Atentát na Kirka rozjel v USA zátahy proti svobodě slova, varují experti

Po vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, který byl blízkým spojencem Donalda Trumpa, se v americké společnosti rozhořela debata o svobodě slova. Reakce mnoha politiků a médií je překvapivá, protože ti, kteří ještě donedávna kritizovali „cancel culture“ a bránili právo na svobodu slova, nyní sami volají po cenzuře. Tuto změnu v rétorice nazývají „kulturou následků“ a tvrdí, že svoboda projevu neznamená, že člověk nemusí nést za své činy následky.

Americká ministryně spravedlnosti prohlásila, že Trumpova administrativa bude „rozhodně cílit“ na ty, kteří schvalují projevy nenávisti namířené proti Kirkovi, a naznačila, že by mohl být stíhán i zaměstnanec tiskárny, který by odmítl vytisknout letáky připomínající Kirka.

Ačkoli v USA platí zákon, který chrání nenávistné projevy, pokud nepodněcují k bezprostřednímu násilí, zdá se, že to úředníky neodrazuje. Trump, viceprezident JD Vance a další republikáni označili Kirkovu smrt za důsledek „nekontrolované a násilné rétoriky“, ze které obviňují levici.

Mnoho konzervativců nyní aktivně podporuje veřejnou kampaň, která má za cíl propustit z práce ty Američany, kteří se zlehčovali Kirkovu smrt nebo jeho politiku. Prezident Trump a jeho administrativa pracují na návrhu výkonného nařízení, které má za cíl „bojovat proti politickému násilí a nenávistným projevům“.

Aaron Terr, ředitel nadace pro individuální práva a svobody (Fire), označil reakce politiků za znepokojivé a tvrdí, že tragédii využívají k ospravedlnění „širokého zásahu proti svobodě slova“.

Dosud nejvýznamnější obětí této kampaně se stal moderátor talk show Jimmy Kimmel. Poté, co ve svém pořadu naznačil, že vrah měl sympatie k hnutí Maga, předseda Federální komunikační komise, kterého jmenoval Trump, vyzval televizní sítě, aby pořad stáhly. Stanice ABC o několik dní později oznámila, že pořad pozastavuje na neurčito.

Brendan Carr, předseda komise, přitom ještě nedávno označoval cenzuru za autoritářský sen. Katie Fallowová, právnička z Institutu rytířů prvního dodatku, tento krok označila za "přehnanou reakci" a za příklad té samé „cancel culture“, kterou pravicoví politici dříve kritizovali.

Veena Dubalová, profesorka práva z Kalifornské univerzity, označuje rétoriku, kterou používá ministryně spravedlnosti, za „alarmující hrozbu“, protože naznačuje, že Trumpova administrativa nerespektuje svobodu projevu a v mnoha případech ji ani nehodlá chránit.

V posledních dnech čelí někteří novináři a akademici vyhazovu ze zaměstnání, protože se buď nevyjádřili lichotivě o Kirkovi, nebo se postavili proti názorům politiků z Trumpovy administrativy. Ti podle Dubalové využívají jakoukoli moc, kterou mají k dispozici, aby potlačili nesouhlas a zastrašili ty, kdo s nimi nesouhlasí.

Někteří konzervativní komentátoři, například Tucker Carlson nebo Matt Walsh, se postavili proti Trumpově vládě. Walsh napsal na sociálních sítích, že pravicový boj za právo odmítnout službu pro kohokoli se nyní obrací proti pravici a že se může vrátit jako bumerang.

Upozornil, že pokud dnes Trumpovi příznivci schvalují to, že Trump hrozí televizi ABC, aby stáhla Kimmela, musí za čtyři roky stejně tleskat, když demokratický prezident bude vyhrožovat stanici Fox News, aby stáhla jiného moderátora.

Podle Aarona Terra se konzervativci odklánějí od svých principů, které bránili po desetiletí. Zatímco dříve správně tvrdili, že svoboda slova by měla být spíše kulturní hodnotou než jen právním právem, dnes používají stejné argumenty jako levice, které ještě donedávna odsuzovali.

Terr to přirovnává k nabité zbrani, která leží na stole a čeká, až ji vezme druhá strana. Walsh i Carlson se shodli, že by Charlie Kirk nechtěl, aby jeho smrt byla zneužita a aby se pravice obrátila proti svobodě projevu.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Charlie Kirk

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy