Útočníci v afghánské porodnici systematicky zabíjeli matky. Čtyři hodiny pekla, popisují Lékaři bez hranic

Několik dní po útoku na nemocnici Dasht-e-Barchi v afghánském hlavním městě Kábulu začíná být zřetelnější, že šlo o záměrný útok na porodnici s cílem chladnokrevně zabíjet matky. Uvedli to Lékaři bez hranic v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

„Vrátil jsem se do porodnice den po útoku. Co jsem tam viděl, ukazuje, že to byla systematická střelba do matek. Procházeli pokoji porodnice a stříleli ženy v postelích. Bylo to metodické. Zdi jsou pokryté projektily, na zemi v pokojích je krev, auta jsou spálená, okna prostřílená,“ přibližuje Frederic Bonnot, vedoucí programů Lékařů bez hranic v Afghánistánu. 

Oficiální čísla naznačují, že zemřelo 24 lidí a dalších nejméně 20 je zraněno – většina z nich jsou pacienti.

Genuinely speechless.Terrorists attacked the maternity ward in a hospital in a Shi’a area of #Kabul.2 newborn babies among at least 13 dead. 15+ wounded.40 casualties in a bombing at a funeral in Nangarhar.Taliban deny involvement. Possibly Da’ish. pic.twitter.com/3k06ADcpOI

— H. Sumeri (@IraqiSecurity) May 12, 2020

Lékaři bez hranic, kteří podporují toto zdravotnické zařízení posledních šest let, mohou nyní potvrdit, že v době útoku bylo v porodnici hospitalizováno 26 matek. Deseti z nich se povedlo najít společně s řadou zdravotníků úkryt v bezpečnostních místnostech. Žádná z dalších šestnácti matek nebyla ušetřena - jedenáct jich útočníci zabili, tři z nich přitom byly na porodním sále, jejich děti ještě nebyly narozené.

Mezi oběťmi jsou rovněž dva chlapci a afghánská porodní asistentka Lékařů bez hranic.

Pět dalších žen bylo zraněno, podobně jako dva novorozenci, z nichž jednoho zdravotníci převezli do jiné nemocnice na operaci, protože ho útočníci střelili do nohy. Zraněni jsou také tři afghánští pracovníci Lékařů bez hranic.

Co se stalo, nelze popsat slovy

Útočníci vtrhli do nemocnice přes hlavní bránu krátce po desáté hodině ráno v úterý 12. května. Ačkoliv se blíže nacházely další budovy a oddělení, ozbrojení muži zamířili přímo do porodnice. Uvedli to pracovníci Lékařů bez hranic, kteří byli v době útoku na místě.

Následovaly čtyři hodiny pekla (tak dlouho útok trval), kdy se pacienti a zaměstnanci snažili najít úkryt. „Z bezpečnostní místnosti jsme během útoku slyšeli všude střelbu a exploze,“ popsal Frederic Bonnot. „Je to šokující. Víme, že tato oblast v minulosti zažila útoky, ale nikdo by nevěřil, že by zaútočili na porodnici. Přišli zabít matky,“ podotkl.

V porodnici pracovalo 102 afghánských zaměstnanců Lékařů bez hranic společně s několika zahraničními spolupracovníky organizace. V nastalém chaosu, kdy lidé utíkali do bezpečí a řada dalších se narychlo přesunula do jiných nemocnic, bylo extrémně náročné zjistit, co se komu stalo. „Tato země je bohužel zvyklá na otřesné události. Ale co se stalo v úterý, nelze popsat slovy,“ dodal Frederic Bonnot. 

Mezinárodní zdravotní humanitární organizace Lékaři bez hranic začala pracovat v Afghánistánu v roce 1980, v zemi nepůsobila v letech 2004 až 2009 (poté, co bylo pět jejich zaměstnanců zabito). V roce 2019 měla organizace sedm projektů v šesti provinciích a poskytla více než 100 tisíc ambulantních ošetření, asistovala při více než 60 tisících porodech a provedla skoro 10 tisíc chirurgických zákroků.

Porodnické oddělení s 55 lůžky v nemocnici Dasht-e-Barchi otevřela v roce 2014. Od začátku roku se v porodnici narodilo 5 401 dětí. Lékaři bez hranic pro práci v Afghánistánu nepřijímají peníze od žádné vlády, veškeré projekty v zemi financují z příspěvků soukromých dárců.

Související

Afghánistán, Kábul

Při útoku na vojenskou nemocnici v Kábulu zahynulo nejméně 25 lidí

Nejméně 25 obětí a 50 zraněných si vyžádal dnešní útok na největší vojenskou nemocnici v afghánské metropoli Kábulu. Podle agentury Reuters to uvedl jeden z představitelů bezpečnostních složek tálibů. Jiný činitel Tálibánu po poledni SEČ prohlásil, že útok, na němž se podílel i jeden sebevražedný atentátník, již skončil. K akci se večer přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).
Afghanistán, ilustrační fotografie.

Exploze v Afghánistánu si vyžádaly nejméně dva mrtvé a 19 zraněných

Nejméně dva mrtvé a 19 zraněných si dnes v Dželálábádu na východě Afghánistánu vyžádala série bombových útoků. S odvoláním na místní zdravotníky a média to dnes uvedla agentura AFP, k útokům se zatím nikdo nepřihlásil. Oblast je pokládána za baštu teroristické organizace Islámský stát-Chorásán, tedy rivalů nyní vládnoucího radikálního hnutí Tálibán.

Více souvisejících

Teroristické útoky v Afghánistánu Lékaři bez hranic Afghanistán Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy