NÁZOR - Zatímco se Jižní Korea zabývá reakcí na stále sofistikovanější severokorejský raketový arzenál, není řešena jiná hrozba pro jihokorejskou bezpečnost, konstatuje Mark Episkopos v komentáři pro server National Interest. Vojenský historik z think tanku Center for National Interest za ni označuje zběhy z KLDR, kteří se rozhodnou pro návrat do vlasti.
Až stovka zběhů-navrátilců
Velení jihokorejské armády nedávno oznámilo, že čtyřiadvacetiletý muž, identifikovaný pouze příjmením Kim, se proplížil odvodňovacím příkopem na ostrově Kanghwado a následně v noci přeplaval skrz demilitarizovanou zónu k severokorejskému břehu, připomíná Episkopos. Dodává, že Kim byl severokorejský zběh, který před třemi lety utekl do Jižní Koreje.
Podrobnější informace se různí, ale média naznačují, že Kim čelil v Jižní Koreji obvinění ze sexuálního napadení a před útěkem do KLDR mu hrozilo zatčení, nastiňuje historik. Podotýká, že hranice na ostrově Kanghwado je zabezpečena několika úrovněmi plotu s ostnatým drátem a nejmodernějším sledovacím kamerovým systémem, ale odvodňovací příkop monitorován a střežen nebyl.
"Kim je posledním z jedenácti potvrzených severokorejských zběhů-navrátilců, kteří se prošli hrůznou zkušeností překonání demilitarizované zóny, uprchli na více prosperující Jih, jen aby se v následujících letech vrátili do domoviny," pokračuje Episkopos. Dodává, že skutečný počet těchto zběhů-navrátilců je zřejmě mnohem vyšší - jihokorejský akademik Čan-il Ahn listu The Korean Herald sdělil, že se může jednat až o stovku případů.
Severní Korea zpravidla využívá zběhy-navrátilce jako propagandistický nástroj, kterým podporuje režimní tezi, že život v Jižní Koreji je ve srovnání se Severem horší, vysvětluje autor komentáře. Poukazuje, že s Kimem má Pchjongjang zjevně jiné plány, protože severokorejská státní tisková agentura jej označila za prvního nakaženého nemocí covid-19 na území KLDR.
Zřejmě se jedná o pokus svalit přítomnost koronaviru v Severní Koreji na zahraničí, vysvětluje Episkopos. Zdůrazňuje, že podle jihokorejských úřadů ale Kim nemoc diagnostikovanou neměl, ani se nenacházel na seznamu kontaktů nakažených.
Příležitost pro tajné služby
Sílící fenomén návratu zběhů přináší podle historika mnoho bezpečnostních problémů. Jihokorejský velitel, který měl na starost monitoring demilitarizované zóny, byl sice po Kimově útěku suspendován, ale to, jak relativně snadno lze proniknout skrze jihokorejskou stranu demilitarizované zóny, naznačuje systémový nedostatek, který musí Soul vyřešit, uvádí Episkopos.
"Současný problém dále podtrhuje to, že jihokorejské úřady se údajně od Kimově útěku nedozvěděly, dokud jej neoznámila severokorejská státní média," píše autor komentáře. Incident tak podle něj oživuje obavy, že Pchjongjang využívá zjevné propustnosti demilitarizované zóny a na jihokorejské území vysílá agenty, kteří tam provádějí širokou škálu tajných operací.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Je sice mimořádně těžké určit, kolik zběhů-navrátilců mělo vazby na severokorejskou rozvědku, přiznává Episkopos. Za jisté ale považuje, že jakýkoliv návrat severokorejského zběha je v KLDR pečlivě rozebírán, protože takový člověk může mít potenciálně tajné či citlivé informace o procesu přijímání zběhů v Jižní Koreji, případně dalších aspektech jihokorejského postupu.
Vzestup útěků zpět do KLDR také ukazuje větší problém, kterým se absence jakéhokoliv jihokorejského systému pro sledování severokorejských zběhů, uvádí historik. Poukazuje, že na tisíc z nich "zmizelo", když odešli do zahraničí a neuvedli adresu, přičemž se ukázalo, že část z nich se přes Čínu vrátila do Severní Koreje.
Jihokorejský zbrojní průmysl vynakládá ohromné úsilí při budování protiraketové obrany, konstrukci vlastních bojových letounů a vývoji další sofistikované vojenské techniky, která má KLDR odradit od případného útoku, konstatuje Episkopos. Dodává, že rostoucí počet útěků do Severní Koreji ale naznačuje, že nyní je třeba zapracovat na sledování a zabezpečení demilitarizované zóny.
Související
Zelenskyj: Moskva plánuje zapojit do bojů na Ukrajině dalších 30 tisíc severokorejských vojáků
Zelenskyj nepochybuje o další ruské mobilizaci. Nasazeni budou i Severokorejci
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 1 hodinou
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 11 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák