Čínu nelze zadržet, bude ovlivňovat naší společnost, varuje analytik

Studenoválečná paralela

Pokud je postavením míněno to, že Čína během přibližně deseti let stane největší světovou ekonomikou, sotva si představíme okolnosti, které by tomu zbránily, přiznává McRae. Dodává, že i kdyby se věci vyvíjely pro Čínu velmi nepříznivě, bude cesta na první místo mezi ekonomikami trvat o něco déle, ale daný vývoj je nevyhnutelný a ostatní by se na něj měli připravit.

Podle analytika bychom se měli připravit také na to, že pokud bude Čína největší světovou ekonomikou, mnoho západních představ o fungování společnosti bude zpochybněno. Jde o paralelu k vlivu Sovětského svazu během studené války, kdy si někteří mysleli, že sovětský model je lepší než americký a evropský, vysvětluje McRae.

Rozdíl je v tom, že ekonomika Sovětského svazu - a spolu s ní sovětské impérium ve východní Evropě - sice zkolabovala, ale byla vždy menší než americká, což v případě Číny neplatí, upozorňuje analytik. Poukazuje, že čínská ekonomika bude nejen větší než americká a mnohem větší než evropská, ale Čína bude zároveň domovem nejpočetnější střední třídy světa, tudíž její myšlenky budou jistým způsobem ovlivňovat naše myšlení.

"Pokud se to zdá přitažené, uvědomme si, že americké představy o společnosti nadále ovlivňují Evropu," pokračuje McRae. Za příklad dává vytvoření nejvyššího soudu v Británii a způsob jeho fungování.

Vliv Číny bude mít přirozené limity, podobně jako vliv USA, a pokud něco nebude dobře fungovat, nebude to přejímáno, podobně jako není přejímán model financování amerického zdravotnictví, soudí analytik. Dodává, že na velikosti v tomto případě záleží a čínský vliv bude určován ekonomickým výkonem země.

Čínu může zadržet pouze Čína  

"Co to může zastavit?" ptá se McRae. Vysvětluje, že čínská ekonomika trpí třemi slabinami - ničením životního prostředí, stárnutím populace a nedostatkem inovací -, přičemž první dvě si země dobře uvědomuje.

Čínskou ekonomiku ohrožuje nedostatek vody, znečištěné ovzduší a další místní problémy, konstatuje analytik. Doplňuje, že klimatická změna zasáhne Čínu mimořádně tvrdě, navíc se přidává poptávka po zdrojích, které země podle některých potřebuje ve zvýšené míře jen dočasně jako "dospívající člověk ve vývinu jídlo", zatímco podle jiných je čínská ekonomika bytostně nešetrná. McRea míní, že jde o kombinaci obojího a očekává, že problémy s životním prostředím budou stále více omezovat její růst.

Růst čínské ekonomiky bude omezovat také demografie, jelikož díky politice jednoho dítěte Čína rychle stárne a počet jejích obyvatel se brzy začne snižovat, podle některých již v roce 2023, upozorňuje analytik. Deklaruje, že to rovněž ovlivní růst, protože stárnoucí populace musí věnovat více zdrojů na zdravotní péči na úkor jiných sektorů ekonomiky.

Stárnutí ovlivní také postoje čínské společnosti, podobně jako v případě Japonska, jelikož stárnoucí země inklinuje k uzavření se do sebe, vytvoření klidného a pohodlného života pro vlastní obyvatele, nikoliv k "dobývání světa" či světové ekonomiky, poukazuje McRae. Zdůrazňuje, že Japonsko je dnes zcela jiné než během boomu před rokem 1990, což je v případě Číny stále podceňováno, ale postupem času to bude stále jasnější.

Méně diskutován - ve skutečnosti silně popírán - je třetí problém, nedostatek inovací, soudí McRae. Vysvětluje, že jde o kontroverzní téma, protože většina lidí souhlasí s tím, že v úvodních fázích svého ekonomického vzestupu Čína těžila z kopírování jiných, podobně jako Japonsko v poválečných letech, ale nyní je v Číně registrováno množství patentů, roste počet doktorů v mnoha vědeckých oborech, prim v průmyslovém sektoru hrají například elektromobily a mnozí dokonce věří, že Čína má náskok před USA ve výzkumu umělé inteligence.

"Čína nemá náskok před Západem v záležitostem méně křiklavých, jako je rozpoznávání tváře a využití umělé inteligence ke sledování," píše analytik. Připouští, že mnoho Američanů a Evropanů by řeklo, že jde o cenu, kterou jsou ochotni zaplatit, ale soudí, že Čína bude mít v tomto vždy určitý náskok, který ale není velký.

Naopak, tradice západních akademických svobod povedou k tomu, že západní univerzity si udrží náskok nad čínskými, které se sice zlepšují, ale stále zaostávají, konstatuje McRae. Připomíná, že mezi deseti nejlepšími univerzitami světa je pět amerických, čtyři britské a jedna švýcarská, žádná čínská.

Pokud se Čína nestane skutečným inovátorem a bude pouze následovat jiné, bude pro ni těžké změnit se ze středně příjmové země v tu skutečně vyspělou, domnívá se analytik. Přiznává, že žádná vnější síla nemůže Čínu zadržet, ale dodává, že Čína může zadržet sama sebe a zřejmě tak již činí.