celkem 8,8 miliardy dolarů (téměř 200 miliard korun). Voda přitom podle odborníků vymílá půdu již asi na stovce neobydlených ostrovů, přičemž 30 z nich je erozí poznamenáno významně.

OSN vytvořila takzvaný Zelený klimatický fond na pomoc rozvojovým státům, který již souostroví vyplatil 24 milionů dolarů (544 milionů korun). Dílčí pomoc nabídly také některé státy, například Japonsko přispělo na stavbu pobřežní hráze kolem hlavního města Malé.

Maledivám, společně s dalšími ohroženými ostrovními státy, se na prosincové konferenci OSN o změnách klimatu v Madridu nepodařilo přesvědčit přítomné světové vůdce, aby jim poskytli další financování na řešení problémů spojených s klimatickými změnami. Maledivští představitelé nyní doufají, že budou mít větší úspěch na další konferenci plánované na letošní listopad v Glasgow.

Místní úřady se obávají, že bez mezinárodní pomoci se budou muset s žádostí o půjčky obrátit na banky. Domnívají se přitom, že malé ostrovní země doplácejí na jednání velkých rozvinutých států, které jsou největšími producenty skleníkových plynů. "Musíme prosit některé z těchto velkých znečišťovatelů, aby nám poskytli peníze. Je to spravedlivé?" ptal se nedávno maledivský ministr životního prostředí.